14

malborkTaké král Václav II. patřil k podporovatelům Řádu německých rytířů, viděl v něm spojence při svých plánech na získání Polska. Řád německých rytířů si na počátku 14. století po ztrátě majetků v Palestině vybudoval vlastní stát v dobytých územích Pobaltí. 23. května 1300 daroval Václav II. chelmské kapitule, jež byla inkorporována řádu, patronátní právo své kaple na brněnském hradě Špilberku. Po vymření Přemyslovců roku 1306 se vlády v Polsku chopil Piastovec Vladislav Lokýtek. Ze něho vypukla roku 1308 válka s Řádem německých rytířů, trvala do roku 1343.

freska_01freska_02Český král Jan Lucemburský, jenž chtěl vydobýt zpátky vládu v Polsku, byl tehdy spojencem řádu. Situace se urovnala úmluvami mezi českým státem, Polskem a Uhrami ve Visegrádu roku 1335. Česká bailie byla od roku 1324, kdy hodnost pruského zemského mistra byla spojena s hodností velmistra, podřízena přímo velmistrovi. Řád nabýval dalších příznivců i mezi šlechtou, jejíž příslušníci se stávali jeho členy. Z darů pánů z Lipé vznikla řádová komenda v Moravském Krumlově. S prostředím Řádu německých rytířů je také spojena fresková výzdoba místnosti v nejstarší části zámku v Jindřichově Hradci, datovaná k roku 1338. Představuje cyklus legend ze života sv. Jiří, jednoho z řádových patronů.

Marienburg_01Císař Karel IV. navenek řád podporoval, ale fakticky jeho východní politika se dostávala se zájmy řádu do střetů. I on měl zájem na christianizaci Litvy a rozšíření svého vlivu do této země, která ovšem privilegiem císaře Ludvíka Bavora z roku 1337 byla darována řádu. Od roku 1358 vyzýval Řád německých rytířů k zastavení válek s Litvou - marně. Jednotlivé řádové bailie během 14. století nabývaly větší nezávislosti na řádovém centru v Prusku a dokázaly někdy vést i svou vlastní politiku. V české bailii se to projevovalo mimo jiné větším počtem příslušníků řádu z české šlechty, stávali se už i zemskými komtury. Po vzniku pražské univerzity roku 1348 český zemský komtur podporoval z výnosů bailie studenty z pruských zemí na této univerzitě. Vývoj řádu za vlády Karla IV. byl předznamenáním pozdějších událostí v první polovině 15. století.

minceNástup vlády Václava IV. roku 1378 zpočátku znamenal dobré vztahy s řádem. Ten byl tehdy v Evropě i v českých zemích na vrcholu své moci a bohatství. Sídlem českého komtura se stala nákladně přebudovaná komenda v Chomutově. Patřily k ní město Chomutov, 31 vesnic a hrady Blatno, vybudovaný během 14. století řádem (býval sídlem filiálního komtura) a Najštejn, koupený roku 1381 od Fricolta z Alamsdorfu. Toto velké panství představovalo pro řád prosperující výrobně ekonomickou jednotku.

mince_1Po Chomutově byla druhou nejvýznamnější komendou Řádu německých rytířů komenda ve Slavkově. Patřily k ní město Slavkov s rozvíjející se židovskou obcí, vsi Hodějice, Němčany, Heršpice a Nížkovice. V sousedství Slavkova existovala menší komenda v Křenovicích. Budova komendy ve Slavkově ležela na místě nynějšího severního křídla zámku a představovala čtverhran 26x13m z pískovce a cihel s věžemi v jihovýchodním a severozápadním rohu. Měla dvě patra, byla obklopena hospodářskými budovami a podobala se trochu řádovým hradům v Prusku. Moravský markrabě Jošt, vystupující vůči německým rytířům se střídavými pocity, roku 1397 slavkovskou komendu zabral a vrátil ji řádu po naléhavých urgencích až roku 1408.

obrazstanovyOpavská komenda prožívala pod vládou knížete Přemka nepříliš dobré časy. Přemek roku 1391 zbořil budovu komendy, vyhnal její osazenstvo a zabral její majetek. Roku 1394 uzavřel dočasný smír a přispěl darem na vybudování tzv. Švédské kaple, ale brzy znovu zabral většinu majetku komendy. Ze záležitosti se vyvinuly spory, které nebyly uzavřeny ani v období vypuknutí husitských válek. Důležitou úlohu v nich hrál hejtman markraběte Jošta v krnovském knížectví Jan Küchmeister, strýc pozdějšího řádového velmistra Michala Küchmeistera, jenž na Opavsku plnil roli řádového zvěda a vystupoval proti stoupencům moravského markraběte Prokopa.