16

média

Článek zveřejněný v MF Dnes dne 14. 11. 2011

Číst dál: Bouzov, to je naše řádové

Číst dál: Bouzov, to je naše řádové

Článek zveřejněný v MF Dnes dne 14. 11. 2011

Číst dál: Vrátit exkluzivní Karlovu Studánku? To ne

Článek pana Oldřicha Dandy na titulní straně deníku Právo 8.11.2011 „Němečtí rytíři mají šanci na majetek“ je postaven na účelové spekulaci a s jediným cílem – připravit jako zaměstnanec soukromého média zajímavý titulek, který se bude dobře prodávat. Jen tak si lze vysvětlit fakt, že novinář, který odmítl schůzku s ministrem kultury v pátek 4.11.2011 ve 20:30  z důvodu, že ve Sněmovně již nebude a který se na MK obrátil s dotazem ve věci 7.11.2011 v odpoledních hodinách, nebyl ochoten vyčkat do druhého dne na odpovědnou reakci Ministerstva kultury.

Je pravda, že Ministerstvo kultury v připomínkovém řízení takzvaně akceptovalo připomínku Ministerstva vnitra:

§ 5 písm. j) MV

Domníváme se, že uvedené ustanovení by mělo pamatovat i na situace, kdy majetek církví a náboženských společností byl zabrán ještě před r. 1948 (během německé okupace nebo na něj byla nesprávně uvalena národní správa) a jeho vrácení církvím a náboženským společnostem bylo řešeno československými orgány, zejména soudy v letech 1945 – 1948, ovšem v důsledku politických změn od 25. února 1948 již opětovné vydání nebylo dokončeno. Domníváme se, že i takovýto majetek by měl být vydán církvím a náboženským společnostem, resp. návrh by se měl i s těmito případy nějak vyrovnat, např. možným dokončením soudních nebo správních řízení (a simile dekretální věci a státní občanství).

Akceptování připomínky v rámci připomínkového řízení ovšem neznamená, že je text připomínky automaticky transformován do návrhu zákona. Pokud by se tak stalo, šlo by spíše o výjimku. Připomínka Ministerstva vnitra byla akceptována do té míry, že část připomínky byla promítnuta do § 5 předmětného návrhu zákona. Pokud by si novinář zároveň s připomínkou otevřel i návrh zákona, měl by lidově řečeno po článku.

Žádný paragraf, na základě kterého by měly být založeny obavy, jak je popisuje deník Právo v návrhu zákona není!

Kromě toho, zákon vždy funguje jako celek a je třeba jej číst jako celek. Například § 7, odst. 1, písmeno h, kde se jasně uvádí, co se nebude vydávat. Zákon je jasně koncipován na vztahy mezi státem a církvemi.  Žádné jiné vztahy neupravuje!

Preambule zákona říká: „Parlament, pamětliv trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly na území ČR potlačovány…, veden snahou střežit a rozvíjet zděděné kulturní a duchovní bohatství, veden snahou zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, které byly spáchány v letech 1948 až 1989, vypořádat majetkové vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a umožnit tak … nezávislé postavení církví a náboženských společností, jejichž existenci a postavení pokládá za nezbytný prvek demokratické společnosti se usnesl…“

Ustanovení § 5 umožňuje navracení majetku Federaci židovských obcí, kterým byl majetek zabrán nacistickým režimem a komunistickým režimem pak byla tato křivda v podstatě potvrzena. Z ustanovení tohoto paragrafu nelze vyvodit závěr, že když se vrací církvím, tak se může vracet např. i šlechtě. To je velmi účelová spekulace a nic v navrhovaném zákoně nesvědčí pro takový závěr.

ČTK | 26.10.2011

Praha – Ministr kultury Jiří Besser dnes ubezpečil ministra zemědělství Petra Bendla, že připravovaný zákon o církevních restitucích nejde za termín 25. února 1948. Bendl bude nicméně požadovat podrobné vysvětlení sporného paragrafu v návrhu zákona o církevních restitucích. Podle Bessera jsou obavy z prolomení restitucí za 25. únor 1948 neopodstatněné. Jeho úřad ale prý zváží vypuštění sporného ustanovení z návrhu zákona.

Ministerstvo zemědělství v připomínkovém řízení požádalo o vyškrtnutí bodu, který by podle jeho názoru mohl umožnit vydání například i 20.000 hektarů lesů bývalého Řádu německých rytířů.

„Ujistil mě, že se o prolomení nejedná, a já nemám důvod mu nevěřit,“ řekl Bendl ČTK. Ministr bude nicméně chtít podrobné vysvětlení. Návrh zákona připravený na základě vládou a církvemi schválených parametrů má Besser dodat Strakově akademii do konce října. O sporu mezi ministerstvy v úterý informovala Česká televize.

„Žádné prolomení restitucí před 25. únor 1948 ministerstvo kultury nechystá a nikdy nechystalo. Pokud si to někdo vysvětluje na základě toho zmiňovaného paragrafu, tak poslední takové řešení, které chystáme, je tento paragraf vyndat, protože v jiném paragrafu je to popsáno docela pregnantně,“ řekl ČTK Besser. Vypuštění sporného paragrafu je podle něj sice zbytečné, po poradě s právníky ale takový krok zváží. „Aby někteří škarohlídi a ti, kteří by to chtěli využít a zneužít, aby to měli ztížené,“ poznamenal.

Nárok na navrácení majetku by podle připomínky ministerstva zemědělství mohli mít i ti, kterým byl zabaven už před rokem 1948, a do vlastnictví státu se dostal například na základě takzvaných Benešových dekretů. „Typicky jde například o majetek bývalého Řádu německých rytířů, který přešel do vlastnictví státu jako konfiskát majetku Německé říše,“ stojí v připomínce ministerstva.

Řád německých rytířů nepřišel o majetky v podobě rozsáhlých polností, dalších pozemků a hradu Bouzov na základě Benešových dekretů, ale už před druhou světovou válkou, kdy mu je zabavili nacisté. Po válce majetek zabral na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství stát, řád se ale začal o majetek soudit.

Sociální demokraté v souvislosti s výkladem diskutovaného paragrafu požádali předsedu vlády Petra Nečase (ODS), aby jednoznačně vyloučil, že zákon povede k prolomení restituční hranice dané 25. únorem roku 1948. „Pokud by se tyto skutečnosti potvrdily, může chystané narovnání s církvemi rozpoutat nové kolo restitučních sporů, které by mohly zpětně zasáhnout do majetkových poměrů tak, jak se vytvářely ještě před 25. únorem 1948. Takový vývoj by ČSSD pokládala za velmi nebezpečný a nepřijatelný,“ uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podle sporné části připravovaného zákona by stát měl vydat věc, která byla součástí původního majetku církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku mimo jiné „nedokončení řízení o nároku nebo neuspokojení nároku“ podle Benešových dekretů, zákona o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody z roku 1946 nebo podle „obdobných právních předpisů“.

Návrh na vyrovnání s církvemi počítá kromě finanční kompenzace i s tím, že církve dostanou 56 procent majetku zabaveného za minulého režimu. Přechodné období odstřihnutí církví od státního rozpočtu má začít v roce 2013 a trvat 17 let. S návrhem nesouhlasí vedle opoziční ČSSD ani KSČM.