MONITORING MÉDIÍ Německý řád 15.11.2013-18.11.2013

1. Památky z Bruntálska by rytíři dostat neměli

BRUNTÁLSKO - Téměř ve všech celostátních médiích se ve středu skloňovala informace, že řád německých rytířů získal průlomový dokument, na jehož základě se bude ucházet o své majetky. Mimo jiné se v této souvislosti hovořilo i o hradu Sovinec, zámku Bruntál nebo lázních Karlova Studánka.

Hradu Sovinec by se církevní restituce týkat neměly, nepatří státu, ale Moravskoslezskému kraji. Foto: archiv muzea Bruntál

Sekretář řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko Robert Rác se nechal slyšet už dávno, že konfiskace jejich majetku na základě Benešových dekretů byla neplatná. "V roce 1994 a 1997 nám dal pražský soud za pravdu s tím, že se na řád nevztahují Benešovy dekrety číslo 12 a 108. Náš majetek nemohl být zkonfiskován podle Benešových dekretů," uvedl tehdy Robert Rác.

Majetek řádu německých rytířů sice stát zkonfiskoval v roce 1946 na základě těchto dekretů, ale už tehdy se řád bránil soudně. Nejvyšší správní soud v prosinci 1948 konfiskaci zrušil. Donedávna se předpokládalo, že rozsudek nikdy nenabyl právní moci. Až listina, kterou nyní řád získal, má dokazovat opak. "Právníci našli dokument, že rozsudek byl doručen v roce 1950 ministerstvu zemědělství," vysvětlil teď Rác. Památky patří kraji

Rytíři se však o svá práva budou muset se státem přít soudně a dokázat, že s německými okupanty nekolaborovali. I v případě vítězného právnického boje by podle nynějšího znění zákona o církevních restitucích hrad Sovinec a bruntálský zámek získat zpět do vlastnictví neměli. Obě památky totiž patří Moravskoslezskému kraji.

"Podle paragrafu 4 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi jsou povinnou osobou, tedy tím, u koho mohou oprávněné osoby podle tohoto zákona uplatňovat nárok na vydání, pouze stát nebo organizační složka státu a nikoli kraj nebo obec," potvrdila mluvčí krajského úřadu v Ostravě Petra Špornová. Lesy a lázně jsou ve hře

V klidu tedy může být i radnice v Bruntále, ať už bude výsledek dohadů se státem jakýkoliv, pokud se rytíři do boje pustí. Zdejší měšťanské domy a další stavby, jejichž většinovým vlastníkem řád německých rytiřů byl, státu nepatří.

Lázeňské domy v Karlové Studánce by však řád zpět dostat mohl, až dokáže oprávněnost svých nároků. Tyto lázně jsou totiž jedny z posledních, které si stát ponechal.

Kolik hektarů lesa na okrese Bruntál by německým rytířům připadlo, vědí zatím jen oni sami. "Řád německých rytířů zatím neuplatnil u Lesů České republiky žádnou výzvu," odpověděl na dotaz redakce 5plus2 mluvčí podniku Zbyněk Boublík. Nárokovat by si mohli i polnosti, které na území okresu Bruntál jsou stále ve vlastnictví státu.

URL| http://www.5plus2.cz/49502/pamatky-z-bruntalska-by-rytiri-dostat-nemeli

2. Prohlídky, nebo škola? Lidé v Bruntálu spekulují, co bude s tamním zámkem po restituci

Lidé v Bruntálu spekulují o budoucnosti tamního zámku. O něj a další budovy se v rámci církevních restitucí přihlásil Řád německých rytířů. Řád dal najevo, že by chtěl navrácený majetek využít k vzdělávacím či charitativním účelům.

"Bojím se, že by skončily prohlídky zámku, že by nebylo muzeum veřejně přístupné," říká Lenka Vicelíková, která v pokladně bruntálského zámku prodává vstupenky.S nelibostí se na žádost o navrácení majetku dívá i průvodkyně Marie Gancařová. "Já si myslím, že oni by z toho spíš chtěli udělat školu," svěřuje se s obavami, že přijde o práci.Nejisté budoucnosti se obává také galerista Alois Novotný, který má výstavní síň v kapli bývalého chudobince. I o ten řád požádal.Novotný vysvětluje, že dal do své galerie nemálo peněz a úsilí, například do opravy omítek. "A teď akorát máme dilema, jestli v tom pokračovat dál, aby ta investice měla vůbec nějaký význam," říká.Mezi lidmi v Bruntále je navrácení majetku v rámci církevních restitucí téma číslo jedna."Jsem proti nějakému vydávání, protože jim to bylo v osmačtyřicátým zabaveno, a tím by se prolomily Benešovy dekrety," říká místní obyvatel Pavel Matyáš.Zmiňuje argument, který je v souvislosti s restitucemi někdy proti německým rytířům používán. Totiž, že o majetek přišli už před 25. únorem 1948, a to na základě dekretů prezidenta Beneše. To řád zpochybňuje.Ne všichni v Bruntále jsou proti vydání majetku. "Budu prohlášen za kacíře – já jsem pro to, aby to řád dostal. Tvrdím, že majetek je starost, tak ať se starají," poznamenává bruntálský kronikář Josef Cepek.Řád německých rytířů provozoval před druhou světovou válkou na severu Moravy řadu školních zařízení a patřily mu nemocnice nebo domovy důchodců.Podle vyjádření právního zástupce řádu Václava Zemana z poloviny tohoto týdne zamýšlí rytíři se znovunabytým majetkem nakládat obdobně.Žádost německých rytířů o vrácení majetku zamotala hlavu mnoha lidem. I v OpavěNěmečtí rytíři žádají vrátit zabavený majetek, pozemky i Bouzov či SovinecČSSD chce znovu jednat s církvemi o restitucích. Sobotka už je požádal o schůzkuNa restitucích není co měnit, ale jsme připraveni jednat, vzkazuje Česká biskupská konference

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1281178

3. Řád německých rytířů nemá na hrady a pozemky nárok, reaguje ministerstvo

Praha - Ministerstvo kultury jednoznačně odmítá požadavek Řádu německých rytířů získat v rámci církevních restitucí zpět hrady Bouzov a Sovinec, stejně jako nárok na dalších šest budov v Moravskoslezském kraji. Náměstek ministra František Mikeš pro Českou televizi uvedl, že řádu byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů a vrácením majetku by došlo k jejich prolomení. Stejně tak považuje za nepřijatelné vrácení 13,5 tisíce hektarů moravských lesů a polí, o která se řád uchází. Němečtí rytíři o majetek požádali s argumentem, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.

"Majetek jim byl zkonfiskován podle Benešových dekretů. Ti, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navracení zpět nárok nemají," řekl České televizi náměstek ministra. Úředníci dostali už jasný pokyn, jak mají v této konkrétní kauze postupovat. Vůbec poprvé stát řekl dopředu, že žádost o vydání bývalého církevního majetku odmítne. Řád německých rytířů se v případě, že jim stát odmítne majetek za miliardy vydat, hodlá obrátit na soud.

Vikář Velmistra řádu Metoděj Hofman pro ČT řekl, že konfiskace majetku podle dekretů prezidenta Beneše neproběhla. "A zároveň byl veškerý majetek převzat státem až po 25. únoru 1948 většinou podivuhodnými vyhláškami z let 1949 až 1953," uvedl dříve k nárokům s tím, že taková tvrzení řád má čím doložit.

Řeholníci majetek požadují za účelem využití k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, především ve sféře vzdělávání, charity a sociální oblasti, stejně jako v duchovní správě. Římskokatolický řád zažádal před několika dny vedle dvou hradů a 13,5 tisíce hektarů pozemků i třeba o většinu areálu lázní Karlova Studánka. Státní pozemkový úřad žádost přijal a nyní ji zkoumá. Zájem mají němečtí rytíři také o Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/250659-rad-nemeckych-rytiru-nema-na-hrady-a-pozemky-narok-reaguje-ministerstvo/

4. Restituční spor o hrady

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo kultury jednoznačně odmítá žádost německých rytířů o restituci hradů Bouzov, Sovinec a dalších 6 budov v Moravskoslezském kraji. Řád podle něj nemá nárok ani na 13,5 tisíce hektarů moravských lesů a polí. Podle Františka Mikeše by stát případným vydáním prolomil Benešovy dekrety. Protistrana argumentuje, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 48 zrušil soud.

Petr VAŠEK, redaktor ČT:
Až se na hradě Bouzov nedaleko Olomouce budou příští léto znovu konat středověké slavnosti, měl by i dál patřit státu. Německý řád ho sice chce vrátit, podle ministerstva kultury ale nemá šanci uspět.

František MIKEŠ, 1. náměstek ministra kultury /ODS/:
Jim byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů. Těm, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navrácení zpět nárok nemají.

Petr VAŠEK, redaktor ČT:
Německý řád chce vrátit i rozlehlý hrad Sovinec na Bruntálsku, tento velmistrovský dům v Opavě a dalších 5 historických budov. A také 13,5 tisíce hektarů lesů a polí v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Řád tvrdí, že ještě před komunistickým pučem soud konfiskaci zrušil.

Metoděj HOFMAN, vikář velmistra Německého řádu:
Jsme přesvědčeni, že řád nespadá pod hranici 25. února 1948.

Petr VAŠEK, redaktor ČT:
Úředníci ale dostali z ministerstva jasný pokyn, jak v konkrétní kauze postupovat. Je to vůbec poprvé, kdy stát řekl předem, že žádost o vydání bývalého církevního majetku odmítne. A potíže čekají i další řády. Řád maltézských rytířů bude mít problém s navrácením 120 hektarů cenných pozemků v okolí pražské Březiněvsi. Stát má pochybnosti, jestli řád přišel o pozemky až za komunistického režimu. Starosta Březiněvsi Jiří Haramul předložil Pozemkovému úřadu dokument, podle kterého maltézští rytíři přišli o majetek 24. února, tedy pouhý den před komunistickým pučem.

Petr ŠŤOVÍČEK, ředitel Státního pozemkového úřadu:
Pokud se prokáže, že je skutečně ze 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat.

Petr VAŠEK, redaktor ČT:
Jenže maltézští rytíři mají jiný dokument, který má dokazovat, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemků až v březnu 1948, tedy už po komunistickém převratu.

Martina ZIKMUNDOVÁ, právní zástupkyně Suverénního řádu maltézských rytířů:
To znamená, že řád se zcela oprávněně domáhá vydání svého historického majetku, který jim byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948.

Petr VAŠEK, redaktor ČT:
Maltézští rytíři i německý řád žádají nemovitosti za miliardy korun. Pokud jim stát nemovitosti nevydá, chtějí se se státem soudit. Petr Vašek, Česká televize.

5. Obavy o osud bruntálského zámku

Jana GULDA, moderátorka:
Obavy z budoucnosti se šíří mezi zaměstnanci bruntálského zámku. Řád německých rytířů chce historický objekt vrátit a k tomu také další budovy. Krajský úřad ale o žádném vyjednávání nechce slyšet. Restituce se podle hejtmanství týkají jen majetku státu a ne kraje.

Lenka VÍCELÍKOVÁ, pokladní zámku:
Za 80 korun je vstupné.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Lenka Vícelíková rozdává v pokladně bruntálského zámku vstupenky a gratis k tomu přidává úsměv. Od okamžiku, kdy se dozvěděla, že Řád německých rytířů si řekl i o tento zámek, však úsměv vystřídla nejistota a strach z budoucnosti.

Lenka VÍCELÍKOVÁ, pokladní zámku:
Tak já se bojím, bojím se, že by skončily prohlídky zámku, že by nebylo muzeum veřejně přístupné.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
A strach o práci má i průvodkyně Marie Gamcařová.

Marie GAMCAŘOVÁ, průvodkyně zámku:
Já si myslím, že oni by z toho spíš chtěli udělat školu. No, nelíbí se mi to.

6. Němečtí rytíři nemají na hrady nárok, tvrdí ministerstvo kultury

http://zpravy.idnes.cz/nemecti-rytiri-nemaji-na-hrady-narok-tvrdi-ministerstvo-kultury-pye-/domaci.aspx?c=A131115_195612_domaci_cen#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=olomouc&utm_content=main

Němečtí rytíři nemají na hrady nárok, tvrdí ministerstvo kultury

15. listopadu 2013  20:00

Německý řád nemá podle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše na vydání hradu Bouzov a dalšího požadovaného majetku nárok. Byl zabaven podle Benešových dekretů, řekl České televizi Mikeš. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.

Hrad Sovinec na Bruntálsku.

Jedním z hradů. o které řád usiluje, je i Sovinec na Bruntálsku. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, tento týden požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13.500 hektarů pozemků. Zpět chce kromě Bouzova i hrad Sovinec, lázně Karlova Studánka a několik dalších budov na Moravě.

Řádu byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů a ti, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navracení majetku nárok nemají, uvedl v ČT Mikeš.

Potíže podle televize čekají i další řády. Maltézští rytíři budou mít podle ní problém s navrácením 120 hektarů pozemků v okolí pražské Březiněvsi. Stát má pochybnosti o tom, zda tento řád přišel o pozemky až za komunistického režimu.

Starosta Březiněvsi podle ČT předložil pozemkovému úřadu dokument, podle kterého maltézští rytíři přišli o majetek 24. února, tedy den před komunistickým pučem. "Pokud se prokáže, že je (rozhodnutí) skutečně ze 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat," řekl ČT ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Maltézští rytíři však mají podle televize jiný dokument, který prý dokazuje, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemku až v březnu 1948. "To znamená, že řád se zcela oprávněně domáhá svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948," uvedla právní zástupkyně řádu Martina Zikmundová.

Maltézský i Německý řád jsou podle ČT připraveni se o majetek za miliardy se státem i soudit.

Autor: ČTK

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nemecti-rytiri-nemaji-na-hrady-narok-tvrdi-ministerstvo-kultury-pye-/domaci.aspx?c=A131115_195612_domaci_cen#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=olomouc&utm_content=main

7. Řád nemá na Bouzov nárok, řekl náměstek ministra

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=795533

Řád nemá na Bouzov nárok, řekl náměstek ministra

23:20 | 15.11.2013 | Aktualizováno

ČTK

Komentáře: 8

Hrad Bouzov

Hrad Bouzov.Zdroj: Aktuálně.czvětší obrázek »

Praha - Německý řád nemá podle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše na vydání hradu Bouzov a dalšího požadovaného majetku nárok. Byl zabaven podle Benešových dekretů, řekl v pátek České televizi Mikeš. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.

Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, tento týden požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chce kromě Bouzova i hrad Sovinec, lázně Karlova Studánka a několik dalších budov na Moravě.

Řádu byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, ti, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navracení majetku nárok nemají, uvedl v ČT Mikeš.

Potíže podle televize čekají i další řády. Maltézští rytíři budou mít podle ní problém s navrácením 120 hektarů pozemků v okolí pražské Březiněvsi. Stát má pochybnosti o tom, zda tento řád přišel o pozemky až za komunistického režimu. Starosta Březiněvsi podle ČT předložil pozemkovému úřadu dokument, podle kterého maltézští rytíři přišli o majetek 24. února, tedy den před komunistickým pučem. "Pokud se prokáže, že je (rozhodnutí) skutečně ze 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat," řekl ČT ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Maltézští rytíři však mají podle televize jiný dokument, který prý dokazuje, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemku až v březnu 1948. "To znamená, že řád se zcela oprávněně domáhá svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948," uvedla právní zástupkyně řádu Martina Zikmundová.

Maltézský i Německý řád jsou podle ČT připraveni se o majetek za miliardy se státem i soudit.

8. Němečtí rytíři nemají na Bouzov ani další majetek nárok, tvrdí ministerstvo

http://www.novinky.cz/domaci/319435-nemecti-rytiri-nemaji-na-bouzov-ani-dalsi-majetek-narok-tvrdi-ministerstvo.html

Němečtí rytíři nemají na Bouzov ani další majetek nárok, tvrdí ministerstvo

Německý řád nemá podle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše na vydání hradu Bouzov ani dalšího požadovaného majetku nárok. Byl zabaven podle Benešových dekretů, řekl v pátek České televizi Mikeš. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.

Hrad Bouzov

Zvětšit obrázek

Hrad Bouzov

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

pátek 15. listopadu 2013, 22:26

Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, tento týden požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chce kromě Bouzova i hrad Sovinec, lázně Karlova Studánka a několik dalších budov na Moravě.

Ti, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navrácení majetku nárok nemají, uvedl v ČT Mikeš.

Potíže podle televize čekají i další řády. Maltézští rytíři budou mít podle ní problém s navrácením 120 hektarů pozemků v okolí pražské Březiněvsi. Stát má pochybnosti o tom, zda tento řád přišel o pozemky až za komunistického režimu. Starosta Březiněvsi podle ČT předložil pozemkovému úřadu dokument, podle kterého maltézští rytíři přišli o majetek 24. února, tedy den před komunistickým pučem.

Maltézští rytíři mají jiný dokument

"Pokud se prokáže, že je (rozhodnutí) skutečně ze 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat," řekl ČT ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Maltézští rytíři však mají podle televize jiný dokument, který prý dokazuje, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemku až v březnu 1948. "To znamená, že řád se zcela oprávněně domáhá svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948," uvedla právní zástupkyně řádu Martina Zikmundová.

Maltézský i Německý řád jsou podle ČT připraveni se o majetek za miliardy se státem i soudit.

ČTK

9. Německý řád nemá na majetek nárok, oponuje ministerstvo

http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/nemecky-rad-nema-na-majetek-narok-oponuje-ministerstvo-1038464

Německý řád nemá na majetek nárok, oponuje ministerstvo

Německý řád nemá podle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše na vydání hradu Bouzov a dalšího požadovaného majetku nárok. Byl zabaven podle Benešových dekretů, řekl dnes České televizi Mikeš. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.

Hrad Bouzov

15.11.2013 20:49   |

Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, tento týden požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chce kromě Bouzova i hrad Sovinec, lázně Karlova Studánka a několik dalších budov na Moravě.

Řádu byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, ti, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navracení majetku nárok nemají, uvedl Mikeš.

Potíže podle televize čekají i další řády. Maltézští rytíři budou mít podle ní problém s navrácením 120 hektarů pozemků v okolí pražské Březiněvsi. Stát má pochybnosti o tom, zda tento řád přišel o pozemky až za komunistického režimu. Starosta Březiněvsi předložil pozemkovému úřadu dokument, podle kterého maltézští rytíři přišli o majetek 24. února, tedy den před komunistickým pučem. „Pokud se prokáže, že je (rozhodnutí) skutečně ze 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat,“ řekl ČT ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Maltézští rytíři však mají podle televize jiný dokument, který prý dokazuje, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemku až v březnu 1948. „To znamená, že řád se zcela oprávněně domáhá svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948,“ uvedla právní zástupkyně řádu Martina Zikmundová. Maltézský i Německý řád jsou připraveni se o majetek za miliardy se státem i soudit.

Autor článku: čtk Více na: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/nemecky-rad-nema-na-majetek-narok-oponuje-ministerstvo-1038464#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

10. Němečtí rytíři nemají na hrady nárok, tvrdí ministerstvo kultury

http://zpravy.idnes.cz/nemecti-rytiri-nemaji-na-hrady-narok-tvrdi-ministerstvo-kultury-pye-/domaci.aspx?c=A131115_195612_domaci_cen#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main

Němečtí rytíři nemají na hrady nárok, tvrdí ministerstvo kultury

15. listopadu 2013  20:00

Německý řád nemá podle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše na vydání hradu Bouzov a dalšího požadovaného majetku nárok. Byl zabaven podle Benešových dekretů, řekl České televizi Mikeš. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.

Hrad Sovinec na Bruntálsku.

Jedním z hradů. o které řád usiluje, je i Sovinec na Bruntálsku. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, tento týden požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13.500 hektarů pozemků. Zpět chce kromě Bouzova i hrad Sovinec, lázně Karlova Studánka a několik dalších budov na Moravě.

Řádu byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů a ti, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navracení majetku nárok nemají, uvedl v ČT Mikeš.

Potíže podle televize čekají i další řády. Maltézští rytíři budou mít podle ní problém s navrácením 120 hektarů pozemků v okolí pražské Březiněvsi. Stát má pochybnosti o tom, zda tento řád přišel o pozemky až za komunistického režimu.

Starosta Březiněvsi podle ČT předložil pozemkovému úřadu dokument, podle kterého maltézští rytíři přišli o majetek 24. února, tedy den před komunistickým pučem. "Pokud se prokáže, že je (rozhodnutí) skutečně ze 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat," řekl ČT ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Maltézští rytíři však mají podle televize jiný dokument, který prý dokazuje, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemku až v březnu 1948. "To znamená, že řád se zcela oprávněně domáhá svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948," uvedla právní zástupkyně řádu Martina Zikmundová.

Maltézský i Německý řád jsou podle ČT připraveni se o majetek za miliardy se státem i soudit.

Autor: ČTK

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nemecti-rytiri-nemaji-na-hrady-narok-tvrdi-ministerstvo-kultury-pye-/domaci.aspx?c=A131115_195612_domaci_cen#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main

11. Řád nemá na Bouzov a další majetek nárok, řekl náměstek ministra

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rad-nema-na-bouzov-a-dalsi-majetek-narok-rekl-namestek-ministra/1008701?utm_source=rss&utm_medium=feed

Řád nemá na Bouzov a další majetek nárok, řekl náměstek ministra

Letecký snímek hradu Bouzov.

vydáno: 15.11.2013, 19:49 | aktualizace: 16.11.2013 07:41

Praha - Německý řád nemá podle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše na vydání hradu Bouzov a dalšího požadovaného majetku nárok. Byl zabaven podle Benešových dekretů, řekl dnes České televizi Mikeš. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.

Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, tento týden požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13.500 hektarů pozemků, zpět chce kromě Bouzova i hrad Sovinec, lázně Karlova Studánka a několik dalších budov na Moravě.

Řádu byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, ti, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navracení majetku nárok nemají, uvedl v ČT Mikeš.

Potíže podle televize čekají i další řády. Maltézští rytíři budou mít podle ní problém s navrácením 120 hektarů pozemků v okolí pražské Březiněvsi. Stát má pochybnosti o tom, zda tento řád přišel o pozemky až za komunistického režimu. Starosta Březiněvsi podle ČT předložil pozemkovému úřadu dokument, podle kterého maltézští rytíři přišli o majetek 24. února, tedy den před komunistickým pučem. "Pokud se prokáže, že je (rozhodnutí) skutečně ze 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat," řekl ČT ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Maltézští rytíři však mají podle televize jiný dokument, který prý dokazuje, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemku až v březnu 1948. "To znamená, že řád se zcela oprávněně domáhá svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948," uvedla právní zástupkyně řádu Martina Zikmundová.

Maltézský i Německý řád jsou podle ČT připraveni se o majetek za miliardy se státem i soudit.

Autor: ČTK

www.ctk.cz

12. ČSSD v médiích - L.Zaorálek v Událostech, komentářích: Ve vydávání církevních majetků je skutečný chaos

http://www.cssd.cz/media/cssd-v-mediich/l-zaoralek-v-udalostech-komentarich/

L.Zaorálek v Událostech, komentářích: Ve vydávání církevních majetků je skutečný chaos

15.11.2013

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Předsedou Poslanecké sněmovny by měl být sociální demokrat. Po jednání s komunisty, Úsvitem a TOP 09 to řekl šéf strany Bohuslav Sobotka. O post projevilo zájem i hnutí ANO, které by mohlo být součástí vládní koalice. ČSSD chce také v nejbližší době vyjednávat s církvemi kvůli restitucím. Stejné téma dnes při schůzce s prezidentem v Lánech nadnesl i předseda KSČM. Výsledek voleb podle něj ukazuje, že lidé podobu majetkového vyrovnání s církvemi nepřijali.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka

redaktorka

…

Karel ŠTÍCHA, ekonom pražského arcibiskupství, předseda expertní komise církví

--------------------

Tak já mám pocit, že ještě volební kampaň neskončila. Já bych možná odpověděl na tu základní otázku, která zde padla, proč má býti něco nahrazeno nebo o co se opírá nárok. Ten se opírá o jednoduchou věc. Církevní subjekty vlastnily nemovitý majetek a tento majetek jim byl odebrán a nebyl žádným způsobem nahrazen. To je realita, která se týkala pochopitelně nejen církví, ale i řady jiných subjektů v této republice. Na rozdíl od těch jiných korporátních subjektů církevní subjekty mají nepřetržitou právní kontinuitu po celou dobu a jsou tudíž stále stejnými subjekty, které byly tímto způsobem postiženy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Jenom technická poznámka. Včera tady na vašem místě seděli dva muži, kteří se bavili o Německém řádu a jeho nárocích právě na hrad Sovinec, případně na hrad Bouzov, 13,5 tisíce hektarů ve dvou krajích České republiky. A oba došli k naprosto rozdílným názorům, a ten nárok dokonce i právní kontinuita není vůbec jasná.

…

13. Řád německých rytířů žádá o vydání majetku

Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Řád německých rytířů žádá stát o vydání majetku, který mu údajně náleží na severní Moravě a ve Slezsku. Jde o třináct a půl tisíce hektarů pozemků, ale i hrady Bouzov a Sovinec a také lázně v Karlově Studánce. O majetek přišel řád koncem 30. let minulého století, kdy jej zrušili nacisté.

Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka:
Zámek v Bruntále, velmistrovský dům v Opavě, část opavského konventu - to všechno chce řád zpět do svého majetku. Lázně v Karlově Studánce němečtí rytíři přímo založili. A řada dalších míst by podle jejich zástupců nevypadala dnes stejně. Hrad Bouzov koupil Řád německých rytířů koncem 17. století. Později ho arcivévoda Evžen nechal kompletně přestavět a fungovalo tu muzeum řádu. Hrad Sovinec sloužil řádu několikrát jako obranná pevnost, např. před švédskými vojsky. Historicky ale i jako klášter nebo pro řádové studium. Spolu s nemovitostmi požaduje řád i obrovské množství polí a lesů. Skoro třináct a půl tisíce hektarů, což je zhruba 10 % všech po státu požadovaných restitucí a plocha zaujímá skoro 2 % rozlohy Moravskoslezského kraje.

Bohumil HRNČÍŘ, starosta Jiříkova /nez./:
Pod sovinské panství patřil náš region, plus Loučka, Křivá až po Lomnici. Tak nějak. Já si myslím, že to dost velká plocha.

Zdeněk FOLTÝN, starosta Bouzova /nez./:
Zhruba si myslíme, že pokud se jedná o Bouzov, tak je to hrad a tento park. Podle našeho právního zástupce nemůže nárokovat tento majetek.

Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka:
A právě spor o to, zda má řád na všechen majetek nárok, zřejmě definitivní rozhodnutí o jeho restitucích prodlouží. Po válce totiž ministerstvo zemědělství rozhodlo, že němečtí rytíři jsou zrádcovská organizace a jejich majetek bude zabaven. Tehdejší Nejvyšší správní soud v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno.

Petr ŠŤOVÍČEK, ředitel pozemkového úřadu:
Pokud máme pochybnosti, že majetek je dotčen Benešovými dekrety, tak v těchto případech dohody neuzavíráme a počkáme na správní řízení.

Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka:
Stejně opatrný bude s případným vydáním majetku i Národní památkový ústav.

Naděžda GORYČKOVÁ, ředitelka Národního památkového ústavu:
My rozhodně nebudeme vydávat něco, kde bude nějaká pochybnost o tom, že ta věc již byla sporná při jiném soudním řízení, soudním sporu.

Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka:
Řád německých rytířů vede restituční spory už celá léta. Neuspěl ani u Ústavního soudu.

Metoděj HOFMAN, vikář Řádu německých rytířů:
To mne trošičku mrzí, protože to tu církev staví do role zloděje, který si chce ukrást něco, na co nemá nárok.

Monika BEZUCHOVÁ, redaktorka:
Řád už má i konkrétní plány. Z hradu Bouzov by se mělo stát muzeum, lázně Karlova Studánka by neměly měnit využití. V dalších objektech by pak mohly vzniknout třeba církevní školy.

14. Církve nechtějí ustoupit od smlouvy

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Katolická církev nejspíš nebude slyšet na změny ve smlouvách o navracení majetku. Novinkám.cz to řekl tajemník arcibiskupa Dominika Duky. Změnu podmínek církevních restitucí před volbami slibovali sociální demokraté. Jenže při jednání o budoucí vládě s tím narazili hlavně u lidovců. Příští týden bude šéf sociálních demokratů Sobotka jednat přímo s arcibiskupem Dukou.

Tomáš PETRŽELA, redaktor:
Pavel ŠTRUNC, redaktor:
redaktor:
Nakolik církevní restituce vyvolávají emoce, ukázala nedávno žádost Řádu německých rytířů o hrad Bouzov a přilehlé pozemky. Jejich vydání totiž není vůbec jisté a teď se řeší, jestli na ně rytíři mají právo. O tom, zda vrátit hrad původnímu majiteli, se tady na Bouzovsku diskutuje prakticky od sametové revoluce. Teď v poslední době se alespoň tady přímo v Bouzově zdá, že je paradoxně víc těch, kteří by ho skutečně raději vrátili.

osoba:
Pokud zůstane hrad prostě pro ty podmínky tak, jak slouží dneska, tak si myslím, že je to úplně jedno, kdo je jeho majitelem.

osoba:
Bych se přikláněl k tomu, že by jim to vrátit měli.

osoba:
Proti. No nevím, mně se to prostě nelíbí.

Tomáš PETRŽELA, redaktor:
Pavel ŠTRUNC, redaktor:
redaktor:
Ať už tenhle případ dopadne jakkoliv, ukazuje rozbouřené vášně kolem restitucí. Ty zatím stojí v cestě i hladkému vyjednávání o budoucí koalici. Jestliže ANO po schůzce s ČSSD připustilo, že by toto téma otevřelo, lidovci jsou proti. Téma církevních restitucí se dostalo na stůl i během jednání s ostatními stranami. Třeba, když se ČSSD tady ve sněmovně setkala s Úsvitem přímé demokracie a TOP 09.

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /Úsvit přímé demokracie/:
My jsme se shodli na tom, že by bylo dobré tu diskusi nad tímto tématem určitě zahájit.

Karel SCHWARZENBERG, předseda strany /TOP 09/:
By český stát, ztratí Česká republika, ztratila věrohodnost, kdyby smlouvu, která před krátkou dobou podepsala najednou zase chtěla vypovědět, či změnit.

Tomáš PETRŽELA, redaktor:
Pavel ŠTRUNC, redaktor:
redaktor:
Jasné je, že bez souhlasu církví k žádným změnám nedojde. I proto požádal Bohuslav Sobotka o schůzku s jejich zástupci. Ti ale tvrdí, že ústupky už navrhli, třeba přijmout od státu místo hotovosti dluhopisy.

redaktor /citace: Tomáš HOLUB; generální sekretář České biskupské konference/:
"V tuto chvíli se pan kardinál Dominik Duka kloní k tomu, že by bylo vhodné, aby to byla schůzka, která bude ve stejném složení, jak se o dohodě původně vyjednávalo."

Tomáš PETRŽELA, redaktor:
Pavel ŠTRUNC, redaktor:
redaktor:
Pokud by se tak stalo, u stolu by vedle politiků nesměli chybět zástupci ekumenické rady církví a Federace židovských náboženských obcí. Tomáš Petržela a Pavel Štrunc, Prima FTV.

15. Církevní restituce

Radim ŠVÁB, redaktor:
Řád německých rytířů žádá po českém státu v rámci církevních restitucí víc než 13 tisíc hektarů půdy a řadu budov. Na seznamu památek, kterých se domáhá, jsou například hrady Bouzov a Sovinec, zámek a chudobinec v Bruntále anebo lázně Karlova Studánka v Jeseníkách. Pokud k vydání majetku dojde, bude prý sloužit především k rozvoji činnosti řádu a jeho propagaci.

16. Bývalý kastelán Bouzova: Křivda se Německému řádu stala, ale před rokem ´48

http://www.denik.cz/z_domova/byvaly-kastelan-bouzova-krivda-se-nemeckemu-radu-stala-ale-pred-rokem-1948-20131.html

Bývalý kastelán Bouzova: Křivda se řádu stala, ale před rokem ´48 Hrad Bouzov Hrad Bouzov Autor: DENÍK/Jiří Kopáč 16.11.2013 13:05 Olomouc - Na hradě Bouzov dlouhá léta bydlel, nyní je Roman Váňa poslancem. K možnému navrácení majetku Německému řádu je skeptický. Když se rozhovoří o Evženu Habsburském, rakouském arcivévodovi a velmistrovi Řádu německých rytířů, který ze zříceniny vybudoval nový hrad Bouzov, má jiskru v oku. Na první pohled je patrné, že Romanu Váňovi (na snímku níže vlevo) tato postava skutečně imponovala. Roman VáňaDůvod je nasnadě, nynější poslanec za ČSSD Váňa část svého života na Bouzově prožil, dělal průvodce, ekonoma i kastelána. Historii Německého řádu zná díky tomu detailně. Je si dobře vědom, že majetky, které nyní požaduje, mu zřejmě morálně patří. I přesto se ale domnívá, že v rámci církevních restitucí ani případných následných soudů k jejich navrácení nedojde. „Ministerstvo kultury musí žádost Německého řádu zamítnout, nemá podle mě jinou možnost," tvrdí Roman Váňa v rozhovoru pro Olomoucký deník. Proč si to myslíte? Na ten majetek se zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, často nesprávně uváděn jako restituční, prostě nevztahuje, protože byl zabaven Benešovými dekrety a před rokem 1948. Zákon nerozlišuje, jestli byl majetek zabaven správně nebo nesprávně. Bude tedy pro případný spor rozhodující hlavně datum, kdy ke konfiskaci majetku Německého řádu došlo? Řešíme křivdy spáchané po roce 1948. Omlouvám se, ale neřešíme ani nacistické křivdy, ani poválečné. Ty už není možné řešit, protože bychom museli jít dál a dál do historie. Osobně si myslím, že se řádu křivda stala, první v roce 1939 a druhá v roce 1945, a je potřeba zkontrolovat, jestli mu majetek stále nepatří, pak to musí řešit soudy. Ale vždy se dostaneme před rok 48. Pokud to někdo změní a budeme řešit křivdy od roku 1900, nezbude nám nic jiného. Ale my zatím řekli, že nepůjdeme za hranici 25. února 1948. Došlo by tedy k prolomení tohoto data, byť má třeba řád pravdu. Řád ale argumentuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který uznal, že konfiskace byla neplatná. Ano, i tak ale zůstáváme před rokem 1948, protože ten skutek se stal dřív. Pokud někdo říká, že použití Benešových dekretů na tento majetek bylo nesprávné, souhlasím s ním. Došlo totiž k duplicitní konfiskaci. Ten majetek už byl státní a znovu byl konfiskován. To samozřejmě nejde. Pokud pak akceptujeme rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který konfiskaci zrušil, tak to automaticky neznamená, že majetek zůstává ve vlastnictví řádu. Nemohl být konfiskován, protože už byl státní. Stát jej převzal do své správy a následně i vlastnictví od třetí říše. To je další klíčový moment. Ale třeba ženská složka řádu své majetky dostala zpět. Jak to? Řád můžeme rozdělit do tří provincií – řádové sestry, řádoví bratři a familiáři, tedy většinou světské osoby začleněné do řádu. Po druhé světové válce byly v Československu obnoveny řádové sestry a celou dobu od roku 1945 až do současnosti tady fungovaly a fungují. Přestože byly perzekvovány stejně jako všichni další řeholníci. Proto také po revoluci dostaly svůj majetek zpět a dodnes ho užívají. Provincie bratří ale u nás po válce obnovena nebyla a zanikla. Z provincie familiářů tady zůstali jen myslím poslední dva, ostatní byli odsunuti. Z pohledu církevního práva je řád celistvý, podléhající velmistrovi a výše papežovi, z pohledu civilního práva ale byly všechny tři složky samostatnými subjekty. Z hlediska církevního práva platí premisa, že církev je „věčná". Nevzniká, nezaniká, maximálně se jinak člení. Z hlediska civilního práva subjekty zanikají, nově vznikají. A to je také důležité, podle mého názoru se jim totiž nepodaří prokázat, že by řád majetek nepřetržitě vlastnil. Protože řád zde nepůsobil a jeho organizace zanikla, alespoň podle civilního práva. Vybavení zabavili už v roce 1918 Evžen HabsburskýSám jste se s představiteli Německého řádu několikrát setkal. Jaký jste z toho měl pocit? Situace s Německým řádem v České republice byla pro mě trochu smutná. Když jsem přitom nastoupil na Bouzov poprvé v roce 1985, byla to pro mě úžasná historie. Vůbec jsem netušil, že ještě někde stále existuje. Když jsem to pak zjistil, bylo to pro mě příjemné překvapení. Navíc jsme věděli, co všechno dělali pro lidi, jak to tady fungovalo a jak zvelebovali své majetky. Navázali jsme s nimi určité kontakty. Jak se pak vyvíjela jejich snaha o navrácení majetků? Řád byl u nás v roce 1991 znovu založen, nikoliv obnoven, tak říká soud. Byly tam tehdy pochybnosti, jestli byl vůbec založen podle zákona. Aby totiž byl takový subjekt založen, musí mít podle zákona určitý počet členů. A on tehdy neměl ani jednoho. Přesto byl zaregistrován a tehdejší ředitel odboru církví, když vystavil potvrzení o registraci, tak tam rovnou připsal, že tento řád je následovníkem Řádu německých rytířů. Což je věc, na kterou neměl absolutně žádné oprávnění. Takováto potvrzení odbor vůbec nevydává. Bylo to nelegální a byl za to ministrem odvolán. Ale nehledal bych v tom nějaký úmysl, myslím si, že se tehdy řídil spíš pocitem církevním právem než tím standardním. Nepřemýšlel, co všechno tím způsobí. Historii Bouzova znáte velice dobře. Jak je spjata s Řádem německých rytířů respektive Německým řádem? Bouzov je spojený s historií Německého řádu naprosto neoddělitelně. Byla to láska arcivévody Evžena Habsburského. Jako velmistr řádu, ale i člen panovnického rodu si ho nechal postavit za své peníze. I když byl majetek napsaný na řád. To činí Bouzov trochu výjimečný. Třeba v tom, že vnitřní vybavení bylo konfiskováno už v roce 1918 jako habsburský majetek. Samotný hrad ale ne, protože ten oficiálně patřil řádu. Takže pokud bychom se dnes bavili o navrácení majetku, muselo by se zřejmě jednat pouze o samotnou stavbu, nikoli vnitřní vybavení. „Vy chcete dělat potíže?" Jednou jste prý hrad odmítl vydat. Jak to bylo? V roce tuším 1994 na Bouzov, který byl tehdy samostatnou příspěvkovou organizací zřizovanou ministerstvem kultury, přijel na návštěvu tehdejší velmistr řádu Arnold Wieland v doprovodu Ladislava Kratochvíla, náměstka ministra kultury. Přijeli si „převzít" hrad. Byl jsem tehdy zástupce ředitele a ekonom, manželka ředitelka. Říkali jsme: „Kdyby přijel arcivévoda Evžen, tak poklekneme, vytáhneme klíče a nediskutujeme. Ale je trochu jiná doba. Bouzov je státní organizace, státní majetek, to nejde, abychom vám ho takhle dali." Náměstek ministra kultury se mě zeptal: „Vy chcete dělat potíže?" Jenže my ho prostě nemohli vydat, byl to státní majetek, za který jsme odpovídali. Už tehdy jsem jim doporučil soudní cestu. Odjeli zklamaní. Ale konec snah to tehdy nebyl. Pořád zkoušeli jiné cesty. Začali třeba nabírat za familiáře významné politiky, zřejmě doufali, že jim v té snaze dostat se zpět k majetkům dopomohou. Nebo si lidé možná ještě vzpomenou na první restituční vlnu, kdy se majetky vydávaly podle takzvaného výčtového zákona. Pročítali jsme ty dlouhé seznamy a najednou jsme viděli: Bouzov, dům číslo popisné 8, budova určená k bydlení duchovních. Což byl ovšem hrad. Pokusili se to obejít tímto způsobem. V té době jsem se obrátil na poslance Pavla Dostála, byl tehdy jediný, kdo mě přijal a vyslechl. Nešlo mi o to, že jsou to nějací „zlí" Němci. Šlo o to, že k převzetí mělo dojít zjevným zákulisním konáním, ne-li dokonce podvodem. Pavel Dostál šel tehdy za premiérem Klausem, ten si zavolal ministra kultury a ze seznamu to vypadlo. Až poté začali podávat žaloby a rozběhla se veškerá soudní jednání. Chování představitelů Německého řádu potom bylo jiné? My jsme doufali, že tady řád začne po roce 1990 normálně fungovat a starat se o lidi v charitativní oblasti. To se však v podstatě nedělo. Pak ale došlo k velkému otřesu celého řádu, který v Německu prakticky zbankrotoval, přišel o velký majetek a organizace podstatně zchudla. Novým velmistrem se stal Bruno Platter a došlo ke změně. Začali se vracet ke svým kořenům a původnímu poslání. V Olomouci otevřeli Církevní gymnázium Německého řádu, mají aktivity v pečovatelské službě, pastorační činnosti, za familiáře začali přijímat „obyčejné" lidi. A už to tak dělají asi deset let, takže to snad není jen nějaká přetvářka. Vývoj Vývoj kauzy majetku Německého řádu 1938 – 1939: Úřady třetí říše nejprve v roce 1938 společně s dalšími spolky Německý řád zrušily a zakázaly v Rakousku. O rok později i v Československu. Jeho majetek nacisté zkonfiskovali. V Německu před válkou řád nepůsobil. 1939 – 1945: Tehdejší velmistr řádu byl internován po celou dobu války pod dozorem gestapa. Dvanáct členů řádu se účastnilo bombového atentátu na Hitlera, za což byli popraveni. Role představitelů řádu v průběhu války ale stále budí kontroverze. Už po válce například skupina poslanců národních socialistů žádala vládu, ať navrácení majetku nedopustí. Poslanci včetně Milady Horákové tehdy mimo jiné tvrdili, že vedoucí činitelé a zaměstnanci řádu ve Slezsku vstoupili do řad Henleinova hnutí. „Určité zakolísání v postojích příslušníků Německého řádu" přiznávají i jeho současní představitelé, kteří zároveň dodávají, že řada řeholníků skončila v koncentračních táborech nebo se zapojila do odboje. 1945: Na veškerý majetek řádu byla po válce uvalena státní správa a později přešel do majetku československého státu. Po roce 1945, kdy byli němečtí členové řádu odsunutí, jako všichni ostatní Němci, zůstaly v Československu některé české řádové sestry, které obnovily činnost, a jeden nebo dva familiáři. Provincie bratří svou činnost na našem území neobnovila. 1946 – 1948 Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš zahájil konfiskaci majetku Německého řádu. Představitelé řádu se proti ní úspěšně bránili u soudu. Ještě v prosinci 1948 vydal Nejvyšší správní soud ČSR závazné rozhodnutí, které bylo pro Německý řád příznivé. Nikdy ale údajně nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Sekretář řádu Robert Rác ovšem nedávno řekl, že má doklad o tom, že verdikt doručen byl a Německý řád tak byl ke dni 25. února 1948 vlastníkem všech předmětných majetků. 1989: Řád je znovu legální na území Československa a začíná se domáhat navrácení svých majetků. 1991: Československý stát vrací Německému řádu menší část majetku. 1997: Vláda přijala usnesení, v němž byl bývalý majetek řádu zahrnut do připravované restituce. 1998: V lednu pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále. 2000: Nejvyšší soud vynesl doporučující rozsudek, na jehož základě podal Německý řád devatenáct určovacích žalob na svůj někdejší majetek u příslušných okresních soudů. Většina procesů se táhla několik let. 2005: Ústavní soud ve svém stanovisku uvedl, že žalobou nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Stát taktéž musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob. 2007 – 2009: Německý řád zastavil veškeré určovací žaloby a soustředil se na církevní restituce. listopad 2012: Prezident Václav Klaus podepsal zákon o církevních restitucích. listopad 2013: Přestavitelé řádu požádali v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chtějí i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. Historie Německého řádu Řád německých rytířů (dnes Německý řád, celý název: Řád bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě) byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo pro německy mluvící rytíře. Řád německých rytířůOd roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky. Postupně se stal jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, od 13. století ovládal značnou část baltského pobřeží. Jeho úpadek začal po bitvě u Grunwaldu roku 1410, kde rytíři podlehli polsko-litevským vojskům, později jeho činnost výrazně zasáhla i reformace. Dnes v tuzemsku provozuje Církevní gymnázium Německého Řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého Řádu v Bruntále. Velmistr řádu nyní sídlí ve Vídni a řádová činnost probíhá kromě Česka a Rakouska také v Německu, Itálii a dalších zemích bývalé habsburské monarchie. (mad, čtk) Historie hradu Bouzov Hrad BouzovRomantický hrad založený na přelomu 13. a 14. století, kdy jej nechal postavit Buz z Moravičan. Nachází se v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka. Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, na začátku 15. století se v něm podle části historiků měl narodit Jiří z Poděbrad, pozdější český král. Pak panství s hradem koupil Řád německých rytířů. Na přelomu 19. a 20. století velmistr řádu a rakouský arcivévoda Evžen Habsburský (1863-1954) nechal hrad na své náklady kompletně opravit, už v té době to byla velmi drahá rekonstrukce a vyšla na 20 milionů zlatých. Tehdy také Bouzov získal svou dnešní podobu. Evžen Habsburský jej pak využíval jako své zimní sídlo. V roce 1938 Hitler Německý řád společně s dalšími spolky zrušil a hrad se stal majetkem třetí říše. Často se mylně uvádí, že Hitler věnoval Bouzov ministrovi vnitra Heinrichu Himmlerovi, faktem ale je, že majetek převzala říšská správa pro ochranu německých kulturních památek a byl spravován státem, konkrétně ministerstvem vnitra. V předhradí opravili byt pro místního gauleitera (župního vedoucího) NSDAP, ale jinak hrad jako takový sloužil jako skladiště uměleckých předmětů, které se sem svážely z celé Evropy. V roce 1945 přešel do majetku československého státu. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Magické kouzlo hradu jej trvale činí vyhledávaným objektem pro pořádání společenských akcí, koncertů, divadelních představení, výstav a svateb. Svoji roli si také zahrál v mnoha pohádkách a historických filmech. Autor: Martin Dostál

Čtěte více na: http://www.denik.cz/z_domova/byvaly-kastelan-bouzova-krivda-se-nemeckemu-radu-stala-ale-pred-rokem-1948-20131.html

17. Německý řád chce vrátit hrad. Bouzov to rozdělilo

Bouzov – Na nově opraveném náměstí v Bouzově byl včera dopoledne klid. Semtam se někdo vydal na poštu v centru obce, občas projelo auto. Hrad je ale vidět při každém zvednutí hlavy. Právě o majestátní dominantě se mezi místními začíná znovu mluvit.
Německý řád totiž tento týden zažádal o navrácení památky do svého vlastnictví. Část obyvatel je pro, druhá zase zásadně proti. Řád se kromě bouzovského hradu hlásí také o lázně Karlova Studánka, zámek v Bruntále nebo hrad Sovinec. Celkem jde o osm nemovitostí a pozemky o rozloze třináct a půl tisíce hektarů.
Přímo v podhradí bydlí Michal Mayer, rozlehlou památku by řádu bez problémů vrátil. "Ve vesnici je ale obecně trend takový, že by jej lidé nikomu dát nechtěli. Myslí si, že je jejich. Věřím tomu, že jsem asi v menšině," konstatoval mladý zlatník. Myslí si, že pokud někdo někomu něco zabavil, je slušné to vrátit.
"Hrad nikdo neodnese, nezamkne a určitě to nedopadne tak, že by tam nikoho nepouštěli. Mně je jedno, kdo jej vlastní. Pokud to bude dobrý hospodář, ať je to německý rytíř. Obci se podařilo navrácení lesů, nevidím důvod, proč by se to řádu nemělo povést taky," doplnil Michal Mayer.
Proti by nebyla ani Jana Baroňová, další z obyvatel vesnice.

Pokračování na str. 8

Řád chce vrátit hrad, Bouzov to rozdělilo
Dokončení ze strany 1

To, že se místní brání, však chápe. "Věřím tomu, že když se hrad řádu vrátí, že nic nezničí, že budou majetek spíš rozvíjet," řekla žena. Ve vesnici bydlíosmlet a jaksamaříká,khradunemátakovývztah jako starousedlíci. "Řekla bych, že většina lidí je proti a já je chápu. Berou to tak, že to je český majetek, a nechtějí ho vracet," vysvětlila seniorka.
Její přítelkyně byla razantnější. "Stát hrad spravil, udělal nové střechy, valy a nový je i mostek. Jednoznačně jsem proti a nechci, aby sem přišli Němci," uvedla rozhodně žena.
Obavy o chod hradu, v případě, že by změnil majitele, však vikář velmistra Německého řádu Metoděj Hofman vyvrátil.
"Říkáme od samého začátku, že hrad byl stavěn jako řádové muzeum a jako takový i zůstane. Jestliže tam řád prezentuje svoji historii, byl by sám proti sobě, aby ho zavřel," reagoval vikář Německého řádu Metoděj Hofman.
Vedení Bouzova informace o vydání majetku nepřekvapila. Soudní spor o hrad totiž trvá řadu let. "Fakt je, že s novým zákonem o církevních restitucích se to možná trošku urychlilo," konstatoval starosta Bouzova Zdeněk Foltýn.
Kromě budov a památekmá řád zájem také o pozemky, celkem o třináct a půl tisíce hektarů. Na asi osmnáct set hektarů lesa, které před dvěma lety obec po táhlém soudním sporu získala, by se žádost vztahovat neměla. Obec se teď soudí s Lesy ČR o zbývající pozemky a budovy.
"V rámci první pozemkové reformy církev přišla o část pozemků, o které žádat nemůže. Mezi ně patřil i velkostatek Bouzov. Veškeré lesy, které jsou v okolí Bouzova, připadly lesnímu družstvu, a protože je řád odprodal státu, nemůže se o ně ucházet. Je to uzavřená kapitola," potvrdil za Německý řád Metoděj Hofman.
Řekl také, že souhlasí se slovy bývalého ministra Karla Schwarzenberga, který řekl, že nejde o to, jestli byl majetek znárodněný podle Benešových dekretů nebo ne.
"Znovu se šíří šovinismus, že to je majetek Německého řádu, a my přece těm Němcům nic nevrátíme. Přitom málokdo si uvědomuje, že vlastnictví řádu nebylo majetkem Němců, ale církevní instituce, která ještě před válkou v Německu nepracovala," dodal vikář Metoděj Hofman.

18. Poslanec a kastelán Roman Váňa: Křivda se Německému řádu stala, ale před rokem 1948

Na hradě Bouzov dlouhá léta bydlel, nyní je Roman Váňa poslancem. K možnému navrácení majetku Německému řádu je skeptický.
Bouzov

Region – Když se rozhovoří o Evženu Habsburském, rakouském arcivévodovi a velmistrovi Řádu německých rytířů, který ze zříceniny vybudoval nový hrad Bouzov, má jiskru v oku. Na první pohled je patrné, že Romanu Váňovi tato postava skutečně imponovala. Důvod je nasnadě, nynější poslanec za ČSSD Váňa část svého života na Bouzově prožil, dělal průvodce, ekonoma i kastelána. Historii Německého řádu zná díky tomu detailně. Je si dobře vědom, že majetky, které nyní řád požaduje, mu zřejmě morálně patří.
I přesto se ale domnívá, že v rámci církevních restitucí ani případných následných soudů k jejich navrácení nedojde. "Ministerstvo kultury musí žádost Německého řádu zamítnout, nemá podle mě jinou možnost," tvrdí Roman Váňa v rozhovoru pro sobotní Deník.

- Proč si to myslíte?

Na ten majetek se zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, často nesprávně uváděn jako restituční, prostě nevztahuje, protože byl zabaven Benešovými dekrety a před rokem 1948. Zákon nerozlišuje, jestli byl majetek zabaven správně nebo nesprávně.

- Bude tedy pro případný spor rozhodující hlavně datum, kdy ke konfiskaci majetku Německého řádu došlo?

Řešíme křivdy spáchané po roce 1948. Omlouvám se, ale neřešíme ani nacistické křivdy, ani poválečné. Ty už není možné řešit, protože bychom museli jít dál a dál do historie. Osobně si myslím, že se řádu křivda stala, první v roce 1939 a druhá v roce 1945, a je potřeba zkontrolovat, jestli mu majetek stále nepatří, pak to musí řešit soudy. Ale vždy se dostaneme před rok 1948. Pokud to někdo změní a budeme řešit křivdy od roku 1900, nezbude nám nic jiného. Ale my zatím řekli, že nepůjdeme za hranici 25. února 1948. Došlo by tedy k prolomení tohoto data, byť má třeba řád pravdu.

- Řád ale argumentuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který uznal, že konfiskace byla neplatná.

Ano, i tak ale zůstáváme před rokem 1948, protože ten skutek se stal dřív. Pokud někdo říká, že použití Benešových dekretů na tento majetek bylo nesprávné, souhlasím s ním. Došlo totiž k duplicitní konfiskaci. Ten majetek už byl státní a znovu byl konfiskován. To samozřejmě nejde. Pokud pak akceptujeme rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který konfiskaci zrušil, tak to automaticky neznamená, že majetek zůstává ve vlastnictví řádu. Nemohl být konfiskován, protože už byl státní. Stát jej převzal do své správy a následně i vlastnictví od třetí říše. To je další klíčový moment.

- Ale třeba ženská složka řádu své majetky dostala zpět. Jak to?

Řád můžeme rozdělit do tří provincií – řádové sestry, řádoví bratři a familiáři, tedy většinou světské osoby začleněné do řádu. Po druhé světové válce byly v Československu obnoveny řádové sestry a celou dobu od roku 1945 až do současnosti tady fungovaly a fungují, přestože byly perzekvovány stejně jako všichni další řeholníci. Proto také po revoluci dostaly svůj majetek zpět a dodnes ho užívají. Provincie bratří ale u nás po válce obnovena nebyla a zanikla. Z provincie familiářů tady zůstali jen myslím poslední dva, ostatní byli odsunuti. Z pohledu církevního práva je řád celistvý, podléhající velmistrovi a výše papežovi, z pohledu civilního práva ale byly všechny tři složky samostatnými subjekty. Z hlediska církevního práva platí premisa, že církev je "věčná". Nevzniká, nezaniká, maximálně se jinak člení. Z hlediska civilního práva subjekty zanikají, nově vznikají. A to je také důležité, podle mého názoru se jim totiž nepodaří prokázat, že by řád majetek nepřetržitě vlastnil. Protože řád zde nepůsobil a jeho organizace zanikla, alespoň podle civilního práva.

- Sám jste se s představiteli Německého řádu několikrát setkal. Jaký jste z toho měl pocit?

Situace s Německým řádem v České republice byla pro mě trochu smutná. Když jsem přitom nastoupil na Bouzov poprvé v roce 1985, byla to pro mě úžasná historie. Vůbec jsem netušil, že ještě někde stále existuje. Když jsem to pak zjistil, bylo to pro mě příjemné překvapení. Navíc jsme věděli, co všechno dělali pro lidi, jak to tady fungovalo a jak zvelebovali své majetky. Navázali jsme s nimi určité kontakty.

- Jak se pak vyvíjela jejich snaha o navrácení majetků?

Řád byl u nás v roce 1991 znovu založen, nikoliv obnoven, tak říká soud. Byly tam tehdy pochybnosti, jestli byl vůbec založen podle zákona. Aby totiž byl takový subjekt založen, musí mít podle zákona určitý počet členů. A on tehdy neměl ani jednoho. Přesto byl zaregistrován a tehdejší ředitel odboru církví, když vystavil potvrzení o registraci, tak tam rovnou připsal, že tento řád je následovníkem Řádu německých rytířů. Což je věc, na kterou neměl absolutně žádné oprávnění. Takováto potvrzení odbor vůbec nevydává. Bylo to nelegální a byl za to ministrem odvolán. Ale nehledal bych v tom nějaký úmysl, myslím si, že se tehdy řídil pocitově spíš církevním právem než tím standardním. Nepřemýšlel, co všechno tím způsobí.

- Historii Bouzova znáte velice dobře. Jak je spjata s Řádem německých rytířů respektive Německým řádem?

Bouzov je spojený s historií Německého řádu naprosto neoddělitelně. Byla to láska arcivévody Evžena Habsburského. Jako velmistr řádu, ale i člen panovnického rodu si ho nechal postavit za své peníze, i když byl majetek napsaný na řád. To činí Bouzov trochu výjimečným. Třeba v tom, že vnitřní vybavení bylo konfiskováno už v roce 1918 jako habsburský majetek. Samotný hrad ale ne, protože ten oficiálně patřil řádu. Takže pokud bychom se dnes bavili o navrácení majetku, muselo by se zřejmě jednat pouze o samotnou stavbu, nikoli vnitřní vybavení.

- Jednou jste prý hrad odmítl vydat. Jak to bylo?

V roce tuším 1994 na Bouzov, který byl tehdy samostatnou příspěvkovou organizací zřizovanou ministerstvem kultury, přijel na návštěvu tehdejší velmistr řádu Arnold Wieland v doprovodu Ladislava Kratochvíla, náměstka ministra kultury. Přijeli si "převzít" hrad. Byl jsem tehdy zástupce ředitele a ekonom, manželka ředitelka. Říkali jsme: "Kdyby přijel arcivévoda Evžen, tak poklekneme, vytáhneme klíče a nediskutujeme. Ale je trochu jiná doba. Bouzov je státní."

Foto: ROMAN VÁŇA, bývalý kastelán hradu Bouzov a současný poslanec parlamentu.
Foto: Jiří Kopáč

19. Telegraficky

Průzkum společnosti ppm factum zjistil, že lidé většinou nejsou spokojeni s povolebním chováním strany, které dali svůj hlas. Nejvíce naštvaných je mezi voliči ČSSD a ODS, naopak spokojení jsou příznivci komunistů a lidovců.
Uskupení, které se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, požaduje vydání hradů Bouzov, Sovinec či lázní Karlova Studánka. Podle ministerstva kultury nemá na majetek nárok.

20. Kněz dává za pravdu Troškovi: Restituce byly odporné vydírání. Pán Ježíš by jim měl nakopat p*del!

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Knez-dava-za-pravdu-Troskovi-Restituce-byly-odporne-vydirani-Pan-Jezis-by-jim-mel-nakopat-p-del-293626

Kněz dává za pravdu Troškovi: Restituce byly odporné vydírání. Pán Ježíš by jim měl nakopat p*del!

17. 11. 2013 5:21

JINÝMA OČIMA Katolický duchovní středních let, který poskytl pro ParlamentníListy.cz už několik rozhovorů, ale kvůli možnému postihu nechce říct své jméno, o sobě opět dal vědět. O názorových úvahách režiséra Zdeňka Trošky na církevní restituce a chystané nové vládní koalici říká: „Troška má bohužel pravdu a církevní restituce jsou největší a nejodpornější vydíráním politiků v zemi…“

Kněz dává za pravdu Troškovi: Restituce byly odporné vydírání. Pán Ježíš by jim měl nakopat p*del!

Foto: Repro ČT

Popisek: Ministr financí Miroslav Kalousek a kardinál Dominik Duka

Názory režiséra Zdeňka Trošky, s nímž vyšel v týdnu rozhovor právě na serveru ParlamentníListy.cz, považuje katolický kněz, který o sobě říká, že se nebojí myslet si pravdu, jen se obává ji otevřeně říct, pro názorové rozpory v církvi, jako velmi zajímavé.

„Pan Troška má `bohužel` pravdu téměř ve všem co říká o církvi, restitucích a celkovém obrazu společnosti. I když ho osobně neznám, rád bych ho poznal. Je to jistě vzdělaný a sečtělý člověk. Jak ho sleduji, dokáže se dívat kolem sebe, dokáže vnímat potřeby a problémy lidí. Byl by skvělý kněz a měl by být politik. Respektive takoví politici by měli u nás být,“ říká duchovní.

Církevní restituce byly buď ušity horkou jehlou, nebo byly takzvaně podle názoru faráře ušity „někomu na míru“.

Církev to může zničit

„Bohužel, pan Troška má pravdu, když říká, že o církevních restitucích měli nejprve rozhodovat občané. To je ten stát, to je národ - a uvědomme si prosím, že ani mnoho věřících nesouhlasí s tak rozsáhlým navracením majetku, který je navíc nejistý. Pokud se něco mělo vracet, tak jen opravdu to, co bylo prokazatelně ukradeno a předtím ale prokazatelně nabyto. Sami vidíme, že spory jsou třeba o majetek, který chtějí maltézští rytíři i další žadatelé. Je spousta majetku, která byla zabavena před 28. únorem 1948. Je spousta majetku, která nebyla tak prokazatelně nabyta, přesto o ni někteří žádají,“ namítá kněz.

Fotogalerie

Na petičním výboru se probírala petice proti zákon...

Poslankyně Hana Orgoníková

Poslanec a předseda KSČM Vojtěch Filip

Petice nasbírala již 75 000 podpisů

Zákon o církevních restitucích má podle mnohých ve...

Chybí například výčet vraceného majetku

Fotogalerie

Komunisté zorganizovali petici proti církevním res...

K celkově krizové situaci v české společnosti církevní restituce jen přilévají pověstný olej do ohně. Restituce mohou být podle názoru kněze i řady dalších velkým problémem pro politiku do budoucna. Ale především pro církev.

„My už teď, jako katolická církev v ČR, ztrácíme podstatnou část věřících. Ne, že by snad přestali věřit v Boha a stali se z nich ateisti, ale jsou to lidé, kteří sice nechodí pravidelně do kostelů, přesto mají k církvi svůj vztah. Nyní vidí, že ani čelní představitelé včetně kardinála Duky neřeší neutěšenou situaci ve státě, to, že je stále méně peněz pro nemocné, důchodce, že přibývá bezdomovců, exekucí a tak dále, ale to, který objekt, polnost, les dostaneme, nebo ne. Vždyť nikdo v naší církvi není schopen garantovat, že se o všechen ten majetek, ať už původně vrácený či v náhradě, dokáže starat. Restituce nás jako společenství může poškodit a možná zničit. Může nastat opravdu velký odliv věřících, a to může být velkým celospolečenským problémem,“ myslí si duchovní.

Sami kněží jsou podle jeho názoru v mnohém proti masivnímu navracení majetku. Podle nich to udělá zlou krev mezi lidmi, ale i mezi jednotlivými církvemi. Hlavně pak bude prý zajímavé sledovat, kdo se o ten majetek bude starat.

„Je zvláštní, že na jednom nejmenovaném biskupství, v nejmenovaném kraji, pracuje nejmenovaný člověk, který vlastní snad hned několik realitních kanceláří. Že se třeba někde bývalí vysocí představitelé krajů přemístili právě do biskupských sídel, aby se postupně starali o církevní majetek,“ diví se duchovní.

Faráři si na kostely a fary budou muset peníze shánět sami

Problém je také v tom, že drtivá většina farářů nevěří tomu, že by církevní restituce či prostředky z nich opravdu výrazně pomohly tam, kde je to nejvíc třeba  - v malých městech, na vesnicích, tam kde je poslání církve velmi důležité.

„Ani si neumíte představit, s čím musí bojovat farář, který chce sehnat peníze na opravu kostela, kaple, fary. Pokud si někdo myslí, že může vzít peníze ze sbírek, nebo že přijde za biskupem a řekne, že chce peníze na opravu kostela, protože je to pro dobro věci a pro všechny ty ovečky, které chodí na bohoslužby, tak je hodně naivní. Těch, peněz, které při mších vybereme, je čím dál méně a většina z nich se odevzdává. Pokud chceme cokoli opravit, trvá to neskutečně dlouho a zápasíme stejně s byrokracií jako kdokoli jiný. Horší je to o to, že zápasíme se svou byrokracií a pak ještě s tou klasickou, úřední. Někdy je to demotivující,“ dodává ze svých zkušeností kněz.

Nejhorším zjištěním pro něj samotného bylo vyjádření jednoho velmi vysoce postaveného duchovního, který prý před časem pronesl: Byli bychom hloupí, kdybychom si nevzali, co se nabízí. Tahle šance se už nikdy nebude opakovat a my jsme ta církev, my jsme boží poslové… Či tak nějak podobně.

„Bylo mi z toho ne smutno, ale zle. Možná to ten člověk myslel v dobrém, ale řekl to neskutečně arogantně. Vždyť co je dneska lidí, kteří žijí z 30 korun na den, nemají na nájem, energie, jídlo, pomalu ošetření. Osobně každý měsíc vypomáhám dvěma rodinám, kterým posílám nějaké peníze, protože se ne svou vinou dostali do špatné situace. A namísto toho, co by měl stát nepotřebný majetek prodat, výtěžek zařadit do nějakého sociálního fondu, dá ho opravdu, jak říkal pan Troška, šmahem církvi, ta stejně nebude vědět, co s ním a bude se jej snažit zbavit, nebo bude chátrat. Kdo probůh bude hospodařit na těch polnostech, v těch lesích? Kardinál, arcibiskupové, biskupové, nebo my kněží, kteří spravujeme tři až pět farností, nebo řádové sestry? Opět to bude ležet ladem, nebo to zaberou spekulanti a stejně z toho žádný efekt nebude,“ dodává kněz.

Pán Ježíš by jim měl nakopat pr….

Sám si myslí, že už tak špatnou náladu ve společnosti a rozkoly v politice můžou ještě více zostřit právě církevní restituce.

„Politici jsou církevními restitucemi vydíráni jeden druhým a jsou vydíratelní. A to je špatně. Kdokoli je vydíratelný, je i zkorumpovatelný. A v žádném státě v Evropě, nebo na světě by někdo nepřipustil takový galimatyáš, takovou blamáž, aby mávnutím kouzelného proutku `daroval` jakékoli organizaci tak obrovský majetek a ještě ji dalších mnoho let platil. Znovu opakuji, kolik opravdu prokazatelně ukradeného majetku nebylo po roce 1989  navráceno. Dodnes se ti lidé soudí a marně. Jak mohou věřit ve spravedlnost, když oni na tom stráví desítky let soudních tahanic, nervů a církev si přijde, řekne si, co chce a stát jí to prostě dá. Tohle Bůh rozhodně nechce a jak řekl jeden můj starý kolega, který je od nátury trochu ráznější: `Teď by měl přijít Pán Ježíš a nakopat jim pr…`. Bohužel i on má pravdu, a to je na tom to nejsmutnější,“ uzavírá svůj pohled na situaci v církvi kněz středních let.

Fotogalerie

V Senátu se projednávalo schválení zákona o církev...

Fotogalerie

Demonstrace proti církevním restitucím na Václavsk...

autor: Radek Kraus

21. Má se vrátit Minoritský klášter Řádu německých rytířů?

Veronika Juriková, 19 let, studentka, Bruntál: Nesouhlasím s tím. Myslím si, že by to mělo zůstat v rukou města a dál tam pořádat akce pro veřejnost.

Jiří Kalivoda, 51 let, člen NKÚ, Opava: Pokud prokáží oprávněnost, tak s restitucí souhlasím.

Jarmila Lhotská, 79 let, důchodkyně, Opava: Moc tomu nerozumím. Proč by měl někdo něco dostávat zpátky? Raději ať to zůstane v současných rukou.

Helmut Felkel, 70 let, důchodce, Opava: Jestli to bylo opravdu jejich a prokáží to, tak by se jim to mělo vrátit zpátky.

Helena Štanclová, 78 let, důchodkyně, Opava: Mělo by se prověřit, jestli jim to opravdu patřilo. Jestli ano, s restitucí souhlasím. Pro Opavu by to ale byla ztráta.

Foto:

22. Ministerstvo hrad vydat nehodlá

Praha, Bouzov – Německý řád nemá podle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše na vydání hradu Bouzov a dalšího požadovaného majetku nárok. Byl zabaven podle Benešových dekretů, řekl ČT Mikeš. Řád, který minulý týden zažádal o navrácení svého majetku, argumentuje tím, že konfiskaci ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud. Řád se kromě hradu také hlásí k lázním Karlova Studánka, zámku v Bruntále nebo hradu Sovinci. Celkem jde o osm nemovitostí a pozemky o rozloze 13,5 tisíce hektarů. Obavy o osud hradu v případě, že by změnil majitele, vikář velmistra Německého řádu Metoděj Hofman vyvrací. Ujistil, že by se veřejnosti neuzavřel. "Říkáme od samého začátku, že hrad byl stavěn jako řádové muzeum a jako takový i zůstane. Jestliže zde řád prezentuje svoji historii, byl by sám proti sobě, aby ho zavřel," reagoval vikář Metoděj Hofman.

23. Křivda se stala, ale před rokem 1948

Roman Váňa, bývalý kastelán a dnes poslanec za ČSSD, je k navrácení hradu Bouzov Německému řádu skeptický:

Olomouc– Když se rozhovoří o Evženovi Habsburském, rakouském arcivévodovi a velmistrovi Řádu německých rytířů, který ze zříceniny vybudoval nový hrad Bouzov, má jiskru v oku. Na první pohled je patrné, že Romanu Váňovi tato postava skutečně imponuje. Důvod je nasnadě, nynější poslanec za ČSSD Váňa část svého života na Bouzově prožil, dělal průvodce, ekonoma i kastelána. Historii Německého řádu zná díky tomu detailně. Je si dobře vědom, že majetky, které nyní požaduje, mu zřejmě morálně patří. I přesto si ale myslí, že v rámci církevních restitucí ani případných soudů k jejich navrácení nedojde.

- Proč si to myslíte?

Na ten majetek se zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd prostě nevztahuje, protože byl zabaven Benešovými dekrety před rokem 1948.

- Bude tedy pro případný spor rozhodující hlavně datum, kdy ke konfiskaci došlo?

Řešíme křivdy spáchané po roce 1948. Omlouvám se, ale neřešíme ani nacistické křivdy ani poválečné. Ty už není možné řešit, protože bychom museli jít dál a dál do historie. Osobně si myslím, že se řádu křivda stala, první v roce 1939 a druhá v roce 1945, a je potřeba zkontrolovat, jestli mu majetek stále nepatří, to musí řešit soudy. Ale vždy se dostaneme před rok 1948. Došlo by tedy k prolomení tohoto data, byť má třeba řád pravdu.

- Řád ale argumentuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který uznal, že konfiskace byla neplatná.

Ano, i tak ale zůstáváme před rokem 1948, protože ten skutek se stal dřív. Pokud někdo říká, že použití Benešových dekretů na tento majetek bylo nesprávné, souhlasím. Došlo totiž k duplicitní konfiskaci. Ten majetek už byl státní a znovu byl konfiskován. To samozřejmě nejde. Pokud pak akceptujeme rozsudek soudu z roku 1948, který konfiskaci zrušil, tak to automaticky neznamená, že majetek zůstává ve vlastnictví řádu. Nemohl být konfiskován, protože byl státní. Stát jej převzal do vlastnictví od třetí říše.

- Jak se pak vyvíjela jejich snaha o navrácení majetků?

Řád byl u nás v roce 1991 znovu založen, nikoliv obnoven, tak říká soud. Byly tam tehdy pochybnosti, jestli byl vůbec založen podle zákona. Aby totiž byl takový subjekt založen, musí mít podle zákona určitý počet členů. A on tehdy neměl ani jednoho.

- Historii Bouzova znáte velice dobře. Jak je spjata s Řádem německých rytířů, respektive Německým řádem?

Bouzov je spojený s historií Německého řádu naprosto neoddělitelně. Byla to láska arcivévody Evžena Habsburského. Jako velmistr řádu, ale i člen panovnického rodu si ho nechal postavit za své peníze. I když byl majetek napsaný na řád. To činí Bouzov trochu výjimečný. Třeba v tom, že vnitřní vybavení bylo konfiskováno už v roce 1918 jako habsburský majetek. Samotný hrad ale ne, protože ten oficiálně patřil řádu. Takže pokud bychom se dnes bavili o navrácení majetku, muselo by se zřejmě jednat pouze o samotnou stavbu, nikoli vnitřní vybavení.

- Jednou jste prý hrad odmítl vydat. Jak to bylo?

V roce tuším 1994 na Bouzov, který byl tehdy samostatnou příspěvkovou organizací zřizovanou ministerstvem kultury, přijel na návštěvu tehdejší velmistr řádu Arnold Wieland v doprovodu Ladislava Kratochvíla, náměstka ministra kultury. Přijeli si "převzít" hrad. Byl jsem tehdy zástupce ředitele a ekonom, manželka ředitelka. Říkali jsme: "Bouzov je státní organizace, státní majetek, to nejde, abychom vám ho takhle dali." Náměstek se mě zeptal: "Vy chcete dělat potíže?" Jenže my ho prostě nemohli vydat, byl to státní majetek, za který jsme odpovídali. Už tehdy jsem jim doporučil soudní cestu.

- Chování představitelů Německého řádu potom bylo jiné?

My jsme doufali, že tady řád začne po roce 1990 normálně fungovat a starat se o lidi v charitativní oblasti. To se však v podstatě nedělo. Pak ale došlo k velkému otřesu celého řádu, který v Německu prakticky zbankrotoval. Novým velmistrem se stal Bruno Platter a došlo ke změně. Začali se vracet ke svým kořenům a původnímu poslání. V Olomouci otevřeli Církevní gymnázium Německého řádu, pracují v pečovatelské službě, pastorační činnosti, za familiáře začali přijímat obyčejné lidi. A už to tak dělají asi deset let, takže to snad není jen nějaká přetvářka.

Foto: JAKO Z POHÁDKY. Hrad si často vybírají i filmové produkce. Natáčela se zde mimo jiné i princezna Jasněnka.
Foto: Deník/Patra Pášová

24. Co vše dokáže vyvolat jeden a ten samý text

Zápisník

Při psaní textů k historickým událostem, které kdysi vyvolávaly vášně, máte dvě jistoty – zaprvé: vášně vyvoláte znovu, zadruhé: schytáte to z obou stran. Pár příkladů:
Když jsme kdykoliv, naposledy minulý týden, napsali o tom, že Řád německých rytířů žádá o své někdejší majetky, dostali jsme všelijaká psaní.
Podle jedněch jsme byli proletáři, podle druhých nacisti, podle třetích zaprodanci Západu, podle čtvrtých zaprodanci církve a podle pátých, cituji: "chodící zakomplexovaná závist". Obdobné vášně vyvolává řada dalších českých historických milníků – Mnichov 1938 a odtržení Sudet, osvobození 1945, odsun Němců, rok 1948, měnová reforma 1953, srpen 1968, listopad 1989. Také u všech těchto dat a jejich událostí jsme dostávali nálepky opravdu celého spektra lidských vlastností či názorů, člověk pak kolikrát i přemýšlí, jestli se všechny ty rozdílné ohlasy vztahují opravdu k jednomu a tomu samému textu a ne k různým článkům různých autorů a různých dat...
Ve výčtu diskusních třecích ploch jsem zapomněl na jednu: česko-polské vztahy. Píšeme o nich zrovna dnes. Malý dodatek k nim – autorka textů není ani český ani polský šovinista. Jen popisuje, jak se věci reálně mají. Mimochodem – takhle to děláme úplně vždy…

Foto:

O autorovi: David Štverka, vedoucí ostravské redakce MF DNES

Mutace - Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj

25. Na Bouzov, Sovinec ani pozemky nemají rytíři nárok, tvrdí stát

OLOMOUCKÝ KRAJ Naděje Německých rytířů na navrácení hradů Bouzov a Sovinec, zámku v Bruntále či více než třinácti tisíců hektarů pozemků jsou podle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše plané. Majetek byl podle něj zabaven dle Benešových dekretů, Mikeš to uvedl v České televizi.
Nástupnická organizace Řádu německých rytířů však argumentuje tím, že tuto konfiskaci majetku před 25. únorem 1948 zrušil soud.
A právě proto tak mají rytíři za to, že na vrácení hradů a dalších budov mají spolu s tisíci hektary pozemků nárok v rámci církevních restitucí.
O celkem osm nemovitostí, včetně hradů Bouzov a Sovinec, Lázní Karlova Studánka a zámku v Bruntále požádal Německý řád minulý týden ve středu.
Zpět chce také pozemky o rozloze přes třináct tisíc hektarů. Další žádosti navíc rytíři podají v následujících dnech.
Nástupci někdejšího Řádu německých rytířů jsou přesvědčeni o tom, že jim všechno, oč žádají, k datu komunistického puče v únoru 1948 ještě patřilo.
Náměstek Mikeš má ovšem jiný názor. "Řádu byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů a ti, kterým byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů, na navracení majetku nárok nemají," uvedl v České televizi Mikeš.
Potíže podle televize čekají i další řády. Maltézští rytíři tak budou mít podle ní problém s navrácením 120 hektarů pozemků v okolí pražské Březiněvsi.
Stát má pochybnosti o tom, zda tento řád přišel o pozemky až za komunistického režimu.
» Pokračování na straně B2 Na Bouzov ani Sovinec nemají Němečtí rytíři nárok, tvrdí stát

» Pokračování ze strany B1 Starosta Březiněvsi totiž podle ČT předložil pozemkovému úřadu dokument, dle kterého maltézští rytíři přišli o majetek 24. února, tedy den před komunistickým pučem. "Pokud se prokáže, že je skutečně ze 24. února a bylo konečné, potom majetek nemůžeme vydat," řekl ČT ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.
Maltézští rytíři však mají podle televize jiný dokument, který prý dokazuje, že stát doručil rozhodnutí o zabrání pozemku až v březnu 1948. "To znamená, že řád se zcela oprávněně domáhá svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948," uvedla právní zástupkyně řádu Martina Zikmundová.
Maltézský i Německý řád jsou podle ČT připraveni se o majetek za miliardy se státem i soudit.

O autorovi: Michal Poláček, s využitím iDNES.cz a ČTK

Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj

26. Němečtí rytíři prý nemají na Bouzov nárok

CÍRKEVNÍ RESTITUCE

Německý řád nemá podle náměstka ministra kultury Františka Mikeše na vydání hradu Bouzov a dalšího požadovaného majetku nárok. Byl zabaven podle Benešových dekretů, řekl České televizi Mikeš. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.