14

1. Rytíři mají plán, jak získat majetky. Kvůli Benešovým dekretům budou muset znovu k soudu

Skóre:

0.73

Název:

Rytíři mají plán, jak získat majetky. Kvůli Benešovým dekretům budou muset znovu k soudu

Zdroj:

iHNed.cz

Datum:

20.11.2013

Zpracováno:

21.11.2013 04:48:47

Číslo:

324

Rubrika:

zpravy.ihned.cz

Autor:

Vladimír Šnídl

Odkaz:

http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-61262770-rad-nemeckych-rytiru-kvuli-restitucim-k...

ISSN:

1213-7693

Jazyk:

cz

Oblast:

Internet - Zpravodajství

Zkratka oblasti:

YZ

Zkratka zdroje:

YZDC

Identifikace:

YZDC20131120010051

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řád (6), německých (4), rytířů (4), Německý (4), řádu (3), Německého

Němečtí rytíři, kteří se snaží získat svůj podíl v mnohamiliardových církevních restitucích, budou muset znovu k soudu. Úřady jejich žádost do restitučních nároků nezahrnou. Řádu jde například o známý hrad Bouzov, Lázně Karlova Studánka či tisíce hektarů lesů.

Rok starý zákon o církevních restitucích obsahuje jeden zdánlivě banální odstavec: "Věc nelze vydat v případě, že byla konfiskována na základě dekretů prezidenta republiky z roku 1945." A právě tato věta dnes blokuje požadavek Německého řádu, který se snaží získat svůj díl při mnohamiliardových církevních restitucích.

Státní úředníci tvrdí, že právě kvůli Benešovým dekretům nástupci někdejšího Řádu německých rytířů přijdou zkrátka.

Zástupci řádu však prohlašují, že i přesto mají plán, jak se svých nároků domoci. "Více než dvacet let studujeme různé archivní materiály. A můžeme doložit, že pouze u části našich majetků proběhl pokus o jejich konfiskaci podle Benešových dekretů. Toto rozhodnutí se však nikdy nestalo pravomocným," říká vikář Velmistra řádu Metoděj Hofman.

Šance "rytířů" ale i tak nejsou velké. Jedním z jejich hlavních trumfů má být rozsudek poválečného Nejvyššího správního soudu, který znárodnění podle Benešových dekretů zrušil.

Jenomže právě s touto argumentaci už řád několikrát narazil. Například v roce 2007 nynější Nejvyšší správní soudu rozhodl, že rozsudek poválečných soudců není možné uznat a tudíž se jím úřady nemusí řídit.
Klausův strach

Německý řád před několika dny požádal o vydání tisíců hektarů lesa a několika historických budov, včetně třeba lázní Karlova Studánka nebo hradu Bouzov. Pokud chce uspět, musí teď prokázat, že tento majetek vlastnil ještě v době komunistického převratu, tedy 25. února 1948. Filozofie restitucí totiž spočívá v tom, že stát vrací církvím pouze majetek, který zabavil komunistický režim.

Do rukou církve by mohl přejít i hrad Bouzov. Zažádal o něj Řád německých rytířů - čtěte ZDE

ČSSD ustoupila od referenda k církevním restitucím, bylo by drahé. Chce nižší kompenzace - čtěte ZDE

To však podle úředníků nebyl případ Řádu německých rytířů. "Podle dostupných archivních informací byl německým rytířům zkonfiskován majetek již na základě dekretů prezidenta Beneše. Museli by tedy prokázat, že k takovéto konfiskaci vůbec nedošlo a že dotčený majetek vlastnili i po 25. únoru 1948," říká náměstek ministra kultury František Mikeš, pod něhož vyrovnání s církvemi spadá.
Bouzov mimo dekrety

Řád ale má ještě jednu cestu, jak se pokusí k majetku dostat. Nebo alespoň k jeho části, o které tvrdí, že nemohla být součástí poválečného zabavování.

Poválečný ministr zemědělství Július Ďuriš zařadil německé rytíře do kategorie kolaborantů, kterým se majetek plošně znárodňoval už před rokem 1948. A to přesto, že nacisté dříve považovali členy řádu za své nepřátele a jejich organizaci ještě před začátkem války zrušili.

Současní členové řádu však chtějí dokázat, že znárodňování podle Benešových dekretů se ve skutečnosti dotkla pouze těch majetků, které leží v někdejším okresu Moravská Ostrava - tedy části lesů nebo zmíněných lázní Karlova Studánka. Do této skupiny však už nepatří například zmíněný hrad Bouzov.

A navíc i samotnou konfiskaci podle Benešových dekretů měl ještě před únorovým převratem zrušit zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu. "Můžeme dokázat, že náš majetek stát znárodnil teprve na základě druhé pozemkové reformy v roce 1949 a nebo později při zestátnění léčebných pramenů v roce 1951," vysvětluje Hofman.

Hlavním důvodem, proč Nečasova vláda německý řád mezi ostatní restituenty nezařadila, byla podle vikáře politika. Konkrétně prý tlak bývalého prezidenta Václava Klause.

"Měl panickou hrůzu, že by se mohly Benešovy dekrety prolomit a během Nečasovy vlády jsme proto byli z toho procesu vyškrtnuti. Přitom v roce 2008 byl náš majetek ještě součástí vypořádání," dodává vikář.
S nároky rytířů se nepočítá

Pokud by německý řád se svými nároky uspěl, celková hodnota majetku vydávaného církvím by nezůstala u současných 134 miliard, ale navýšila by se o další stovky milionů. "Majetky, které si nárokuje Řád německých rytířů, nejsou součástí 134 miliard, které jsou vyhrazeny pro majetkové vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi," potvrzuje mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková.

Ústavní soud rozhodne o církevních restitucích. Ve hře jsou desítky miliard korun - čtěte ZDE

EKONOM: Farnosti zatím restituce neřeší. Čekají, až rozhodnou šéfové z biskupství - čtěte ZDE

Také proto je již teď téměř jisté, že se řád svých nároků bude muset znovu domáhat u soudů. Úřady totiž jejich žádosti s největší pravděpodobností zamítnou. "Když máme pochybnosti o tom, zda majetek spadá pod Benešovy dekrety, tak dohodu se žadateli neuzavíráme," říká ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Zda německý řád se svými nároky uspěje alespoň u soudců, se zatím neví. Minimálně část politiků, kteří restituce v současné podobě prosazovali, zůstává v klidu. "O nárocích tohoto řádu se tady debatuje dvacet let. Řekl bych, že je to takový mediální matrix. Dosud se ale žádný soud na jejich stranu nikdy nepřiklonil," poznamenává náměstek ministerstva spravedlnosti a bývalý předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-61262770-rad-nemeckych-rytiru-kvuli-restitucim-k-soudu

 


 


2. ČSSD: Církve by měly zredukovat rozsah restitučních náhrad

Skóre:

0.40

Název:

ČSSD: Církve by měly zredukovat rozsah restitučních náhrad

Zdroj:

deník.cz - zprávy

Datum:

20.11.2013

Zpracováno:

20.11.2013 13:50:54

Odkaz:

http://www.denik.cz/z_domova/cssd-cirkve-by-mely-zredukovat-rozsah-restitucnich-...

Jazyk:

cz

Oblast:

WWW - Domácí zprávy

Zkratka oblasti:

WD

Zkratka zdroje:

WD_D

Identifikace:

WD_D20131120140108

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

Německému, řádu

http://www.denik.cz/z_domova/cssd-cirkve-by-mely-zredukovat-rozsah-restitucnich-nahrad-20131120.html

ČSSD: Církve by měly zredukovat rozsah restitučních náhrad Ilustrační foto Ilustrační foto Autor: Deník/Leška Vlastimil 20.11.2013 13:26 Praha - Církve by podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky měly výrazně zredukovat rozsah finančních náhrad, které jim má stát podle restitučního zákona vyplatit za nevydaný majetek. Konkrétní sumu, jak velké částky z 59 miliard korun by se církve měly vzdát, ale dnes Sobotka říci nechtěl. Šéf sociálních demokratů chce po církvích také závazek, že finance použijí na veřejně prospěšné účely. „Ten první tah je na církvích," uvedl Sobotka, který se má se zástupci církví sejít ve čtvrtek. Neočekává ale, že by už první jednání vedlo k dohodě. Dovolával se nicméně solidarity církví se společností i papežových slov o jejich poslání. „Církev by měla žít v chudobě a měla by se starat o potřebné," prohlásil mimo jiné Sobotka. Nemohou ustoupit Generální sekretář ČBK Tomáš Holub minulý týden uvedl, že církve nemohou z původní dohody se státem ustoupit, protože by pak nemohly naplnit očekávanou službu ve společnosti. Katolická církev plánuje část peněz vložit do investičního fondu. Sobotka chce po církvích závazek, že finance použijí na veřejně prospěšné účely. Podle platných norem není zřejmé jakým způsobem finanční náhrady od státu použijí. Předseda ČSSD by také rád, aby se restituce netýkaly nemovitostí v areálu Pražského hradu. ANO chce jednat Sociální demokraté usilují o změny v církevních restitucích při rozhovorech o vládě s hnutím ANO 2011 a s KDU-ČSL. Zatímco ANO je ochotno k jednání o inflační doložce finančního narovnání, lidovci chtějí zachovat nynější stav, pokud církve nebudou ochotny snížit výši náhrady. I kvůli tomu požádal Sobotka o jednání s církvemi. Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

Autor: ČTK

 

Čtěte více na: http://www.denik.cz/z_domova/cssd-cirkve-by-mely-zredukovat-rozsah-restitucnich-nahrad-20131120.html

 


 


3. Počátkem listopadu podaly církve dalších 60 žádostí o pozemky

Skóre:

0.64

Název:

Počátkem listopadu podaly církve dalších 60 žádostí o pozemky

Zdroj:

českénoviny.cz - z domova

Datum:

20.11.2013

Zpracováno:

20.11.2013 13:50:54

Odkaz:

http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/pocatkem-listopadu-podaly-cirkve-dalsich-...

Jazyk:

cz

Oblast:

WWW - Domácí zprávy

Zkratka oblasti:

WD

Zkratka zdroje:

WD_D

Identifikace:

WD_D20131120140099

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

Německý, řád, Řádu, německých, rytířů

http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/pocatkem-listopadu-podaly-cirkve-dalsich-60-zadosti-o-pozemky/1010337?utm_source=rss&utm_medium=feed

Počátkem listopadu podaly církve dalších 60 žádostí o pozemky

Ilustrační foto - Boží muka v krajině. Ilustrační foto.

 

vydáno: 20.11.2013, 12:18 | aktualizace: 20.11.2013 13:19

 

Praha - Za první listopadový týden podaly církve a náboženské společnosti dalších šest desítek žádostí o vydání majetku. Výzvy se týkají 1952 pozemků a tří staveb. Údaje uveřejnilo na své stránce ministerstvo kultury a doplnilo tak seznam všech výzev, které církve podaly od začátku roku, kdy příslušný zákon začal platit. Čas na podávání žádostí mají do konce roku. Do 7. listopadu evidovaly úřady celkem 2212 výzev o vydání 51.593 pozemků a 243 staveb, uvádí web ministerstva.

 

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle schváleného zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. Při současných jednáních o nové vládě se ale vede debata o změně rozsahu restitucí.

 

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dnes uvedl, že církve požádá, aby redukovaly rozsah finančních náhrad. Opakovaně také požaduje od církví slib, že peníze použijí na veřejně prospěšné účely. Potenciální koaliční partner, hnutí ANO, se těmto debatám nebrání, lidovci však trvají na zachování zákonem schválené podoby restitucí. Na Sobotkovu žádost se zástupci církví s ČSSD sejdou ve čtvrtek.

 

Nejvíce z celkového počtu výzev, 1178, eviduje Státní pozemkový úřad, který musí posoudit žádosti o více než 26.000 pozemků a 203 stavby. Lesy České republiky dostaly 923 žádosti o vydání více než 24.000 pozemků a šesti staveb.

 

Národní památkový ústav dostal pět výzev týkajících se 17 pozemků a osmi staveb; patří k nim třeba na seznamu UNESCO zapsaný kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, o nějž žádá brněnské biskupství. Minulý týden požádal o vydání hradu Bouzova, jež je také ve správě NPÚ, Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů. Chce zpět i hrad Sovinec, lázně Karlova Studánka a zhruba 13.500 hektarů pozemků, požádat chce také o vydání movitých věcí.

 

Podle některých historiků i dle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše řád ale na majetek dle zákona, podle kterého o vydání žádá, nárok nemá; byl totiž zabaven podle tzv. Benešových dekretů. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.

 

Autor: ČTK

www.ctk.cz


 


4. O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let, říkají němečtí rytíři

Skóre:

0.72

Název:

O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let, říkají němečtí rytíři

Zdroj:

olomouc.iDNES.cz

Datum:

21.11.2013

Zpracováno:

22.11.2013 04:47:32

Číslo:

325

Rubrika:

Olomouc /Olomouc - zprávy

Autor:

MF DNES, Michal Poláček

Odkaz:

http://olomouc.idnes.cz/rozhovor-o-restitucich-s-vikarem-velmistra-nemeckeho-rad...

Jazyk:

cz

Oblast:

Internet - Zpravodajství

Zkratka oblasti:

YZ

Zkratka zdroje:

YZDO

Identifikace:

YZDO20131121010003

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

německých (3), Řád (3), Německého (2), řádu (2), řádů (2), Německý (2), rytířů

Pokud němečtí rytíři uspějí v restitucích, budou dál dotovat Lázně Karlova Studánka a hrad Bouzov nechají přístupný. V rozhovoru s MF DNES to řekl Metoděj Hofman, vikář Velmistra. Jestliže jim však stát majetek nevydá, jsou připraveni bojovat o něj i roky u soudu.

Když jste mi před rozhovorem říkal, že v řádu máte mimo jiné na starosti restituce, použil jste při tom slůvko "bohužel". Proč?
Bohužel proto, že restituce jsou v naší zemi otázka dlouhodobá a zastřená různými nejasnostmi a problémy. Ty vyvstávají úplně zbytečně. A to z toho důvodu, že spousta lidí není informována o tom, jaká je skutečnost. Stále tak podléhá nějaké politické rétorice a ideologické propagandě, která často s realitou nemá nic společného. do PC pro iPad

Co máte přesně na mysli?
Rozpoutala se tady vlna podivného nacionalismu a šovinismu proti tomu, že Němci snad zrestituují majetek. Připomínám jednu důležitou věc. Před druhou světovou válkou nebyl v našem řádu žádný příslušník německého národa, to znamená německé republiky. Příslušníky řádu byli Rakušané, Italové, Slovinci a také českoslovenští občané, kteří měli pouze německou národnost.

V diskusi o případných restitucích Německého řádu je hlavním argumentem státu to, že Německým rytířům byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů. To jest před datem puče 25. února 1948. Právě proto na něj nemáte mít právo.
To je jedna z velkých ideologických zkratek, které nemají oporu v realitě. A to proto, že již v roce 1946 se komunistický ministr Ďuriš snažil znárodnit majetky německých řádů na základě Benešových dekretů. Upozorňuji, že se to netýkalo jenom našeho Německého řádu. Ale také dalších, které působily v tehdejších Sudetech. Ty ovšem mají tu velkou výhodu, že nemají v názvu slovo německý.

Pojďme však zpět do roku 1946.
Ministr Ďuriš začal aplikovat Benešovy dekrety na majetek německých řádů. Ovšem od roku 1946 do roku 1948 vláda nedělala nic jiného, než neustále jednala o tom, aby Ďuriš s touto konfiskací přestal. A to proto, že všechny tyto řády podaly žalobu ke správnímu soudu. A jestliže se do řízení o Benešových dekretech dostal nějaký rozpor, tak ta konfiskace nikdy nemohla proběhnout. Šlo tam zaprvé o otázku, jestli se vůbec na církevní majetek mohou Benešovy dekrety vztahovat. A zadruhé, jestli konfiskace může probíhat, když je tam veden soudní spor.

Jak to dopadlo? Přišel tehdejší Řád německých rytířů o majetek na základě Benešových dekretů?
Tato takzvaná konfiskace skončila 2. února 1948. Správní soud vydal usnesení, které jasně hovoří o tom, že celý tento pokus o zkonfiskování majetku byl neplatný. A protože si soudci byli velice dobře vědomi toho, co se stalo po 25. únoru 1948, vydali toto usnesení ještě 17. prosince 1948. Nemůžeme tak mluvit o tom, že ten majetek byl zkonfiskován, protože nebyl.

Hrad Bouzov. Také o ten rytíři v restitucích požádali

Ovšem už v roce 1945 byl majetek řádu dán pod národní správu. Takže to již patřil státu?
Národní správa se používala především proto, aby hospodářství mohlo po válce dál fungovat. V našem případě to byla národní správa velmi zvláštní, protože o ni požádal olomoucký arcibiskup Prečan. Správa, která zde byla ustanovena, byla paradoxně složena ne z odborníků státu. Za ten tam byl jen jeden zástupce. Další tři členy této národní správy dosazoval právě arcibiskup. Trvala do roku 1951, ale nikdy tento majetek nevlastnila.

Kdo byl tedy tehdy vlastníkem majetku řádu?
Tomu, kdo se neorientuje v právním prostředí, je možné vykládat, jak tam byla národní správa a že to tedy rytíři nevlastnili. Není to pravda. Národní správa nikdy nevlastnila majetek. Jen ho spravovala do doby, než se vyřešilo, na koho se převede. Tehdy se právě čekalo na výsledek jednání správního soudu. Pokud by rozhodl, že konfiskace byla právoplatná, začal by převod majetku na stát. Ale to se nestalo. Náš majetek se začal převádět na stát až při druhé pozemkové reformě v roce 1949. A pak i na základě zákona, jenž se týkal například znárodnění lázní. To jsou až padesátá léta. Lázně by Německý řád dotoval stejně jako před válkou

Pojďme probrat, jak v případě vašeho úspěchu naložíte s jednotlivými nemovitostmi, které získáte. Jako první Hrad Bouzov.
Zrovna v úterý mi jeden známý řekl, že slyšel, že chceme Bouzov zavřít a udělat tam školicí centrum. To jsou právě ty zkratky. Bouzov byl po rozsáhlé přestavbě vždy po roce 1912 otevřen jako řádové muzeum. Tehdejší velmistr ho přikázal otevřít za symbolický vstup. Je tam řada památek na řádovou historii z celé Evropy. Proč by řád Bouzov zavíral, když vše může ukázat lidem?

Můžeme dále k Sovinci?
Uvažovali jsme o tom, že by se tam udělalo centrum pro naše školicí zařízení. K tomu by se využívala část, která je v troskách. Znovu by se v podstatě postavila, protože není historická. Vznikly by tam ubytovací prostory. Místním by to pomohlo, spousta z nich by tam mohla najít zaměstnání.

A pro turisty by byl Sovinec otevřený?
Samozřejmě. Místnosti, které dnes fungují jako muzeum, by se možná dle potřeby přesunuly jinam, ale zůstalo by to dál. Řád má vždy tendenci k tomu, že kromě toho, že daný objekt využívá, v něm prezentuje i svoji historii.

Vezměme teď Lázně Karlova Studánka. Nebude z nich případně wellness centrum?
Nebude to wellness centrum. To by z nich bylo, kdyby se zprivatizovaly. Obávám se, že by lázně velice rychle několikrát změnily majitele a spousta budov by pravděpodobně našla jiné využití, než má v současné době. Všichni vidíme, že lázeňství nyní prochází obrovskou krizí. Tady je odpověď na to, kam by šly naše výnosy z lesů. Lázně jsou konkrétně část, kde peníze budou potřeba.

Karlovu Studánku byste tedy dotovali?
Ty lázně by se dotovaly tak, jak před druhou světovou válkou. Existuje krásná zpráva někdejšího říšského komisaře, který vypovídal v roce 1946 na policii v Praze. Řekl, že když za války přebírali Lázně Karlova Studánka, udělali revizi hospodaření. Zjistili, že lázně byly ročně ve ztrátě zhruba čtyři sta tisíc. Komisař tak na policii řekl, že Německý řád si mohl tento luxus dovolit, protože to dotoval ze svých hospodářských výnosů.

Lázeňské městečko Karlova Studánka

Jak byste naložili se zámkem v Bruntále?
Už jsem slyšel zprávu, že tam řád určitě udělá školu a že ho zavře. Ve skutečnosti by se tam nezměnilo vůbec nic. Zrovna v Bruntále totiž budou s takovým objektem jen problémy. Kdyby stál v Praze, může mít tisíce využití. Ale v Bruntále? Nevím, kde se ta úvaha vzala, ale přeměna na školu by se vůbec nevyplatila. Bude tam dál muzeum.

V prohlášení, v němž jste oznámili podání žádosti o navrácení majetku, uvádíte, že v nejbližší době podáte žádosti i o movitý majetek. Kdy se tak stane? Co konkrétně budete chtít zpět?
Většinou půjde o inventáře a vybavení domů, které jsme dříve měli, a pak také o naše archivy. Ty jsou nyní uloženy ve státních archivech. Tyto žádosti bychom měli podat do konce tohoto týdne.

Hrad Sovinec na Bruntálsku.

Obrátíte se po případném odmítnutí vašich žádostí o navrácení majetku na soud?
Jsme na to připraveni. Nikdo to ale nemůže říct, dokud nedostaneme vyrozumění k naší žádosti o vydání majetku. Na to, aby se o ní rozhodlo, je zákonná lhůta půl roku. Teprve poté můžeme udělat další kroky.

Počítáte ale s tím, že ty majetky získáte?
Samozřejmě.

Kdy odhadujete, že se tak stane?
Kdyby to bylo na základě zákona o církevních restitucích, tak můžeme za rok hovořit o tom, že se nám tyto majetky vrátí. Na druhou stranu jsme realisté. Takže pokud půjdeme do soudních procesů, tak odhadujeme, že se minimálně deset let budeme soudit. Minimálně.

URL| http://olomouc.idnes.cz/rozhovor-o-restitucich-s-vikarem-velmistra-nemeckeho-radu-metodejem-hofmanem-1hg-/olomouc-zpravy.aspx?c=A131121_2002792_olomouc-zpravy_mip

 



5. Vrátí se rytíři zpět na hrad?

Skóre:

0.68

Název:

Vrátí se rytíři zpět na hrad?

Zdroj:

5plus2

Datum:

21.11.2013

Str.:

7

Mutace:

5plus2 - Opavsko

Zpracováno:

22.11.2013 04:23:18

Číslo:

47

Rubrika:

Stalo se

Autor:

DITA VOZNICOVÁ

Jazyk:

cz

Oblast:

Časopisy - společnost a životní styl

Zkratka oblasti:

CZ

Zkratka zdroje:

CZ52

Identifikace:

CZ5220131121480013

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řád (3), německých (3), rytířů (3), Německý, Řádu

Na majetek kraje a obcí se církevní restituce nevztahují.
Německý řád by památky na Bruntálsku dostat zpět neměl.

BRUNTÁLSKO - Minulý týden se v médiích skloňovala informace, že řád německých rytířů získal průlomový dokument, na jehož základě se bude ucházet o své majetky. Figurují v něm i hrad Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka či polnosti a lesy na Bruntálsku.
Sekretář řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko Robert Rác se nechal už dávno slyšet, že konfiskace na základě Benešových dekretů byla neplatná. "V roce 1994 a 1997 nám dal pražský soud za pravdu s tím, že se na řád nevztahují Benešovy dekrety číslo 12 a 108. Náš majetek nemohl být zkonfiskován podle Benešových dekretů," uvedl tehdy Rác.
Na základě zmíněných dekretů stát rytířům jejich nemovitosti zabavil v roce 1946, ale ti se už tehdy bránili soudně. Nejvyšší správní soud v prosinci 1948 konfiskaci zrušil. Donedávna se předpokládalo, že rozsudek nikdy nenabyl právní moci. Až listina, kterou nyní řád údajně získal, má dokazovat opak. "Právníci našli dokument, že rozsudek byl doručen v roce 1950 ministerstvu zemědělství," vysvětlil Rác.

Památky patří kraji

Rytíři se však o svá práva budou muset se státem přít soudně a dokázat, že s německými okupanty nekolaborovali. I v případě vítězného právnického boje by podle nynějšího znění zákona o církevních restitucích hrad Sovinec a bruntálský zámek získat zpět do vlastnictví neměli. Obě památky totiž patří Moravskoslezskému kraji. "Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi jsou povinnou osobou, tedy tím, u koho mohou oprávněné osoby podle tohoto zákona uplatňovat nárok na vydání, pouze stát nebo organizační složka státu a nikoli kraj nebo obec," potvrdila mluvčí krajského úřadu v Ostravě Petra Špornová.

Lesy a lázně jsou ve hře

V klidu tedy může být i radnice v Bruntále, ať už bude výsledek dohadů se státem jakýkoliv, pokud se rytíři do bitvy pustí. Zdejší měšťanské domy a další stavby, jejichž většinovým vlastníkem řád byl, státu nepatří.
Lázeňské domy v Karlově Studánce by však řád zpět dostat mohl, jestli se dokáže oprávněnost jejich nároků. Tyto lázně jsou totiž jedny z posledních, které si stát ponechal. Kolik hektarů lesa na okrese Bruntál by německým rytířům připadlo, vědí zatím jen oni sami. "Řád německých rytířů dosud neuplatnil u Lesů České republiky žádnou výzvu," odpověděl na dotaz redakce 5plus2 mluvčí podniku Zbyněk Boublík. Nárokovat by si mohli i polnosti, které jsou prozatím na území okresu ve vlastnictví státu.

---

Podle zákona o církevních restitucích jsou podle §4 povinné vydat majetek tyto osoby (instituce): a) Pozemkový fond České republiky, b) Lesy České republiky, s.p., c) stát, za který jedná příslušná organizační složka státu, d) státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik a jiná státní organizace, za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy.

Foto: Řádu německých rytířů patřila i polovina domů a zámek v Bruntále. Pozůstatky po nich jsou na zámku všudypřítomné, třeba arkády zdobí dřevěné erby velmistrů řádu.
FOTO - JAN ŠTĚPÁN

Mutace - 5plus2 - Opavsko



6. Na hrad se rytíři asi nevrátí

Skóre:

0.68

Název:

Na hrad se rytíři asi nevrátí

Zdroj:

5plus2

Datum:

21.11.2013

Str.:

5

Mutace:

5plus2 - Bruntálsko

Zpracováno:

22.11.2013 04:20:35

Číslo:

47

Rubrika:

Poradí,zaujme

Autor:

DITA VOZNICOVÁ

Jazyk:

cz

Oblast:

Časopisy - společnost a životní styl

Zkratka oblasti:

CZ

Zkratka zdroje:

CZ52

Identifikace:

CZ5220131121050007

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řád (3), německých (3), rytířů (3), Německý, Řádu

Na majetek kraje a obcí se církevní restituce nevztahují.
Německý řád by památky na Bruntálsku dostat zpět neměl.

BRUNTÁLSKO - Minulý týden se v médiích skloňovala informace, že řád německých rytířů získal průlomový dokument, na jehož základě se bude ucházet o své majetky. Figurují v něm i hrad Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka či polnosti a lesy na Bruntálsku.
Sekretář řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko Robert Rác se nechal už dávno slyšet, že konfiskace na základě Benešových dekretů byla neplatná. "V roce 1994 a 1997 nám dal pražský soud za pravdu s tím, že se na řád nevztahují Benešovy dekrety číslo 12 a 108. Náš majetek nemohl být zkonfiskován podle Benešových dekretů," uvedl tehdy Rác.
Na základě zmíněných dekretů stát rytířům jejich nemovitosti zabavil v roce 1946, ale ti se už tehdy bránili soudně. Nejvyšší správní soud v prosinci 1948 konfiskaci zrušil. Donedávna se předpokládalo, že rozsudek nikdy nenabyl právní moci. Až listina, kterou nyní řád údajně získal, má dokazovat opak. "Právníci našli dokument, že rozsudek byl doručen v roce 1950 ministerstvu zemědělství," vysvětlil Rác.

Památky patří kraji

Rytíři se však o svá práva budou muset se státem přít soudně a dokázat, že s německými okupanty nekolaborovali. I v případě vítězného právnického boje by podle nynějšího znění zákona o církevních restitucích hrad Sovinec a bruntálský zámek získat zpět do vlastnictví neměli. Obě památky totiž patří Moravskoslezskému kraji. "Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi jsou povinnou osobou, tedy tím, u koho mohou oprávněné osoby podle tohoto zákona uplatňovat nárok na vydání, pouze stát nebo organizační složka státu a nikoli kraj nebo obec," potvrdila mluvčí krajského úřadu v Ostravě Petra Špornová.

Lesy a lázně jsou ve hře

V klidu tedy může být i radnice v Bruntále, ať už bude výsledek dohadů se státem jakýkoliv, pokud se rytíři do bitvy pustí. Zdejší měšťanské domy a další stavby, jejichž většinovým vlastníkem řád byl, státu nepatří.
Lázeňské domy v Karlově Studánce by však řád zpět dostat mohl, jestli se dokáže oprávněnost jejich nároků. Tyto lázně jsou totiž jedny z posledních, které si stát ponechal. Kolik hektarů lesa na okrese Bruntál by německým rytířům připadlo, vědí zatím jen oni sami. "Řád německých rytířů dosud neuplatnil u Lesů České republiky žádnou výzvu," odpověděl na dotaz redakce 5plus2 mluvčí podniku Zbyněk Boublík. Nárokovat by si mohli i polnosti, které jsou prozatím na území okresu ve vlastnictví státu.

---

Podle zákona o církevních restitucích jsou podle §4 povinné vydat majetek tyto osoby (instituce): a) Pozemkový fond České republiky, b) Lesy České republiky, s.p., c) stát, za který jedná příslušná organizační složka státu, d) státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik a jiná státní organizace, za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy.

Foto: Řádu německých rytířů patřila i polovina domů a zámek v Bruntále. Pozůstatky po nich jsou na zámku všudypřítomné, třeba arkády zdobí dřevěné erby velmistrů řádu.
FOTO - JAN ŠTĚPÁN

Mutace - 5plus2 - Bruntálsko



7. Nová dohoda o církevních restitucích?

Skóre:

0.64

Název:

Nová dohoda o církevních restitucích?

Zdroj:

ČT 24

Datum:

21.11.2013

Relace:

Hyde park

Pořadí:

1

Zpracováno:

22.11.2013 04:02:00

Moderátor:

Daniel TAKÁČ

Hosté:

Ivan O. ŠTAMPACH, Vojtěch FILIP, Vítězslav JANDÁK /ČSSD/, Lubomír ZAORÁLEK, Bohuslav SOBOTKA, Jeroným TEJC, Petr NEČAS, Pavel RYCHETSKÝ, Petr MLSNA

Jazyk:

cz

Oblast:

Televize

Zkratka oblasti:

TV

Zkratka zdroje:

TVT8

Identifikace:

TVT820131121100000

Rozsah:

00:53:37

Čas vysílání:

20:05:38

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řádu (2), německého, německých, rytířů

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Začíná nový boj o církevní restituce. Sociální demokracie otevřela vyjednávání s představiteli církví působících v Česku. Shoda zatím není žádná a soudě podle prvotních reakcí církví, nerýsuje se ani v budoucnu. Přesto ale vznikne zvláštní skupina expertů, která změny požadované sociální demokracií posoudí. Církve by se podle ČSSD měly uskromnit, říct, co s penězi od státu udělají a zvážit taky, jak to bude s vlastnictvím Pražského hradu. Má se už jednou dohodnuté dohadovat znovu? Pojďte si v dnešním Hyde Parku popovídat s religionistou Ivanem Štampachem. Dobrý večer. Pane Štampachu, dobrý večer i vám, vítejte u nás v Hyde Parku.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Dobrý večer vám a posluchačům.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Díky, že jste přišel do vysílání našeho pořadu. Majetek za zhruba 75 miliard korun a dalších 59 miliard korun navýšených o inflaci během příštích 30 let. To je podstata zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, který schválila jak tedy bývalá vláda Petra Nečase, tak samozřejmě i parlamentu v minulém volebním období, zákon, kolem kterého bylo od začátku hodně emocí a hodně sporů.

redaktor:
Přes 20 let sporů. Dohadování a marných pokusů a při tom posledním tvrdá kritika a obstrukce opozice, která podobu majetkového vyrovnání státu s církvemi vytrvale odmítala.

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM//8. 11. 2012/:
Jaké odpustky si to kupujete vy nyní za své nikoliv hříchy, ale za své korupční jednání.

Vítězslav JANDÁK /ČSSD/, :
Já jsem syn politického vězně a jsem na to hrdý a tleskám komunistům. Tam jste dovedli vy tuhle zem, vy takzvaná pravice.

redaktor:
I po 20 letech sporů a dohadování se finální schvalování protáhlo. Bitvu ve sněmovně opozice vzdala až pozdě v noci.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany /ČSSD//8. 11. 2012/:
Jestli chcete, tak si to tady odhlasujte sami a ještě jednou říkám, užijte si to.

redaktor:
Pravicová koalice nakonec restituce schválila, jejich odpůrci se ale rozhodli vytrvat až do úplného konce. Nejprve to zkusili u prezidenta Václava Klause.

Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD//13. 11. 2012/:
Aby využil svého práva, tento návrh zákona vetoval.

redaktor:
Když to nevyšlo na Hradě, opozice se obrátila na Ústavní soud.

Jeroným TEJC, tehdejší předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD//13. 11. 2012/:
Je na zvážení Ústavního soudu, aby pod rouškou restitucí, tedy vrácení do původního stavu, byly odškodňovány i církve, které byly registrovány až po roce 1948.

redaktor:
Vláda ale na nález Ústavního soudu nečekala a dohodu státu s 16 církvemi a náboženskými obcemi podepsala.

Petr NEČAS, tehdejší premiér /ODS//25. 2. 2013/:
Jedná se především o akt spravedlnosti, protože jsou tímto krokem odčiněny křivdy, některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu.

redaktor:
Opozice pak neuspěla ani u Ústavního soudu. Soudci v zákoně zrušili jediné slovo, spravedlivé.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu /3. 6. 2013/:
Ve zbývající části se návrh zamítá.

Petr MLSNA, bývalý předseda legislativní rady vlády /nestr.//3. 6. 2013/:
Ten zákon je ústavně konformní a v žádném bodě neporušuje ústavní pořádek České republiky.

redaktor:
Co nedokázala v parlamentu nebo u Ústavního soudu, teď sociální demokracie zkouší ještě jinak. Apeluje přímo na církve. Nejprve jim hrozila, že její vláda restituce zvrátí. Teď s odkazem na papeže Františka apeluje na jejich solidaritu a chce s nimi jednat o 3 tématech.

Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/:
To znamená otázku snížení dopadů paušální finanční náhrady na státní rozpočet, otázku ponechání areálu Pražského hradu ve vlastnictví státu, a také otázku vymezení či omezení účelů, na které by měly být použity prostředky, které církev získá.

redaktor:
O první položky v dlouhém seznamu majetku církve mezitím už požádaly. Vyslyší apely ČSSD a zřeknou se části toho, co jim zákon přisoudil?

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pojďme se na církevní požadavky a na církve v našem Hyde Parku podívat podrobněji. Www.hydeparkct24.cz, to jsou webové stránky Hyde Parku, kde najdete všechno důležité pro to, abyste se s námi mohli spojit. Kontakty, jak vidíte, připraveny, otázky taky, palce u nich, prostřednictvím kterých můžete coby pomoc pro tým Hyde Parku dát některé z otázek větší šanci se do vysílání dostat. Ta první na facebooku, pojďme na to, pane Štampachu, Pavel Tuček se ptá: "Vážený bratře Ivane, je možné s pomocí nového zákona nějak teologicky obhájit průběh a důsledky zákona o vyrovnání s církvemi v kontextu zhoršujících se životních podmínek obyvatelstva České republiky?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
No, jestli je ten zákon o vyrovnání, o takzvaném vyrovnání, možné nějak obhájit, tak teologicky rozhodně ne. Je možné to zkoušet obhajovat třeba právně nebo politicky, ale když se podíváme na nový zákon, který Pavel Tuček cituje, tak Ježíš vybízí k prostotě, chudobě a jednoduchosti. K tomu se vrací koneckonců i současný papež František a jaksi obhájit, a právě v té, v tom kontextu těch zhoršujících se životních podmínek, něco takového prostě nelze.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jak je to možné? Takže je to zákon, který absolutně popírá všechno, co by církev měla kázat, dodržovat, čím by se měla řídit a podle čeho by měla žít?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Církve se velmi zlobily před léty, když je kdosi přirovnal ke spolku zahrádkářů. Samozřejmě, že nejsoou spolkem zahrádkářů, mají dlouhou tradici, mají význam v životě společenství, ale teď se stavějí do pozice vedle organizací zcela světských, vedle třeba firem a vedle jednotlivců, kteří restituovali majetek, jako by zapomněly na ty své duchovní kořeny, ve kterých zrovna jde o to, že Ježíš říká, nelze sloužit zároveň Bohu i mamonu a kde apoštol Jakub ve své epištole říká, že peníze jsou začátkem všeho zla.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A proč myslíte, že církve prostřednictvím tohoto zákona vlastně tedy chtějí zpět k tomu mamonu, že to má být nějaké, řekněme, podnikání nebo něco takového. Církevní představitelé, především tedy představitelé katolické církve, mluví o tom, že je to prostředek pro plnění toho, co církev plní, školy, zdravotnictví, a tak dále, a tak dále, nebudu vyjmenovávat všechno.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, oni to odůvodňují čistě technicky a o tom lze samozřejmě diskutovat. Není pravdivé to odůvodňování pomocí zdravotních, sociálních a školských zařízení, jejichž zřizovatelem jsou církve, protože například církevní školy jsou financovány stejně jako jakákoliv jiná škola ze státních peněz, protože rodiče dětí, kteří chodí do církevních škol, platí stejné daně jako ostatní občané a ty školy dostávají peníze o státu, čili ty peníze, které jsou podle dosavadních, podle dosavadního zákona 218 roku 49, novelizovaného tedy hned v roce 90, církve dostávaly peníze na svůj vnitrocírkevní provoz. To jsou peníze, které se netýkají jejich školského, zdravotního a sociálního působení, takže tohle je nesprávné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, právě proto a není tady tohle prostředek pro to, aby se i při té úplné odluce od státu, která tedy nastane za dlouho až, minimálně za 17 let, kdy skončí příspěvek na ten provoz tedy a za 30 let, až skončí ty jednotlivé splátky, není to prostředek pro to, aby církve byly úplně samostatné, mohly tu roli, kterou chtějí plnit, plnit z vlastních peněz a nijak nebýt navázány na stát?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Chápu, že chtějí být samostatné, že chtějí samostatně hospodařit, čili musely by mít nějaký základ, výnos, ze kterého by jim poskytoval ty prostředky. Já se jenom obávám, že navrácením k 25. únoru 48, tedy k majetku, který k tomuto datu vlastnily, to nezajistí, protože už v roce 1919 přijalo Národní shromáždění nově vzniklé Československé republiky zákon o, zákon, který odebíral církvím jejich majetky a už tehdy křičely a už tehdy na základě těch záborů podle tohoto, podle pozemkové reformy z roku 1919 církve, zejména církev římskokatolická, ztratily schopnost z výnosu svého majetku si financovat například mzdy svých pracovníků, a taky je obecně známo, že v ostrých polemikách, které po přijetí tohoto zákona propukly, to potom vedlo k tomu, že v roce 1926 bylo přijato, byl přijat další zákon, který už tehdy zajišťoval vyplácení mezd duchovních ze státního rozpočtu. To není až od komunistického režimu, ale už od roku 1926, čili návrat k roku 1948 nemůže ani zajistit tu skutečnou samostatnost církví.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Na facebooku Jindřich Oswald: "Dobrý večer, pane Štampachu, je opravdu nezvratný v podobě, jak je schválen o restituce církvím, nadhodnocený a přeceněný způsob s úplnou absencí výčtu majetku. Nepomohlo by vyhlášení celonárodního plebiscitu?" Děkuje Jindřich.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak také děkuji za otázku. Opravdu se domnívám, že každý zákon lze změnit, tak jak se mění politická situace a jak volby mění složení parlamentu, tak nový parlament může dojít ke změnám, jenže v případě tohoto zákona to bylo uděláno chytře, možná vychytrale tak, že to, co ten zákon stanovuje, bylo zajištěno ještě kromě zákona uzavřením smluv mezi těmi zúčastněnými 16 církvemi.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tak to jde, pro tu finanční náhradu, na to jsou uzavřeny ty smlouvy.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak a v tomto bodu, kde je to pokryto tou smlouvou, to změnit nelze, protože musí platit smluvní jistota. Kdyby tato smlouva byla zpochybněna, lze říct, že jakákoliv jiná smlouva by mohla být také zpochybněna.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A neměla by stejná jistota platit i ohledně toho zákonem stanoveného majetku? Jestliže tedy zákon jednou nějaký majetek přisoudil, tak má se na to něco měnit? Nemůže to zpochybnit jakékoliv jiné vlastnické vztahy, kdy přijde jakákoliv vláda a nějaké vlastnické vztahy prostě zpochybní, protože přijme nový zákon?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
To určitě může vláda udělat, samozřejmě při zachování ústavního pořádku. Listina základních práv a svobod zajišťuje právo na majetek, takže nelze libovolně subjektům, ať jednotlivcům nebo nějakým uskupením odebírat majetek, ale nějaké změny zákon provést může a samozřejmě i v tomto zákoně jsou možné změny, je možné ho novelizovat a určitě se parlament, Poslanecká sněmovna a Senát, sněmovna v novém složení o to pokusí, ale to podstatné, ty obrovské částky peněz, ty desítky miliard, které zákon přiřkl na korunu přesně paragrafu 15 jednotlivým církvím, tak s tím by se dalo hnout bohužel jenom jedním jediným způsobem, a to teda dohodou mezi církvemi a státem, dohodou, která by znamenala, že by církve ze svých požadavků dobrovolně ustoupily a že by zvážily třeba reakci veřejnosti, že by zvážily nutnost zachování politické stability, nutnost vlády za účasti těch stran, které teď vyjednávají o koalici, možná to pokládají za potřebné a že z těchto důvodů třeba na to dobrovolně přistoupí. Ale nějak násilně.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tedy, abychom to Jindřichovi shrnuli, zákon podle vás změnit jde, čili parametry, pokud jde o vydávání majetku, ty se změnit můžou, tam by, vy byste s tím neměl žádný problém?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, pokud jde o to vydávání majetku, tam s tím mám jeden problém, a sice ten, že se tam opravdu prolamuje restituční hranice 25. únor 48, mohl bych popřípadě teda citovat přímo.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A čím se prolamuje? To období tam je v tom zákoně jasně vymezeno 25. únorem 48 až 1. lednem 90?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Já vám přečtu začátek paragrafu 5 toho zákona: "Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona 142 z roku 1947 o revizi první pozemkové reformy," a pak jsou další body.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale muselo, k tomu muselo, k těm křivdám, dojít v tom rozhodném období, to je důležitá součást toho paragrafu, který jste citoval. Muselo k tomu dojít v rozhodném období a rozhodným období je 25. únor až.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
25. únor 48, ale.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Leden 90.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Pokud se to dělo podle zákona, který, který byl přijat ještě demokraticky zvoleným parlamentem, Národním shromážděním, tak si myslím, že to je v nepořádku, že tento majetek, který byl církvím zabrán na základě toho ještě demokraticky přijatého zákona, s tím mám problém. S tím ostatním, čili s tím, co se dál v tom paragrafu říká, v dalších jeho odstavcích, co protiprávně, řekněme, z dnešního hlediska zabral minulý režim, že to je možné církvím vrátit, s tím souhlasím.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Čili bychom to přeložili do úplně srozumitelného jazyka. Vy tvrdíte, že i když komunisti zabavili nějaký majetek po únoru 48 na základě zákona staršího, ještě demokratického.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Pokud jenom vykonávali.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tak je to v pořádku.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, pokud jenom vykonávali jaksi administrativně to, co stanovil zákon přijatý dříve, tak to je podle mě v pořádku. Tedy takhle, není to v pořádku z jednoho hlediska, ten zákon stanovuje odebírání toho majetku za náhradu a oni po 25. Únoru 48 už ty náhrady nedávali, čili ty náhrady možná by bylo z morálního hlediska stát těm církvím dlužen, ale to není jaksi to odebrání toho majetku.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tak, ještě Jindřichova otázka nebo rozměr té otázky, absence výčtu majetku. Chybí vám něco takového, že není jasně vypsán majetek, který se vydává a vypsán majetek, který se vyplácí?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Bylo by to dobře a zákony z let 1990 a 91, které provedly skutečnou restituci církevního majetku, které vracely církvím kostely, fary, budovy, biskupství, kláštery a tak dále a pozemky pod nimi a kolem nich, tak tam byl přesný výčet toho majetku. V současnosti zvolili tuhle variantu, ne dopředu zjistit, o jaký majetek jde a pak to teprve do toho zákona uvést, ale zvolili tu variantu, že církve to samy musí prozkoumat, co jim patřilo, musí té nalézt, musí k tomu mít věrohodné dokumenty a dokumenty předložit příslušným instancím.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, a není to taktičtější postup? Co když církve na něco nepřijdou a stát toho nakonec vydá míň? Proč by měl stát odkrývat karty?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Je to možné, ale zatím se zdá, že tam jsou i velmi sporné případy, například, co se týče vydáván majetku německého řádu, Řádu německých rytířů, protože uvidí se, co ukáží dokumenty, nevíme to nikdo, ale jaksi jsou vážné hlasy, které říkají, že ty jejich obrovské požadavky na zámky a budovy a velké pozemky a tak dále, že jsou neoprávněné. To, kdyby se ukázalo, tak by bylo dost dramatické.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Němečtí rytíři argumentují tím, že jaksi ten majetek dostali zpátky rozhodnutím před únorem 48, ale že nepřišel jakýsi papír, tedy to soudní rozhodnutí, a to bude podstata asi toho sporu, který se teprve bude odehrávat, nicméně o majetky je zažádáno, to je pravda. Tak a ještě Jindřich tady se ptá, jestli by nepomohlo vyhlášení plebiscitu. Mělo by být referendum o těchto záležitostech v České republice?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Já bych to docela jako přirozeně ocenil tuhle tu možnost, že by se veřejnost k tomu vyjádřila, tak jak se k tomu vyjadřuje v různých průzkumech a jak se ukazuje, že tenhle ten zákon opravdu většina lidí nepodporuje a nemyslím, že by to bylo z nějaké nenávisti nebo závisti, tak by to bylo dobře, ale na druhou stranu o některých otázkách plebiscit není možný, to se znovu vracíme k té otázce platnosti těch smluv. Různé politické strany současné se k tomu tématu toho plebiscitu staví různě a ty, které pravděpodobně budou vládnout, o tom nehovoří, takže to asi není na pořadu dne, i když by se to možná mně nebo někomu líbilo.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tedy zvrátit smlouvy referendem nelze, nemělo by to.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
To ne, to.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Být tak.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ne, to by nemělo být.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, a majetkové poměry? Ty by se měly dát zvrátit referendem případně?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak plebiscit samozřejmě nemůže obsahovat příliš podrobné otázky, které by provedly přímý výčet a tak dále, mohl by nanejvýš dát závazný podnět parlamentu k tomu, aby se tím zabýval, určitou směrnici, řekněme, jakým směrem by se ta novelizace toho zákona měla ubírat.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ostatně takto referendum v podání některých stran mělo být vyhlášeno, zda lidé chtějí nějaké změny v tom zákoně tak. "Pane Štampachu, proč chtějí církve fungovat jako firmy? Nejsem věřící, ale o poslání církví mám poněkud odlišnou představu, dokonce bych řekl, že konstrukce restitucí přímo odporuje světovému trendu Vatikánu. Velmi si vážím papeže Františka."

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Myslím, že církve opravdu nemají být firmami, už se to poprvé projevilo ve velkém sporu, když byl přijmut současný zákon o církvích, taková ta základní právní norma, je to zákon číslo 3 z roku 2002. Ten obsahoval ve svých paragrafech právě ustanovení o jakémsi podnikání církví a vyjímal v původním znění toto podnikání z normálního režimu ekonomického, tak jak podnikají firmy. Už tehdy se církve proti tomu ostře postavily a šlo to po několika instancích, napřed to odmítl Senát, pak se to vrátilo do sněmovny, většinou jediného hlasu to bylo znovu schváleno, pak to šlo na prezidentovi, tehdy ještě Havlovi, ten to také odmítl, znovu se to vrátilo, pak to šlo na Ústavní soud a nakonec to bylo teda schváleno, církve si prosadily, že mají ty církve možnost podnikat v jiném režimu, benevolentnějším režimu, než normální firmy, a to si myslím, že je opravdu v nepořádku.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Čili neměly by. Církve prostě nemají být, nemají být firmy, to se nám možná trochu propojuje vlastně s tou první otázkou, která dnes byla v Hyde Parku. Jak si to vysvětlujete, že když ani na základě nového zákona nedokážete odůvodnit podstatu zákona o církevních restitucích, jak to, že církve chtějí něco, co neodpovídá jejich učení? Jaké pro to máte vysvětlení?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Církve jsou lidé, církve nejsou ideje nebo ideály, církve se vždycky v dějinách od nového zákona, od bible různě odchylovaly a třeba se k ní zase prostřednictvím různých reformních hnutí vracely. To je normální a lidské a bohužel teď jsme svědky situace, svědky a spoluúčastníky situace, kdy církve opravdu nedbají na to, já to tak jako občan a jako křesťan, byť ne spojený s žádnou konkrétní církví, to tak vidím, vidím to prostě kriticky, vidím, že by církve se opravdu mohly uskromnit a co se týče církve římskokatolické, tak papež František za sotva tři čtvrtě roku svého působení od března letošního roku vyoral velmi hlubokou brázdu a mimochodem vedení římskokatolické církve v České republice se tváří jakoby ten téměř papež František nebyl, tedy jako by nebylo to, co říká ta změna kurzu, změna stylu, změna nálady, jako kdyby neplatila. Měli by ho více poslouchat.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Bude to mít podle vás nějaký dopad, konání papeže Františka, myslíte si, že se změní církve a týká se to jenom české, v tomto případě katolické církve tedy nebo se to týká vlastně církve na celém světě kromě papeže?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Obdobnou mentalitu jako církev tady u nás mají církve, mají, má římskokatolická církev ve svých místních podobách, zejména ve střední a východní Evropě, jestli na tuto oblast bude mít změna papežova stylu nějaký vliv, nevím. Pochybuju, že bude mít vliv na vedení těch církví, na ty osobnosti, protože polští biskupové už se vyjádřili tak jako zdvořile kriticky vůči papežovi, ti naši zase spíš zamlčují to, co říká nebo cenzurují papeže, to znamená, když ho citují, tak necitují tyhle ty jeho výroky, které by si zasloužily citování.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To se děje jak? Třeba na bohoslužbách úplně vynechávají některé pasáže?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak, no, tak, při bohoslužbách se normálně nečtou papežovy texty, ale při různých příležitostech, když o tom hovoří třeba ve sdělovacích prostředcích nebo v náboženském tisku a podobně, tak tu radikalitu papeže Františka zamlčují, nemůžou úplně se tvářit, že papež není a zmíní takové jeho výroky, které jsou, které jsou neškodné, které, které nic na situaci nemění.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Proč to je, proč se takhle katolická, římskokatolická, to bych měl doplnit ještě, církev tedy chová.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Já si myslím, že prodělala nějaké, nějaký, nějaký nešťastný vývoj v těch uplynulých desetiletích a že se nějak zatvrdila v minulosti a že žije pořád v mentalitě začátku 90. let nebo přelomu 80. a 90. let, pořád bojují proti komunismu, který už je dávno poražen a nějak se shlédli v té oslavě trhu bez přívlastků, té tržní ekonomiky a chtějí být také jejími účastníky. Nevím, je to smutné, je to tak, prostě to ty církve se v tomto bodu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale to přece musí být nějaké vysvětlení, proč to tak je, to co říkáte, tak naznačuje, že církvím dnes opravdu jde jenom o majetek a nic jiného je tedy nezajímá.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak nemůžu říct, že.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jaké je to pro to vysvětlení?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Nemůžu říct, že církve, protože církev, to jsou všechny ty statisíce křesťanů a ve všech křesťanských církvích jsou.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobře, tak to zrušme na církevní představitele.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ostrovy vitality, které dělají velmi dobré věci, to bych velmi silně chtěl zdůraznit, velmi užitečnou službu veřejnosti a tak dále, ale většina toho vedení se chová pragmaticky, technokraticky, ne tak, jak by bylo zapotřebí.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, a to, máte pro to, pro to, co popisujete, máte pro to vysvětlení, proč? Proč to tak je? Odpověď na tuhle otázku?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
No, tak já můžu jenom konstatovat, že se nechovají v duchu evangelia. Jako co se stalo v jejich duši, v jejich nitru, že dali přednost těm pragmatickým hodnotám, té technologii moci, tomu machiavelismu a ne evangeliu, to já bohužel nevím. Já nevidím do jejich jako nitra, takže to neumím odhadnout, ale je nutno teda říci, že původně měli být účastníky tohoto dění jakási privilegovaná skupina 21 církví a náboženských společností z těch asi v současnosti 35 registrovaných, čili už ten výběr je velmi problematický a 4 to rovnou jako na začátku vzdaly a pátá, to znamená, Bratrská jednota baptistů se toho zřekla v průběhu toho jednání a rozhodla se také nepřijmout ty peníze a ještě potom byly hlasy v dalších církvích, které byly velmi kritické, jestli mohu připomenout jeden příklad, to je už šestý, šestá církev, a byl to člověk, který nedávno před tím byl v nejvyšším orgánu té církve, jde o církev Českobratrskou evangelickou a o člena, nedávného člena její synodní rady, jejího šestičlenného nejvyššího orgánu Miloše Rejchrta a Miloš Rejchrt několikrát veřejně sdělil, jednak v článku deníku Referendum a potom, myslím, v televizi, mám dojem, že byl ten rozhovor, a tam říkal: "2 miliardy 266 milionů a nějaké další, které paragraf přiřkl mé církvi, není kompenzací za žádný majetek, který odebral minulý režim, protože veškerý majetek, který minulý režim odebral, jí byl vrácen v restituci církevního majetku na začátku 90. let," a jaksi velmi se podivoval, co ty, a to není málo, co ty 2 miliardy vlastně mají znamenat. A v tom, v té televizi, když hovořil, tak tam ještě dodal takovým trošku, s lišáckým úsměvem řekl: "To bude asi nějaká kulišárna." Tak tím něco asi naznačil, že je to nějak v nepořádku a je to člověk nezpochybnitelné morální kvality, mimo jiné bývalý mluvčí Charty 77 za minulého režimu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Na webu Věra: "Pane Štampachu, nevadí vám jako člověku věřícímu ten hanebný způsob, jakými minulá vláda protlačila zákon o církevních restitucích?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Jako občanovi a jako člověku, který hledá víru a snaží se ji udržet a uchovat a zápasí o to, mi to samozřejmě jedno není, a to už z předchozího asi vyplývá a že byl protlačen neseriozním způsobem.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Čili i ten způsob, jakým minulá vláda schválila ten zákon, se vám nelíbí?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ten se mi nelíbí a mimochode, i když Ústavní soud nakonec s jednou drobnou změnou ten zákon schválil, tak 4 nebo 5 soudců Ústavního soudu, 4 myslím, vydali votum separatum, vlastní prohlášení.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
/Nesrozumitelné/stanovisko.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Které je dlouhý odůvodněný text, taky právně odůvodněný a mimo jiné ty námitky tam jsou právě proti té proceduře toho schvalování, tady je třeba připomenout jednak, že v době schvalování byla vyhlášená přestávka v jednání, část opozičních poslanců už odešla ze sněmovny, jeden poslanec vládních stran protestoval proti té přednášce a v této situaci předsedající nechala hlasovat, jestli se má přestávka zrušit, přestávka byla zrušena a za nepřítomnosti velké části opozičních poslanců to bylo schváleno většinou dvou hlasů, čili kdyby nebyla ta přestávka, tak by to schváleno nebylo. To je velmi podstatné si uvědomit.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pokud se nemýlím, tam bylo 102 hlasů pro ten zákon, což je nadpoloviční většina sněmovny, to i kdyby byla plná, tak by to stejně schváleno bylo tedy.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, a potom jaksi ještě k tomu je asi dobré připodotknout, že to bylo po tom čachru s poslaneckými místy, které kvůli jinému zákonu propukly, kdy několik poslanců se vzdalo mandátu a na jejich místa nastoupili jiní a jeden z těch nově nastoupilých poslanců, který také hlasoval pro zákon, byl o několik dní později.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobrá, ale když tedy většina Ústavního soudu řekla, že tady nic v nepořádku nebylo krom toho jednoho slůvka spravedlivé, tedy v tom zákonu, tak nelze ten proces.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Znamená to jenom to, že ten zákon platí a že jeho platnost těžko můžeme zpochybnit, dokud parlament s tím neudělá něco jiného, to je úplně jasné, ale přece jenom ty hlasy, některých těch soudců ukazují, že ta procedura nebyla, no, tak, možná, nakonec ji musíme na základě toho rozhodnutí Ústavního soudu respektovat, ale takové otázky nad ní člověku zůstávají.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Na webu Thomas: "Dobrý den, čím je podle vás zapříčiněna tak silná nenávist vůči církvím v české společnosti? Je to léty komunismu a vytrácejícím se smyslem pro hodnoty a tradici nebo jen závistí, že se má někomu vrátit to, co mu bylo prokazatelně ukradeno?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Myslím, že jsou skupiny obyvatel, kteří církve nenávidí, ale neřekl bych, že vládne nějaká masová nenávist k církvím, nesouhlas se zákonem v jeho současné podobě není projevem nenávisti. Je to spíš projevem přesvědčení o tom, jak by církve měly vypadat, z jakých zdrojů by měly čerpat, jak by měl vypadat jejich provoz a tahle představa běžného občana, zdá se, že většiny občanů je prostě jiná, než jak to ukazuje vedení církví a ten /nesrozumitelné/zákon.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, a jak by tedy, když, když otevíráte tuhle otázku, jak by tedy ten provoz měl vypadat, jak by ta činnost měla vypadat, z čeho by církve měly vycházet? Používám vaše slova.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak znovu, znovu připomenu, že ty školské, sociální a zdravotní výdaje těch církví jsou financovány úplně nezávisle na tomto zákoně a nezávisle na nějakých úvahách o odluce církve státu z toho prostého důvodu, že se to týká daní občanů a že z těch daní, z těch solidárních daní vlastně lidé čerpají, tak na ty ostatní aktivity si myslím, že je možné, aby si církve získávaly prostředky svým vlastním způsobem, což se v mnoha zemích, demokratických zemích, třeba zemích Evropské unie děje, například v Německu církve nemají takový majetek, aby z výnosu z tohoto majetku mohly financovat svoji aktivitu a je to tak, že každý občan, který je přihlášený k nějaké církvi.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Daňová asignace, pokud se nemýlím.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Platí, v nějaké církvi, která má takovou dohodu se státem, abych byl úplně přesný, tak platí o 1 % ze základu daně vyšší daň z příjmů fyzických osob a toto 1 % se dává těm církvím a ty církve se z toho mají docela dobře v Německu, takže to je například velmi jednoduchý způsob a nenáročný na členy církví, jak by mohli svoje církve podporovat a jsou samozřejmě všelijaké další modely, které se nabízejí.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobrý večer. Jste na telefonu Hyde Parku právě teď a můžete se Ivana Štampacha ptát. Dobrý večer.

divák:
Dobrý večer, já vás oba dva zdravím.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Nápodobně.

divák:
A měl bych na pana Štampacha jednoduchou otázku. Jakým způsobem církve v průběhu staletí, nemyslím teďko jednotlivě jenom římskokatolickou, ale myslím všechny církve, jakým způsobem nabyly, nabyly tyto obrovské majetky, který měly a to, co se jim v současné době má vracet od toho 48, se mně zdá drobátko přitažený za vlasy, ale jakým způsobem, otázka zní, jakým způsobem nabyly církve tyto obrovské majetky? Děkuji za odpověď. Na shledanou.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
My děkujeme za otázku. Na shledanou. Tak, pane Štampachu, jak církve k majetkům přišly?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tady bychom museli jít hodně zpátky, letos slavíme kulaté výročí milánského ediktu císaře Konstantina z roku 313, nebudu se tak silně vracet do této doby, jenom konstatuji, že do té doby církev žila z vlastního, prostě její členové ji podporovali svojí vlastní prací, svými vlastními příjmy. Císař Konstantin z ní začal dělat státní církev, to potom ještě pokračovalo za dalších císařů, ale tím milánským ediktem k tomu byl dán první krok, a to samozřejmě zahrnovalo to, že církve dostávaly od panovníků a od místních vládců, dostávaly k dispozici majetek pro tu svoji potřebu právě pro pokrytí těch nákladů na svoje aktivity, to znamená na bohoslužby, na stavbu kostelů a na cokoliv, co vykonávají. Já se domnívám, tady si nejsem absolutně jist, nejsem historik, který by to měl důkladně z té vzdálené minulosti prostudováno, ale že největší část toho majetku vznikla donacemi především panovníků. U nás je.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To, co se.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Třeba ještě připomenout, že ovšem tady máme tu situaci, že Čechy v posledních 70 letech 15., po celé 16. a v prvních dvou desetiletích 17. století byly husitské, kališnické, podobojí a pak přišla porážka na Bílé hoře, na její výročí byl ten zákon schválen a při této příležitosti, tak teď jsem ztratil nějak niť, tak se omlouvám.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, byli jsme u toho majetku, kterak, kterak církve k majetkům přišly.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, a chtěl jsem říci, že po porážce stavovského povstání.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Byli jsme u toho, že to bylo především donacemi panovníků.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Vlastně, vlastně jaksi těm, těm poraženým stavům, a to nejenom těm popraveným pánům na pražském Staroměstském náměstí, ale i dalším, byl majetek odebrán, mimo jiné i mému, sice po adoptivním otci, ale vzdálenému předkovi podle rodinné tradice a podle historie byl taky odejmut veškerý majetek.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
K tomu jsem se ostatně chtěl dostat, k těm, k tomu zabavování majetku, to se často v našich otázkách opakuje, kterak tohle byla běžná praxe, nejenom tahle jedna konkrétní, kterou jste jmenoval, ale v tom běžném každodenním životě, nějaké zabavování majetku běžným věřícím, byly tady určité procesy v minulosti, i to byla cesta, kterak se církve dostávaly k majetkům?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak pokud byl někdo odsouzen jako kacíř nebo jako čarodějník nebo čarodějnice, tak taky jeho majetek propadl, že by to.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Propadl církvi nebo propadl státu?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
No, to by bylo třeba asi zvážit, jak byla jednotlivá praxe jako v jednotlivých případech, ale myslím, že je to jede ze zdrojů, ale ne nějaký podstatný. Myslím, že ten církevní majetek ještě zvlášť potom rostl prostřednictvím odkazů, kdy lidé tedy na konci života neměli třeba potomky nebo část svého majetku dali potomkům a část odkázali církvi.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale to hlavní gró majetku jsou tedy dary panovníků.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Domnívám se, že ano, že historicky to lze odůvodnit.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Lenka na facebooku: "Patří celý vydávaný majetek opravdu církvi? Myslím z morálního hlediska? Kolik procent majetku odhadem myslíte, že nabyla církev uloupením při procesech od statisíců obětí, kolik procent odhadem nabyla prodejem odpustků? Co myslíte, že by na církevní restituce řekl Jan Hus?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak těmi cestami, které Lenka uvádí, jistě církve nabyly části svého majetku. Nemyslím, že by to bylo nějaké významné procento.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Odhadnete to procentuální vyjádření?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Spíš si myslím, že to byla menšina, ale opravdu číslo si netroufám říkat, z morálního hlediska je to velmi sporný majetek a i ten majetek poskytnutý církvím panovníky byl spíš poskytován k užívání než k vlastnictví. To, že církve ten majetek vlastní, to je až záležitost 20. století, kdy takové to rozlišení vlastnictví a užívání vlastně právo ztratilo, kdy se to prostě už v dnešním právu nevyskytuje.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Co myslíte, že by na restituce řekl Jan Hus, ptá se Lenka.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak Jan Hus byl proti bohatství prelátů, jako jednotlivců, ale také je třeba samozřejmě poznamenat, že na restituci se podílí nejenom církev římskokatolická, ale i církve navazující na husitskou tradici. Bohužel.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Takže by se to nelíbilo Janu Husovi, myslíte?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Nelíbilo a možná by se mu nelíbili ti, kteří se ho dovolávají dneska jako jeho dědici.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Takže bychom podle vás slyšeli kázání proti církevním restitucím?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Domnívám se, že ano, protože v Husových textech se dá ta kritika bohatého kléru opravdu najít a když potom na základě jednání husitů s Římem byla přijata kompaktáta na základě 4 pražských artikulů, tak tam také to světské panování kléru, což zahrnuje samozřejmě i ten majetek, je zpochybněno, je to tam omezeno.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Na facebooku: "Pane Štampachu, jak byste řešil církevní restituce vy? Vadí vám jen finanční náhrada nebo i naturální restituce a komu by měly dotčené pozemky patřit, když ne církvím?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Já osobně se domnívám, že z čistě právního hlediska je v pořádku, aby majetek, který zabavil komunistický režim na základě svých vlastních předpisů, které vzhledem k zákonu, který o tom byl přijat, nemusíme dneska pokládat za řádné, za legální a co se týče těch částek, které mají kompenzovat ten majetek, který také byl církvím odebrán, ale stát už ho nemůže vrátit, protože už ho nevlastní, vlastní ho jiné subjekty, například obce, nejčastěji asi obce, tak to jsou ty konkrétní částky a tam bych si představoval, že by ten celkový objem těch peněz měl být výrazně menší, ostatně, když proběhly obdobné procesy v jiných postkomunistických zemích, tak například v Polsku, tak to byly ale výrazně menší objemy třeba v přepočtu na jednoho obyvatele a podobně, takže se domnívám, že ten objem těch částek by měl být menší.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Přestože představitelé zase římskokatolické církve, ty se asi vyjadřují nejčastěji, říkají, že stejně se spousty majetků vzdali, že ho vůbec nenechali zařadit do tohoto rámce církevních restitucí, přesněji řečeno, do těch finančních náhrad, že je to celá řada sportovišť, nemocnice, já nevím, co všechno, že stejně spoustu takového majetku do té finanční částky ani nezahrnují, nepočítají.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Je velká otázka, jak ta částka vznikla. Já si myslím, že ta částka je prostě výsledkem politických jednání, protože různé částky padaly i dříve, ještě za jedné z Topolánkových vlád se ten zákon projednával, a to byla částka výrazně vyšší.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tuším, třeba 70 miliard tam bylo nebo kolik na vyrovnání.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
A teď najednou je menší a je to, jet o velmi pochybné a prostě tak, jak není znám ten majetek vlastněný v současnosti státem a vydávaný státem, protože se teprve zjišťuje, který to je na základě té dokumentace, kterou církve poskytují, tak stejně se asi neví, jaký je objem toho dalšího majetku, který tedy vlastní, dejme tomu, ty obce, takže nelze jen tak beze všeho přijmout tvrzení, že se církve něčeho vzdaly.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tedy to, co zbavili komunisti na základě svých zákonů, vrátit, finanční náhradu menší, to je podle vás podstata, jak byste si dovedl představit církevní.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
To je zhruba, to je můj, řekněme, občanský a právní postoj, pak je ještě ten křesťanský, že by církve měly být křesťansky skromné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Komu by měly dotčené pozemky patřit, když ne církvím? Tedy vlastnictví jako takové, s tím problém nemáte, možná bych to rozšířil trochu tu otázku, vlastnictví neomezené nebo nějakým způsobem omezené? To je také jeden z rozměrů těch debat, který se vede, že vlastně ty majetky, byť byly církevní, tak úplnou volnost s nakládáním církve neměly.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, tak jednak nejsem stoupenec, i když jsem kritický k tomuto zákonu, tak nejsem stoupencem nějakého společenského vlastnictví všeho, tedy i pozemků, to rozhodně ne. Jsem pro soukromé vlastnictví, pro vlastnictví různými subjekty, to tedy jednak, takže i církve mezi ty subjekty patří a i, o tom už jsme mluvili, jenom to znovu připomenu, že v minulosti se rozlišovalo vlastnictví a užívání. Užívání znamenalo, že ty církve nebo případně jiné subjekty, měly ten majetek k dispozici, těžily z jeho výnosu, ale nemohly o něm libovolně rozhodovat, v tom zásadním rozhodování, kdyby takový majetek chtěly pronajmout nebo prodat nebo něco podobného, tak byly odkázány na ty státní vrchnosti, a takhle to bylo, podotýkám už za Rakousko-Uherska, ne teprve třeba v Československu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A tedy to, řekněme, absolutní navrácení s tím problém máte, nebo nemáte?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Nemám problém s navrácením toho, co bylo nelegálně odebráno.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Podle těch pravidel, která jste popsal před malou chvílí.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Na webu: "Jak to bude podle nového občanského zákoníku s placením daně z převodu nemovitostí? Pan Kalousek tady tvrdil, že je církve platit budou, ale moc tomu nevěřím, vy nám zajisté řeknete dnes pravdu, vždyť lhát se nemá."

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak já opravdu nejsem právník a současný nový občanský zákoník nemám prostudován, jenom slyším různé obavy z něj, takže opravdu se přiznávám, že nevím, jak to je s tou daní z převodu nemovitostí a jenom tolik můžu říct, že bych to pokládal za správné, aby církve, když ten získaný majetek, když s ním provedou něco dalšího, třeba ho prodají, budou to pokládat za vhodné řešení, tak aby tu daň platily.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pokusíme se zjistit, jak je to s novým občanským zákoníkem, vlastní zákon o církevních restitucích, zjednodušeně řečeno, ten nějaké osvobození při prodání majetku neřeší, tak tam asi nic takového není.Občanský zákoník, můžeme se na to podívat do budoucnosti. Pojďme na facebook pro další otázku, od Honzy z Plzně: "Dobrý večer, pane docente. Pomineme-li otázku nejasností kolem výše finančního vyrovnání s církvemi, není mi jasná jedna věc, proč se stát vyrovnává i s církvemi které vznikly až po roce 89 a evidentně jim tak žádný majetek zabaven být nemohl.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
No, byla stanovena celková částka a ta se měla původně rozdělit proporcionálně mezi těch 17 původně, teď 16 zúčastněných církví, a to podle počtu jejich členů, a proto se nevede nějaká státní evidence členstva v církvích, tak to bylo podle toho počtu, který se přihlásil k těm příslušným církvím v posledním sčítání lidu. Čili to je model, podle kterého se to mělo udělat, ale faktem je, že ty, že jednak teda ta, to výsledné rozdělení je jiné, římskokatolická církev tehdy řekla, že ty církve ostatní dostanou víc, než by jim náleželo podle těch příslušných procent, což vypadá velkoryse. Je to trošku zpochybněné například tím, že pomocný biskup olomouckého arcibiskupství, teď si neuvědomuju rychle jeho jméno, prohlásil při téhle příležitosti: "My nekatolickým církvím," jak oni jim říkají, "dali 20 % z té celkové částky." Tak to je trošku podivné. Církev jim to dala prostřednictvím státního zákona, rozhoduje církev o tom, jak stát rozhodne v parlamentu, tak to je, to to trošku zpochybňuje. A potom, to rozdělení mezi ty ostatní církve je velmi neproporční, mimo jiné se tam poskytuje, poskytují nemalé částky například církvi, která k 25. únoru 48 vůbec neexistovala.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
To byla podstata i otázky, proč to dostává někdo, kdo dokonce i po roce 89 tam se psalo v té otázce, tak proč dostávají nějakou asi ne tedy majetky, se vracet patrně nebudou, když žádné nebyly, ale je tam ta finanční náhrada.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
No, tak, kdybych měl, protože ty církve dokonce ani, protože v té době vůbec neexistovaly, tak neutrpěly ani jinou újmu od komunistického režimu, kdyby někdo chtěl říct, že to je újma za jiné utrpení, které nepochybně teda církve zažívaly za toho minulého režimu. Kdybych, kdybych to měl říct opravdu upřímně, tak jak si to myslím, tak to dostávají prostě jako částku, která má zajistit jejich podporu těm politickým stranám, které jim to odhlasovaly, které má přesvědčit jejich členy, aby byli věrnými voliči těchto politických stran.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Počkejte, některé, některé církve menší dávají nějaké peníze politickým stranám?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ne, ne, ne, naopak. Že to, že jim ty strany, které vládly donedávna, přiřkly tyto částky, tak tím si zajišťují jejich přízeň.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Těch církví.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, těch církví, čili to může být ten důvod, o kterém mluvíme, zajistit si tu jejich přízeň, jinými slovy tedy přízeň jednak toho vedení, řekněme, nějakou propagační přízeň, že oni budou dobře mluvit.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jo, že budou vyzývat své členy, aby podporovali ty které strany.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
A že jejich členy, přímo nebo nepřímo je budou vyzývat k podpoře, což se občas děje.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A to někteří představitelé tohle to řekli? "Ano, my do církevních restitucí jdeme s tím, že dostaneme peníze a za to našim věřícím řekneme: ´Volte ty strany, které to podporují.´"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak přímo to neřekly, ale jako, jako snad v těch posledních volbách přímo nezaznělo konkrétní doporučen: "Volte tuto politickou stranu." Ono totiž římskokatoličtí biskupové by se na tom neshodli, protože je známo, že někteří z nich podporují lidovce a někteří ODS, ale.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, dobrá, ale jsou tady ty menší církve, o kterých se to možná tolik neví, to skutečně od někoho padlo nebo to je takové, takové podezření? Lze to, lze to o něco opřít, o nějaké vyjádření? Představitelé, které třeba média nezaznamenala, toho typu: "Dostaneme, podpoříme."

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Já jsem říkal, že tím říkám své upřímné soukromé mínění, proč to asi nastalo, proč i církve, které by na to vlastně neměly mít žádný nárok, přece jenom něco dostávají, tak člověk uvažuje proč a je klidně možné, že ty politické strany si je chtěly zavděčit, to je moje hypotéza. Já nevím, jak to přesně bylo, ale vypadá to na to.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Může to nějak souviset s tím, že vlastně zároveň nastává nějaká odluka církví od státu, že do budoucna, byť za delší dobu už nedostanou ani korunu, tak aby měly nějakou šanci se na to připravit?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, ale slovo odluka je velmi ošemetné, protože například, když vznikla na začátku 20. století ve Francii třetí republika, když byla další ústavní změna, tak také byla vyhlášena odluka církví od státu a znamenala v případě Francie zestátnění veškerého církevního majetku a do dneška významné katedrály, ty slavné katedrály, Notre Dame, a další, to je státní majetek, nejenom ty budovy, ale veškerý inventář, který tam je a církve si to od státu pronajímají a funguje tam odluka.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Petr na webu: "Dobrý den, jak souvisí církve s vírou? Smyslem jejich existence je především zajistit si uchování a pokud možno kumulaci moci, což jim právě církevní restituce umožňují, neboť kdo má majetek, ten má moc a sama tato moc je jejich cílem." Jak souvisí církve s vírou?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak je to přísný soud nad těmi církvemi. Já jsem hodně skeptický, čili do značné míry bych se.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, není tak daleko od toho vašeho, který jste tady představil.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
S Petrem shodl, jenom snad chci doufat, že to není vše, co se v těch církvích děje a že pořád v nich sou opravdoví křesťané. Nakonec toho papeže Františka, kterého už jsme několikrát pochválili při téhle příležitosti, on tam nespadl z nebe, jeho tam zvolili kardinálové a musela to být rozhodující, kvalifikovaná většina kardinálů, čili v té církvi nemusí být tak slabý ten hlas, který si přeje jaksi návrat k opravdovým křesťanským hodnotám a odklon od té imperiální koncepce církve.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Je to tak, nemůže to být důsledek toho, že se ten sbor kardinálů, který volí, řekl: "Ono to bude vypadat dobře, ale ten každodenní život stejně poběží úplně jinak?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak připouštím, že někteří kardinálové mohli papeže Františka volit také proto, že nevěřili v tu radikalitu jeho myšlenek a jeho postojů a že si mysleli, že to bude takový kompromis nějaký, že teda ta pěkná tvář před veřejností, ale zatím bych chtěl věřit, že za tím je ta touha církev změnit k dobrému.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jan na webu: "Dobrý večer. Čím si vysvětlujete, že od roku 89 do," omlouvám se, "do nynějška církvím ubylo víc věřících než za 40 let vlády KSČ?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ano, je to pravda, ta křivka sestupu jde tak, že za těch, za ty 4 desetiletí komunistického režimu ubývá za každé desetiletí zhruba 10 %, oni se nedělaly průběžně ty, v těch sčítáních lidu, 60., 70., 80. letech ta otázka nebyla kladena, a když s vezme celé to období, tak to tak vychází po těch 10 % za každých 10 let a v té nové situaci je ten sestup ještě mnohem strmější.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Proč to je?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Čili například nelze ten odklon velké části lidí od církví připisovat ateizačním kampaním minulého režimu, například ateistické výchově na školách nebo působení v médiích a tak dále. Tak domnívám se, že církve v nové situaci jsou mnohem víc viditelné, jsou přítomné ve sdělovacích prostředcích, projevují se na veřejnosti, čili lidé je nějak vnímají a vnímají je tak, jak je vnímají a jak reagují. Nepodařilo se církvím veřejnost přesvědčit o tom, že jim jde o ty podstatné věci, o ty duchovní, o ty křesťanské, o které by jim jít mělo a před tváří veřejnosti stojí tak, že to je, jak píše, jak píše tady divák.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Čili chybí ta souvislost, to bylo v té předchozí otázce, ta souvislost, víra - církev, že to dnes nejde v podstatě dohromady. Dá se to takto vysvětlit?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Určitě je možné věřit i bez církve, církve by měly být prostředím, ve kterých se víra realizuje a ve kterých žije, ale když se někdo velmi zajišťuje světsky, tak to vypadá, jako kdyby neměl víru v Boha, který se postará.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Facebook: "Nezdá se vám, že přední představitel církve, pan Duka se k běžným lidem chová přezíravě a arogantně? Je to dobře pro církev, zvláště katolickou?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak mě to zvlášť mrzí a velmi se mi to nerado říká, protože.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
A vy jeho chování vidíte stejně, tedy arogantně a přezíravě?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Tak vidím to stejně, kardinála Duku znám osobně, protože jsem v určitém období s ním pobýval intenzivně v jednom klášteře, kde jsme tedy společně bydleli, takže to říkám nerad, ale na to, že mluví o té lůze, to se skutečně stalo, ono se to stalo teda nepřímo, byla to ta velká odborářská demonstrace s těmi asi 100 tisíci účastníky v Praze na Václavském náměstí a on se tehdy vyslovil, že takovéhle aktivity vedou k ochlokracii, slovo ochlokracie je málo známé.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vláda lůzy, ano.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Takže to tak mohlo prostě zaniknout, ale někdo si to přeložil, někdo si to připomněl, co to znamená, že je to vláda lůzy a právem mu to bohužel bylo vytknuto a někdy se opravdu bohužel chová způsobem, který mě samotného velmi mrzí, protože já ho znám jako člověka diplomatického, jako člověka celkem mírného a to, jak například reagoval na Český rozhlas v souvislosti s tou otázkou těch majetků na Pražském hradě, když mu řekli, že, co když teda to neprojde, tak jak by si to on představoval. Tak to se velmi rozčilil, skoro křičel na tu redaktorku, která s ním hovořila, tak to už opravdu mě mrzí.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Není to váš osobní problém například s kardinálem Dukou nebo možná s celou římskokatolickou církví?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Ne, my jsme se nikdy, my jsme nikdy do žádného sporu nevstoupili, a dokonce, když jsem byl vedením dominikánského řádu exkomunikován a vyloučen z řádu, tak to tehdy kardinál Duka vedení řádu vytkl. On už tehdy nebyl provinciálem dominikánů, on už tehdy byl biskupem v Hradci Králové a já jsem s ním vždycky vycházel dobře, takže nic osobního v tom není, je to jenom prostě můj občanský nesouhlas.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pojďme ještě rychle na web: "´Pokud je někdo gay a hledá Boha a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil?´ To řekl papež František," při návratu ze zahraniční cesty z Brazílie, tuším, "souhlasíte s ním? Proč to katolická církev neřekla už dávno?"

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Mrzí mě to, že to neřekla už dávno, říct to měla, nějak se k tomu postupně propracovala a jsem rád, že papež František se vyslovil tak, jak se vyslovil k téhle té kauze.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Plně s ním souhlasíte? Tohle by měl být přístup k věřícím?

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Plně s ním souhlasím. Ano, takový by měl být postoj křesťanů a postoj některých jiných křesťanských církví už takový je.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane Štampachu, děkuju, že jste přišel od Hyde Parku a věnoval se našim divákům.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Děkuji za pozvání.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Na shledanou.

Ivan O. ŠTAMPACH, religionista:
Na shledanou.

Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tunel Blanka, je kolem něj velmi zajímavé dění v posledních dnech. Zjistilo se, že vlastně vůbec ho Praha nemá platit, protože na to nejsou platné smlouvy. Možná se nějaké řešení najde. Nejenom o tom si můžete promluvit zítra v Hyde Parku s primátorem hlavního města Prahy Tomášem Hudečkem. Přijde sem, jste zváni. Pro dnešek přání pěkného večera, pokud možno, ve společnosti České televize. Na shledanou.


 


8. O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let, říkají němečtí rytíři

Skóre:

0.74

Název:

O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let, říkají němečtí rytíři

Zdroj:

mfdnes.cz - celostátní

Datum:

21.11.2013

Zpracováno:

21.11.2013 11:50:54

Odkaz:

http://olomouc.idnes.cz/rozhovor-o-restitucich-s-vikarem-velmistra-nemeckeho-rad...

Jazyk:

cz

Oblast:

WWW - Domácí zprávy

Zkratka oblasti:

WD

Zkratka zdroje:

WD_D

Identifikace:

WD_D20131121120112

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řádu (5), německých (5), Německého (4), Řád (4), rytířů (3), řádů (2), Německý (2)

http://olomouc.idnes.cz/rozhovor-o-restitucich-s-vikarem-velmistra-nemeckeho-radu-metodejem-hofmanem-1hg-/olomouc-zpravy.aspx?c=A131121_2002792_olomouc-zpravy_mip#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main

O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let, říkají němečtí rytíři

21. listopadu 2013  10:38

Pokud němečtí rytíři uspějí v restitucích, budou dál dotovat Lázně Karlova Studánka a hrad Bouzov nechají přístupný. V rozhovoru s MF DNES to řekl Metoděj Hofman, vikář Velmistra. Jestliže jim však stát majetek nevydá, jsou připraveni bojovat o něj i roky u soudu.

Metoděj Hofman, vikář Velmistra Německého řádu, nástupnické organizace Řádu...

 

Metoděj Hofman, vikář Velmistra Německého řádu, nástupnické organizace Řádu německých rytířů. Je členem nejužšího vedení řádu, takzvané Generální rady (21. listopadu 2013) | foto: Petr Janeček, MAFRA

 

Když jste mi před rozhovorem říkal, že v řádu máte mimo jiné na starosti restituce, použil jste při tom slůvko "bohužel". Proč?

Bohužel proto, že restituce jsou v naší zemi otázka dlouhodobá a zastřená různými nejasnostmi a problémy. Ty vyvstávají úplně zbytečně. A to z toho důvodu, že spousta lidí není informována o tom, jaká je skutečnost. Stále tak podléhá nějaké politické rétorice a ideologické propagandě, která často s realitou nemá nic společného.

do PC pro iPad

 

Co máte přesně na mysli?

Rozpoutala se tady vlna podivného nacionalismu a šovinismu proti tomu, že Němci snad zrestituují majetek. Připomínám jednu důležitou věc. Před druhou světovou válkou nebyl v našem řádu žádný příslušník německého národa, to znamená německé republiky. Příslušníky řádu byli Rakušané, Italové, Slovinci a také českoslovenští občané, kteří měli pouze německou národnost.

 

V diskusi o případných restitucích Německého řádu je hlavním argumentem státu to, že Německým rytířům byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů. To jest před datem puče 25. února 1948. Právě proto na něj nemáte mít právo.

To je jedna z velkých ideologických zkratek, které nemají oporu v realitě. A to proto, že již v roce 1946 se komunistický ministr Ďuriš snažil znárodnit majetky německých řádů na základě Benešových dekretů. Upozorňuji, že se to netýkalo jenom našeho Německého řádu. Ale také dalších, které působily v tehdejších Sudetech. Ty ovšem mají tu velkou výhodu, že nemají v názvu slovo německý.

 

Pojďme však zpět do roku 1946.

Ministr Ďuriš začal aplikovat Benešovy dekrety na majetek německých řádů. Ovšem od roku 1946 do roku 1948 vláda nedělala nic jiného, než neustále jednala o tom, aby Ďuriš s touto konfiskací přestal. A to proto, že všechny tyto řády podaly žalobu ke správnímu soudu. A jestliže se do řízení o Benešových dekretech dostal nějaký rozpor, tak ta konfiskace nikdy nemohla proběhnout. Šlo tam zaprvé o otázku, jestli se vůbec na církevní majetek mohou Benešovy dekrety vztahovat. A zadruhé, jestli konfiskace může probíhat, když je tam veden soudní spor.

 

Jak to dopadlo? Přišel tehdejší Řád německých rytířů o majetek na základě Benešových dekretů?

Tato takzvaná konfiskace skončila 2. února 1948. Správní soud vydal usnesení, které jasně hovoří o tom, že celý tento pokus o zkonfiskování majetku byl neplatný. A protože si soudci byli velice dobře vědomi toho, co se stalo po 25. únoru 1948, vydali toto usnesení ještě 17. prosince 1948. Nemůžeme tak mluvit o tom, že ten majetek byl zkonfiskován, protože nebyl.

 

Hrad Bouzov. Také o ten rytíři v restitucích požádali

 

Ovšem už v roce 1945 byl majetek řádu dán pod národní správu. Takže to již patřil státu?

Národní správa se používala především proto, aby hospodářství mohlo po válce dál fungovat. V našem případě to byla národní správa velmi zvláštní, protože o ni požádal olomoucký arcibiskup Prečan. Správa, která zde byla ustanovena, byla paradoxně složena ne z odborníků státu. Za ten tam byl jen jeden zástupce. Další tři členy této národní správy dosazoval právě arcibiskup. Trvala do roku 1951, ale nikdy tento majetek nevlastnila.

 

Kdo byl tedy tehdy vlastníkem majetku řádu?

Tomu, kdo se neorientuje v právním prostředí, je možné vykládat, jak tam byla národní správa a že to tedy rytíři nevlastnili. Není to pravda. Národní správa nikdy nevlastnila majetek. Jen ho spravovala do doby, než se vyřešilo, na koho se převede. Tehdy se právě čekalo na výsledek jednání správního soudu. Pokud by rozhodl, že konfiskace byla právoplatná, začal by převod majetku na stát. Ale to se nestalo. Náš majetek se začal převádět na stát až při druhé pozemkové reformě v roce 1949. A pak i na základě zákona, jenž se týkal například znárodnění lázní. To jsou až padesátá léta.

Lázně by Německý řád dotoval stejně jako před válkou

 

Pojďme probrat, jak v případě vašeho úspěchu naložíte s jednotlivými nemovitostmi, které získáte. Jako první Hrad Bouzov.

Zrovna v úterý mi jeden známý řekl, že slyšel, že chceme Bouzov zavřít a udělat tam školicí centrum. To jsou právě ty zkratky. Bouzov byl po rozsáhlé přestavbě vždy po roce 1912 otevřen jako řádové muzeum. Tehdejší velmistr ho přikázal otevřít za symbolický vstup. Je tam řada památek na řádovou historii z celé Evropy. Proč by řád Bouzov zavíral, když vše může ukázat lidem?

Řád německých rytířů

 

Řád byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky.

 

V období mezi první a druhou světovou válkou rozvíjel řád rozsáhlou vzdělávací a charitativní činnost. Řádoví bratři a sestry provozovali například deset škol, tři dětské školky, dva starobince, pět nemocnic, stejně jako patnáct farností.

 

Mnohokrát byla poskytována ošetření a kúry bezplatně, což bylo umožněno výnosy z řádového majetku.

 

Můžeme dále k Sovinci?

Uvažovali jsme o tom, že by se tam udělalo centrum pro naše školicí zařízení. K tomu by se využívala část, která je v troskách. Znovu by se v podstatě postavila, protože není historická. Vznikly by tam ubytovací prostory. Místním by to pomohlo, spousta z nich by tam mohla najít zaměstnání.

 

A pro turisty by byl Sovinec otevřený?

Samozřejmě. Místnosti, které dnes fungují jako muzeum, by se možná dle potřeby přesunuly jinam, ale zůstalo by to dál. Řád má vždy tendenci k tomu, že kromě toho, že daný objekt využívá, v něm prezentuje i svoji historii.

 

Vezměme teď Lázně Karlova Studánka. Nebude z nich případně wellness centrum?

Nebude to wellness centrum. To by z nich bylo, kdyby se zprivatizovaly. Obávám se, že by lázně velice rychle několikrát změnily majitele a spousta budov by pravděpodobně našla jiné využití, než má v současné době. Všichni vidíme, že lázeňství nyní prochází obrovskou krizí. Tady je odpověď na to, kam by šly naše výnosy z lesů. Lázně jsou konkrétně část, kde peníze budou potřeba.

 

Karlovu Studánku byste tedy dotovali?

Ty lázně by se dotovaly tak, jak před druhou světovou válkou. Existuje krásná zpráva někdejšího říšského komisaře, který vypovídal v roce 1946 na policii v Praze. Řekl, že když za války přebírali Lázně Karlova Studánka, udělali revizi hospodaření. Zjistili, že lázně byly ročně ve ztrátě zhruba čtyři sta tisíc. Komisař tak na policii řekl, že Německý řád si mohl tento luxus dovolit, protože to dotoval ze svých hospodářských výnosů.

Lázeňské městečko Karlova Studánka

 

Jak byste naložili se zámkem v Bruntále?

Už jsem slyšel zprávu, že tam řád určitě udělá školu a že ho zavře. Ve skutečnosti by se tam nezměnilo vůbec nic. Zrovna v Bruntále totiž budou s takovým objektem jen problémy. Kdyby stál v Praze, může mít tisíce využití. Ale v Bruntále? Nevím, kde se ta úvaha vzala, ale přeměna na školu by se vůbec nevyplatila. Bude tam dál muzeum.

 

V prohlášení, v němž jste oznámili podání žádosti o navrácení majetku, uvádíte, že v nejbližší době podáte žádosti i o movitý majetek. Kdy se tak stane? Co konkrétně budete chtít zpět?

Většinou půjde o inventáře a vybavení domů, které jsme dříve měli, a pak také o naše archivy. Ty jsou nyní uloženy ve státních archivech. Tyto žádosti bychom měli podat do konce tohoto týdne.

 

Hrad Sovinec na Bruntálsku.

 

Obrátíte se po případném odmítnutí vašich žádostí o navrácení majetku na soud?

Jsme na to připraveni. Nikdo to ale nemůže říct, dokud nedostaneme vyrozumění k naší žádosti o vydání majetku. Na to, aby se o ní rozhodlo, je zákonná lhůta půl roku. Teprve poté můžeme udělat další kroky.

 

Počítáte ale s tím, že ty majetky získáte?

Samozřejmě.

 

Kdy odhadujete, že se tak stane?

Kdyby to bylo na základě zákona o církevních restitucích, tak můžeme za rok hovořit o tom, že se nám tyto majetky vrátí. Na druhou stranu jsme realisté. Takže pokud půjdeme do soudních procesů, tak odhadujeme, že se minimálně deset let budeme soudit. Minimálně.

Autor: Michal Poláček

 

Zdroj: http://olomouc.idnes.cz/rozhovor-o-restitucich-s-vikarem-velmistra-nemeckeho-radu-metodejem-hofmanem-1hg-/olomouc-zpravy.aspx?c=A131121_2002792_olomouc-zpravy_mip#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zpravodaj&utm_content=main

 


 


9. Měl by stát přehodnotit otázku církevních restitucí?

Skóre:

0.40

Název:

Měl by stát přehodnotit otázku církevních restitucí?

Zdroj:

Kroměřížský deník

Datum:

21.11.2013

Str.:

2

Zpracováno:

21.11.2013 04:41:21

Náklad:

227957

Číslo:

271

Rubrika:

Anketa

Autor:

JARMILA KUNCOVÁ

Odkaz:

http://kromerizsky.denik.cz/

ISSN:

1801-9773

Jazyk:

cz

Oblast:

Regionální deníky - Olomoucký a Zlínský kraj

Zkratka oblasti:

VZ

Zkratka zdroje:

VZKQ

ZdrojeAlt:

VZQN; VZWN; VZWZ

OblastiAlt:

VZ

Identifikace:

VZKQ20131121010006

Vyšlo také v:

Slovácký deník; Valašský deník; Zlínský deník

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

Řád, německých, rytířů

jim to přeje, jiní se táží, proč vracet majetek a kde k tomu vlastně církev před lety přišla? "Já bych jim nic nevrátil," tvrdí někteří naštvaní účastníci ankety.
Zatímco některé politické strany chtějí revidovat v současnosti platný zákon o narovnání vztahu mezi církvemi a státem, jiné považují zmíněné téma za uzavřené. Například starosta Halenkovic na Zlínsku se chtěl nedávno do vyjednávání s církví vložit. Mohou jí totiž v rámci restituce připadnout tamní lesní pozemky. Šéfovi radnice však bylo přes faráře, který to má na starosti, vzkázáno, že pozemek ještě není na církev přepsaný. "Je k Zlínský kraj – Vrátit, nebo nevrátit? V tomto směru se obyvatelé Zlínského kraje dělí na dva tábory. Názory na navrácení někdejšího majetku církvi v rámci církevních restitucí se různí. Někdo tomu potřeba zápisu do listu vlastnictví na katastrálním úřadu," řekl před pár týdny Deníku starosta Halenkovic Jaromír Blažek.
Lidem to ale komplikuje přístup k majetku. Nyní proto všechny zúčastněné strany doufají, že se to změní k lepšímu, jakmile pozemky opět v rámci zákona o církevních restitucích připadnou zpět původnímu vlastníkovi.
Církev přitom na Zlínsku žádá o zemědělské a lesní pozemky. Z těch největších se jedná o ty lesní právě na území Halenkovic a Žlutavy, dále pak o zemědělské v Mysločovicích.
O pořádný mediální rozruch by se však církev nejspíše postarala, pokud by se rozhodla dostat zpět i turisticky nejatraktivnější památku Kroměřížska, a to tamní Arcibiskupský zámek společně s jeho dvěma zahradami. Na nic takového však prý nedojde.

---

Barbora Zelená, 23 let, asistentka, Otrokovice A jde to vůbec? Jedna věc je, co politici tvrdí, a druhá je, co umožní zákon. Jestli jsou podepsané smlouvy mezi státem a církvemi, tak skutečně nevím, jak by se to mohlo otevřít. Takže spíš ne.

Soňa Ořechovská, 38 let, kvalitářka, Kroměříž Je to komplikované. Myslím, že je třeba to znovu celé probrat. Rozhodně však není správné církvi vrátit majetek a zároveň aby jim stát dál platil peníze. Mohli by být rádi, že to za ně celou dobu spravoval.

Ivo Kotas, 40 let, podnikatel, Kunovice Stát by měl tuto otázku mnohem víc zvažovat. Církev si také kolikrát brala od obyčejných lidí bez dalších nároků. Podle mě jsou za restitucemi spíše velké lobby a peníze než objektivní příčiny.

Vojtěch Maleňák, 26 let, operátor linky, Valašské Meziříčí Myslím si, že stát by měl vše rozhodně vrátit do rukou církve. Stát jako takový není vůbec dobrý hospodář a o tyto věci se stejně nestará, jak by měl. Spousta církevních budov kvůli tomu zbytečně chátrá.

Františka Maloňová, 27 let, prodavačka, Zlín Se současnou podobou církevních restitucí rozhodně nesouhlasím. Nevím ale, jestli na tom bude vůbec nějaký ústupek možný. To by musely souhlasit samotné církve. Jednostranně stát nic nezmůže.

Jarmila Jirská, 66 let, důchodkyně, Kunovice Všechno by se církvím vracet rozhodně nemělo. Než dát obrovské majetky církvím, raději bych je darovala postiženým dětem, když dnes a denně máte ve schránce letáky s prosbou o příspěvek potřebným.

Silvie Otáhalová, 28 let, asistentka, Kroměříž Podle mě jsou celé restituce špatně. Ten základ morálky církve by měl být žít v chudobě a skromnosti a těmito činy si protiřečí. Oni by vůbec žádné majetky nabývat neměli.

Petr Vacula, 35 let, policista, Uherské Hradiště Jednostranná rozhodnutí některých politiků na místě určitě nejsou. Závěry ohledně restitucí jsou předčasné. Nevracel bych majetky v takovém rozsahu, jak se to nyní chystá.

Irena Vaňková, 46 let, účetní, Lhota u Vsetína Myslím, že by se to mělo přehodnotit, protože ne všechen majetek původně církev získala poctivě – myslím především zabavovaný majetek například v čarodějnických procesech a tak podobně.

Růžena Lapčíková, 48 let, vedoucí prodejny, Uh. Hradiště To je dost složité. Když si vezmete zadluženost státu,aže by se mělo všechno vrátit... Byla bych pro nějaké kompromisní řešení, tedy vrátit peníze a majetek půl na půl.

Lucie Hartmanová, 23 let, studentka, Rožnov pod Radh. Stát by toto téma podle mého mínění již neměl znovu vytahovat. Naši politikové jednou vrátili majetek do rukou církve. Proto je další jednání bezpředmětné a diskuse kolem tohoto tématu zbytečné.

Milan Petrů, 29 let, mechanik, Zlín Neznám všechny podrobnosti. Každopádně ta částka je obrovská. Bojím se, že o ni církev brzy přijde. Různí podvodníčci a spekulanti už se na snadnou kořist jen třepou. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Pavel Britovský, 27 let, manažer, Napajedla Souhlasím s tím, že co bylo zabaveno, se má církvím určitě vrátit. Vadí mi ale, že jsem nikde neviděl přesné seznamy toho, co a proč se má vrátit. Pokud jsou ta čísla vycucaná z prstu, rozhodně jsem pro, aby to nová vláda nechala znovu otevřít a přehodnotit včetně smluv.

Arpád Biháry, 29 let, pracovník v pohostinství, Kroměříž V žádném případě bych církvi nic nevrátil. Je to už dávno zapomenuté. Co bylo kdysi, to bylo. Komunisti nám taky sebrali spoustu majetku, pole,domy a nikdo nám nic nevrátil.

Milena Řeháková, 61 let, důchodkyně, Hluk Restitucím je potřeba dát nějaký systém, řád. Principielně ale souhlasím s tím, že když někomu něco patří, nemělo by se mu to brát. Mně také nikdo nic nebere. To každý normální člověk chápe.

David Žoužela, 27 let, konstruktér, Valašské Meziříčí O tyto věci se vůbec nestarám. Politika mě navíc naprosto nezajímá. A jak vím, je toto téma snad již uzavřené. Nevím, proč by se k němu měla nová vláda vracet.

Josef Hudeček, 56 let, skladník, Kroměříž Katolická církev je zlodějská církev. Vždycky všechno dostala jen od lidí a utlačovala je. Já jsem věřící, ale tohle, co předvádí, to už je moc. O lidi nemají vůbec zájem, jde jim jen o peníze. Všechno nakradli, faráři žijí z našich daní... Nevrátil bych jim ani korunu.

Lada Machalová, 21 let, studentka, Velké Karlovice Upřímně řečeno, ať to stát vrátí. Všechen majetek, o který se vede debata, uvidím raději v rukou církve než v rukou našich politiků.

Petra Silná, 24 let, na mateřské dovolené, Zlín Nevím, jestli má tu otázku otvírat stát. Spíš církve by měly obhájit, za co takové odškodné dostaly. Už jsem slyšela, že Řád německých rytířů si brousí zuby na hrad Bouzov.

Jaroslav Vavřík, 32 let, manipulant, Nová Dědina Spíš by se církvi majetek vracet neměl. Církev má i tak peněz už dost. Možná některé budovy ano, ale asi bychom to museli zvážit. Na něco nárok možná mají, na všechno však určitě ne.

František Col, 53 let, invalidní důchodce, Uherské Hradiště Nic nedávat. Protože to všechno patří lidu bývalého Československa. Souhlasil bych s tím dát nějakou náhradu za padesátá léta, to byly újmy, ale všechno ostatní si lidé odpracovali.

Ema Barantalová, 45 let, účetní, Valašské Meziříčí Myslím si, že stát by měl vrátit církvi to, co jí patří a co jí bylo neprávem kdysi ukradeno. Mají na to nárok. Navíc se o mnohý církevní majetek nikdo nestará. To by se navrácením určitě změnilo.

Kateřina Kluďáková, 18 let, studentka, Hulín Podle mě by se církvi žádný majetek vracet neměl. Spousta lidí taky přišla o své majetky, nikomu se nic nevrací a vůbec se o tom nemluví. To jen církev má pořád málo a chtěla by nějaké další věci, co by mohla zpeněžit.

Karolína Šebíková, 21 let, studentka, Otrokovice Výše odškodnění se mi nelíbí. Když už to ale stát podepsal, tak to platí. Církve by měly zapracovat na zlepšení svého obrazu. Tedy jasně proklamovat, že většina peněz půjde na potřebné věci. Pokud za to bude církev provozovat třeba hospice, problém nemám.

Foto:


 


10. Démonizace řádu má zabránit vydání našich majetků, ale budeme se soudit

Skóre:

0.72

Název:

Démonizace řádu má zabránit vydání našich majetků, ale budeme se soudit

Zdroj:

Právo

Datum:

21.11.2013

Str.:

4

Zpracováno:

21.11.2013 04:34:00

Náklad:

129924

Číslo:

271

Rubrika:

Rozhovor

Autor:

Oldřich Danda

Odkaz:

http://pravo.novinky.cz/

ISSN:

1211-2119

Jazyk:

cz

Oblast:

Celostátní deníky

Zkratka oblasti:

DC

Zkratka zdroje:

DCPR

Identifikace:

DCPR20131121010010

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

ŘÁDU (7), německých (5), rytířů (5), NĚMECKÉHO (4), Řád (2), německým, řádům

VIKÁŘ NĚMECKÉHO ŘÁDU METODĚJ HOFMAN ŘEKL PRÁVU:

Řád německých rytířů nedávno vzbudil rozruch, když požádal stát o vydání rozsáhlých majetků na severní Moravě, včetně lázní Karlova Studánka, hradů Bouzov a Sovinec i 13 500 hektarů lesa. O historické kontinuitě i nárocích řádu výrazně pochybují nejen mnozí historikové, politici, ale i představitelé státu.

- * Řád požádal o obrovský majetek na severní Moravě, jaké má v Česku vlastně aktivity?

Provozujeme gymnázium v Olomouci, kde máme zhruba 260 studentů, v Opavě se nám podařilo už před patnácti roky otevřít konzervatoř, máme pečovatelskou službu v Bruntále.

- * Kolik má řád členů?

V olomoucké arcidiecézi jsme dva kněží na šest farností, v diecézi ostravsko-opavské čtyři kněží, plus jeden kněz familiář, na dvanáct farností. Máme ještě jednoho kněze v Praze a dva na Slovensku. Ještě máme řádové sestry na Slovensku, kde mají internát pro mládež, a naše sestry jsou zřizovatelky konzervatoře v Opavě. Kromě toho máme familiáře, kterých je v současné době patnáct.

- * Kde sídlí velmistr řádu?

Velmistr sídlí ve Vídni, ale náš řád spadá pod Svatého otce. Proto diskuse o tom, jestli řád německých rytířů byl zrušen a jestli je řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě přímým pokračovatelem, nejsou na místě. O tom nerozhoduje žádný státní orgán ani žádný světský orgán, ale rozhoduje o tom svatý stolec.

- * Ale v České republice funguje jenom jedna soudní moc, a to světská. Olomoucký soud v roce 1996 rozhodl, že nejste právními pokračovateli řádu německých rytířů.

To rozhodla pouze paní doktorka Šimková a my jsme se odvolali. Krajský soud a paní magistra Pikalová zpochybnily toto rozhodnutí, že by jakákoli soudní moc mohla rozhodovat o kontinuitě řádu.

- * Jak je možné, že o tom nemůže rozhodnout česká judikatura, když jste českým právním subjektem?

Nemůže o tom rozhodnout česká judikatura, protože už za první republiky existovalo něco takového jako modus vivendi upravující vztahy mezi církví a státem, protože církev je instituce, staletá instituce, která má trošku jiná pravidla než světská moc. Podléhá místnímu zákonodárství v základních občanských věcech. Ale otázka vnitřní organizace církve nespadá do kompetence jakékoli republiky, ale Svatého stolce.

- * Aniž by Česko mělo dohodu s Vatikánem?

Konkordát paradoxně byl podepsán, ale nebyl ratifikován. Vatikán v současné době nezajímá, kdy bude ratifikován českým státem. U mezinárodních smluv se podepsaná smlouva bere za platnou, pokud nedojde k tomu, že se ta smlouva upraví nějakou novou smlouvou, o které se v současné době jedná. Konkordát, který máme, hovoří o tom, že interní záležitosti si církev řeší sama. To znamená, že otázka zřizování a zániku církevních subjektů nepodléhá státnímu rozhodnutí nebo státnímu schválení. Stát může jen zaregistrovat.

- * Žádáte o hrady Bouzov, Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlovu Studánku a o 13,5 tisíce hektarů lesa, ale nepochlubili jste se tím, jaký bude váš podíl na miliardové náhradě, kterou budou církve získávat třicet let.

To je velmi problematická záležitost, protože ministerstvo kultury udělalo to, co udělalo, a ještě velice zvláštním způsobem. Během tvorby zákona na ministerstvu kultury vznikla poplašná zpráva, že se prolomí Benešovy dekrety, a někdo tam měl potřebu dodat paragraf 8, odst. 1, písm. h, že do restituce nejsou zahrnuty subjekty, které spadaly pod konfiskaci podle Benešových dekretů číslo 12 a 108. Nicméně celou dobu řád byl zahrnutý do restitucí a někdo ho kvůli médiím vyškrtl.

- * To nebylo kvůli médiím. To vzešlo z ministerstva zemědělství.

Ministerstvo zemědělství z toho couvlo, když jsme jim vysvětlili jejich pozici. Tam byl tlak už od předsedy vlády Nečase. Oni se báli, že když se začne zastrašovat právě Benešovými dekrety, tak že to neprojde. Nicméně jako strašáka Benešovy dekrety používal vždycky exprezident Klaus. A tehdy jasně řekl, že jestliže by měl zákon prolomit Benešovy dekrety, tak ho nepodepíše. To byl ten základní tlak a nový paragraf tam byl dán kvůli tomu, aby se tomuto zabránilo. Samozřejmě že všichni mysleli na německé rytíře, a to jen kvůli tomu, že je tady pořád šovinistická nota, o které mluvil exministr Schwarzenberg – že jakmile je něco německé, tak to nemůžeme vydat, protože to je pod Benešovými dekrety, a přece Němcům nevrátíme něco zpátky. Ale já znovu připomínám – řád před koncem druhé světové války nepůsobil na území Německa, a jestliže měl členy, tak to byli českoslovenští občané německé národnosti. Nebyli Němci.

- * Zpět k mé otázce, kolik budete dostávat z paušální náhrady. Katolická církev získá z 59 miliard korun přes 47 miliard korun?

My z toho dostaneme podle posledních dohod 1 560 000 ročně. To znamená, že za třicet let dostaneme asi 45 miliónů. To není tak, že církev může všechny peníze hned utratit, ale musí z nich vytvořit rezervní fond. Značná část prostředků, které dostane ať biskupská konference, nebo řády, bude směřována právě do rezervního fondu, ve kterém se peníze nechají a budou použity ve chvíli, kdy bude akutní potřeba financopoval, vat třeba novou školu nebo vybudování nemocnice.

- * Váš nárok na vrácení majetku nezpochybňují jenom novináři, historici, ale i ministerstvo kultury. Náměstek Mikeš řekl, že podle jejich soudu na majetek nemáte nárok. Co na to říkáte?

Problém je v démonizaci řádu a v politizaci celého problému. S tím už začal ministr Ďuriš, v roce 1946 jako představitel komunistické strany vystoupil nejenom proti řádu německých rytířů, ale proti německým řádům obecně. Dal příkazy soudním okresům, aby vyhotovily konfiskační vyhlášky a začaly majetek předávat dál. První, kdo se proti tomu ohradil, byl tehdejší ministr školství, potom to byl ministr zahraničí Jan Masaryk, který proti tomu vystumajetkových protože přišlo několik zahraničních nót i z Vatikánu. Máme zápisy ze zasedání tehdejší vlády, na kterých ministři Ďuriše několikrát žádají, aby s konfiskací přestal. Řád se obrátil ke správnímu soudu, tím byl do konfiskace vložen rozpor, a proto nemohla být konfiskace naplněna čili nemohlo být zkonfiskováno. Správní soud rozhodl 2. února 1948 o neplatnosti konfiskace. Proto 25. února 1948 byl ten majetek stále majetkem německých rytířů. Správní soud, protože věděl, že se najednou po 25. únoru změnilo klima, vydal 17. prosince 1948 znovu toto usnesení, kde připomíná, že konfiskace německého řádu je neplatná. To není tak černobílé, jak se o tom mluví, ale problém je jeden – vytvořila se tu fáma, že majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů, a nikdo nechce slyšet, že to tak nebylo.

- * Ale ta konfiskace…

Nikdy neproběhla.

- * Ale probíhala.

Probíhala, ale byla zastavena a výnosem správního soudu byla zrušena.

- * V zákoně je jasně dané, že musíte doložit, že jste byli vlastníky po únoru 1948. Máte k tomu dokumenty, které to dokazují?

Samozřejmě. Prezident Beneš vydal dekret číslo 5 z roku 1945, který se týkal zrušení veškerých převodů za doby nacistické totality. Tímto dekretem se majetkový stav vrátil do stavu předtím, než říše cokoliv zkonfiskovala. To, že to nebylo zaknihované, to je druhá věc, ale to je v podstatě banalita.

- * Konfiskace byla kvůli údajné kolaboraci některých členů řádu. Vy tvrdíte, že to není pravda, naopak že jste byli k čs. republice loajální a že řád vystupoval proti expanzivní politice říše. Jaké k tomu máte důkazy?

Kdybychom kolaborovali, tak nás nacistická říše nikdy nezruší. Naši kněží vystupovali proti tomu, co německá nacistická říše dělá především ve vztahu k židovskému národu. Náš páter Heribert, který v té době učil na gymnáziu v Bruntále, pronesl, že tady tyto zločiny německému národu nebude moci nikdo odpustit. Byl kvůli tomu několikrát vyšetřován policií a nakonec byl zatčen a dopraven do koncentračního tábora v Dachau, kde zemřel. Totéž sestra Irmgard, ta zemřela v Osvětimi. Kdyby byl řád tak loajální k německé říši, tak by mohly naše sestry učit, to jim ale bylo zakázáno a mohly pouze pečovat o nemocné. Organizace, která by nebyla loajální s ČSR, by dvakrát nehostila prezidenta Beneše, který, jak víme, Němce nesnášel. Německá organizace by nedávala ČSR 15 miliónů na to, aby mohla stavět opevnění proti nacistické říši, neposkytla by mu bezplatně své hájenky, zámek v Hrabyni.

- * To, co říkáte, nabourávají některá svědectví. Třeba tehdejší hejtman Brothánek ve svých memoárech napsal, že velmistr Schälzky měl blízko k henleinovcům, a dokonce ho viděl zdravit nacistickým pozdravem průvod henleinovců.

Hejtman Brothánek zastupoval úplně jinou stranu a tím je to dané. Kdyby měl velmistr blízko k henleinovcům, tak by se ho nacisté nechtěli zbavit. Nejdřív byl internován v Opavě, poté na zapadlé hájence. Chtěli mu znemožnit jakýkoliv kontakt se světem. A čekalo se na jednu věc, o které se málo ví. Německá říše nejenže zneužila naše řádové symboly, ale chtěla také použít velmistra, aby na konci vítězné války předal symbolicky moc do rukou říše. Nacisté se totiž hlásili k odkazu svaté říše římské národa německého a viděli v historii řádu a v osobách velmistrů spojení s touto říší. A poté, co by ho takto použili, tak by ho jistě zastřelili.

- * Četl jsem dopisy, které posílal nacistickým špičkám, v kterých je žádá, aby vzali zpět zrušení řádu, a připomíná v nich, že řád byl vždy oddán ideji němectví.

Ty dopisy nejsou podepsány. Jsou to průklepy a nejsou na řádovém papíře. Víme, co se dělo v padesátých letech, a vůbec bych se nedivil, že to jsou falza. Nicméně pokud by to tak bylo, tak by existovaly ještě někdy jinde originály. Podle našich zpráv a kontroly v německých archívech, které jsme udělali tam, kde se ty archívy zachovaly, ty dopisy neexistují. Podle nás je to podvrh; nebyl by to první podvrh, který mocipáni vytvořili, aby mohli někoho zlikvidovat.

- * Národně socialističtí poslanci těsně po válce interpelovali vládu, aby zabránila řádu návrat k majetku, s tím, že část představitelů řádu byla v sudetoněmecké straně.

To je typicky české. Dva poslanci národně socialistické strany v Bruntálu chtěli do svého majetku velkostatek Bruntál, a proto interpelovali, aby byl statek konfiskován. Musíme si uvědomit, že po válce z Bruntálu, který byl německý, odešla spousta lidí. Místo nich tam přicházeli osídlenci, kteří se snažili přebírat majetky, a bohužel to bylo období zlatokopů, kdy mnozí chtěli ty majetky vykrást a zdevastovat. Ale to v případě, kdy tam byli národní správci, kteří nedovolovali příděly, nešlo. Národně socialistické interpelace je totéž, co se dělo v případě církve v padesátých letech, kdy se vytvořil monstrproces s představenými klášterů, jako byl Vít Tajovský, Šilhan či Opasek. Kdy je obviňovali, že v klášterech přechovávali zbraně, že byli proti socialistickému zřízení, byli expoziturou tajné moci Vatikánu, který chtěl rozložit Československou republiku.

- * Na vašich internetových stránkách sami připouštíte, že někteří členové zakolísali a že velmistr dopisy psal.

Ty stránky jsme koncipovali ve chvíli, než jsme prohledali archívy a nenašli originály. Ale můžete brát jako úvahu, že by bylo pochopitelné, že se velmistr řádu snaží zachránit řád, za který nese zodpovědnost. Byl ochoten se i takto ponížit, aby ten řád zachránil. Stejně mu to nepomohlo.

- * Řád ale zrušili nacisté podle obecného zákona, který rušil všechny spolky a organizace v Sudetech.

Ano, ale ne církevní organizace.

- * Úřady jasně daly najevo, že nebudou vydávat, když budou mít pochybnosti. Budete se soudit?

Samozřejmě toto očekáváme, že se o to můžeme i soudit, ale do rozhodnutí správních orgánů, do tohoto konečného verdiktu nechceme dělat žádné závěry. Ať kompetentní orgány o tom rozhodnou a my potom budeme postupovat v souladu s tím rozhodnutím. Jsme rádi, že jsme měli čas 23 let, a využili jsme ho k tomu, abychom prozkoumali archívy a vyhledali co největší množství dokumentů, které jsou ve prospěch našeho řádu. Hledali jsme i dokumenty, které jsou proti nám, které by směřovaly proti řádu, dokonce v říšském archívu jsme hledali dokumenty, které by hovořily o tom, že jsme kolaborovali s nacistickou říší. A nic jsme nenašli.

- * Jaké máte s majetkem úmysly?

Určitě jej nebudeme prodávat, památka zůstává památkou, a jestliže řád postavil hrad Bouzov roce 1912 a otevřel ho jako muzeum, tak dál zůstane jako řádové muzeum, protože tak je to koncipované. Sovinec a Bruntál je to samé, na těch zámcích nejde udělat nic jiného. My se nesoudíme kvůli tomu, že chceme památky a že chceme bydlet na hradě. My chceme pokračovat v našem poslání a to nám umožní hlavně lázně Karlova Studánka. Řádové heslo je totiž léčit, pomáhat a bránit. Léčit ty, kteří jsou nemocní, pomáhat těm, kteří jsou slabí, a bránit katolickou víru. K tomu to bude všechno směřovat. Na naší škole si všichni můžou uvědomit, že tady neprobíhá ani germanizace, ani násilná rekatolizace. Máme větší část žáků, kteří jsou nevěřící, a řád stejně jako zaměstnanci toto přesvědčení těch žáků respektují.

- * A co lesy?

Lesy byly vždy hospodářská základna, výnos lesů by mohl být používán na jejich údržbu, ale také na aktivity řádu. Např. na dotování lázní, o kterých víme, že jsou ztrátové. Provoz Karlovy Studánky jsme dotovali i před válkou. A v tom ten řád hodlá pokračovat, nechce použít peníze na to, aby nakoupil auta, zahraniční dovolené, dokonce ani manažeři nemusí mít miliónové odměny.

- * Vás ale příliš není, jak zvládnete spravovat tak velký majetek?

Počítá se s tím, že to budou dělat civilní zaměstnanci, že se vytvoří management mimo řád. Tím bychom vytvořili pracovní příležitosti.

Majetek nám po únoru 1948 patřil, že to není zaknihované, je banalita

Jestli jsme pokračovatelé řádu německých rytířů, nerozhoduje český soud, ale Vatikán

Metoděj Hofman (43) vystudoval teologii na UK v Praze. V roce 1997 byl vysvěcen na kněze. Nejdříve vstoupil v Polsku do řádu minoritů. Do německého řádu přestoupil v roce 2004. Je vikářem německého řádu a farářem několika farností na Olomoucku.

Foto PRÁVO – Oldřich Danda


 


11. O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let

Skóre:

0.71

Název:

O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let

Zdroj:

Mladá fronta Dnes

Datum:

21.11.2013

Str.:

1

Mutace:

Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj

Zpracováno:

21.11.2013 04:33:36

Náklad:

246620

Číslo:

271

Rubrika:

Moravskoslezský kraj

Autor:

Michal Poláček

Odkaz:

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp

ISSN:

1210-1168

Jazyk:

cz

Oblast:

Celostátní deníky

Zkratka oblasti:

DC

Zkratka zdroje:

DCMF

Identifikace:

DCMF20131121150000

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řád (5), Německý (4), Řádu (4), německých (4), Německého (3), rytířů (2), řádů (2)

Dotování Lázní Karlova Studánka či dál přístupný hrad Sovinec. I tak chce Německý řád naložit s majetky, když uspěje v restitucích. V rozhovoru pro MF DNES to řekl Metoděj Hofman, vikář velmistra.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Na otázku, zda počítá s tím, že Německý řád coby nástupce Řádu německých rytířů získá v restitucích například hrad Bouzov či Sovinec a tisíce hektarů pozemků, odpovídá vikář jejich velmistra Metoděj Hofman jednoznačně: "Samozřejmě."
V rozhovoru pro MF DNES také popisuje, co by Němečtí rytíři se získanými budovami případně udělali. A přidává i odhad, kdy se tak stane. "Pokud půjdeme do soudních procesů, tak odhadujeme, že se minimálně deset let budeme soudit. Minimálně," uvedl Hofman.

- Když jste mi před rozhovorem říkal, že v řádu máte mimo jiné na starosti restituce, použil jste při tom slůvko bohužel. Proč?

Bohužel proto, že restituce jsou v naší zemi otázka dlouhodobá a zastřená různými nejasnostmi a problémy. Ty vyvstávají úplně zbytečně. A to z toho důvodu, že spousta lidí není informována o tom, jaká je skutečnost. Stále tak podléhá nějaké politické rétorice a ideologické propagandě, která často s realitou nemá nic společného.

- Co máte přesně na mysli?

Rozpoutala se tady vlna podivného nacionalismu a šovinismu proti tomu, že Němci snad zrestituují majetek. Připomínám jednu důležitou věc. Před druhou světovou válkou nebyl v našem řádu žádný příslušník německého národa, to znamená německé republiky. Příslušníky řádu byli Rakušané, Italové, Slovinci a také českoslovenští občané, kteří měli pouze německou národnost.

- V diskusi o případných restitucích Německého řádu je hlavním argumentem státu to, že Německým rytířům byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů. To jest před datem únorového puče 25. února 1948...

To je jedna z velkých ideologických zkratek, které nemají oporu v realitě. A to proto, že již v roce 1946 se komunistický ministr Ďuriš snažil znárodnit majetky německých řádů na základě Benešových dekretů. Upozorňuji, že se to netýkalo jenom našeho Německého řádu. Ale také dalších, které působily v tehdejších Sudetech. Ty ovšem mají tu velkou výhodu, že nemají v názvu slovo německý. O hrady se budeme i soudit. Klidně deset let

Do konce tohoto týdne další restituční žádosti a pak čekání na ortel. To teď má před sebou Německý řád, který bojuje o vrácení rozsáhlého majetku v Moravskoslezském či Olomouckém kraji. Pokud neuspěje, obrátí se na soud.

» Pokračování ze strany B1

- Pojďme však zpět do roku 1946.

Ministr Ďuriš začal aplikovat Benešovy dekrety na majetek německých řádů. Ovšem od roku 1946 do roku 1948 vláda nedělala nic jiného, než neustále jednala o tom, aby Ďuriš s touto konfiskací přestal. A to proto, že všechny tyto řády podaly žalobu ke správnímu soudu. A jestliže se do řízení o Benešových dekretech dostal nějaký rozpor, tak ta konfiskace nikdy nemohla proběhnout. Šlo tam zaprvé o otázku, jestli se vůbec na církevní majetek mohou Benešovy dekrety vztahovat. A zadruhé, jestli konfiskace může probíhat, když je tam veden soudní spor.

- Jak to dopadlo?

Takzvaná konfiskace skončila 2. února 1948. Správní soud vydal usnesení, které jasně hovoří o tom, že celý tento pokus o zkonfiskování majetku byl neplatný. A protože si soudci byli velice dobře vědomi toho, co se stalo po 25. únoru 1948, vydali toto usnesení ještě 17. prosince 1948. Nemůžeme tak mluvit o tom, že ten majetek byl zkonfiskován. Nebyl.

- Ovšem už v roce 1945 byl majetek řádu dán pod národní správu. Takže to již patřil státu?

Národní správa se používala především pro to, aby hospodářství mohlo po válce dál fungovat. V našem případě to byla národní správa velmi zvláštní, protože o ni požádal olomoucký arcibiskup Prečan. Správa, která zde byla ustanovena, byla paradoxně složena ne z odborníků státu. Za ten tam byl jen jeden zástupce. Další tři členy této národní správy dosazoval právě arcibiskup. Trvala do roku 1951, ale nikdy tento majetek nevlastnila.

- Jak v případě vašeho úspěchu naložíte s jednotlivými nemovitostmi. Jak vnímáte Sovinec?

Uvažovali jsme o tom, že by se tam udělalo centrum pro naše školicí zařízení. K tomu by se využívala část, která je v troskách. Znovu by se v podstatě postavila, protože není historická. Vznikly by tam ubytovací prostory. Místním by to pomohlo, spousta z nich by tam mohla najít zaměstnání.

- Pro turisty by byl hrad otevřený?

Samozřejmě. Místnosti, které dnes fungují jako muzeum, by se možná dle potřeby přesunuly jinam, ale zůstalo by to dál. Řád má vždy tendenci k tomu, že krom toho, že daný objekt využívá, v něm prezentuje i svoji historii.

- Co Lázně Karlova Studánka? Nebude z nich wellness centrum?

Nebude to wellness centrum. To by z nich bylo, kdyby se to zprivatizovalo. Všichni vidíme, že lázeňství nyní prochází obrovskou krizí. Tady je odpověď na to, kam by šly naše výnosy z lesů. Lázně jsou konkrétně část, kde peníze budou potřeba.

- Karlovu Studánku byste tedy dotovali?

Ty lázně by se dotovaly tak jako před druhou světovou válkou. Existuje krásná zpráva někdejšího říšského komisaře, který vypovídal v roce 1946 na policii v Praze. Řekl, že když za války přebírali Lázně Karlova Studánka, udělali revizi hospodaření. Zjistili, že lázně byly ročně ve ztrátě zhruba čtyři sta tisíc. Komisař tak na policii řekl, že Německý řád si mohl tento luxus dovolit, protože to dotoval ze svých hospodářských výnosů.

- Jak byste naložili se zámkem v Bruntále?

Už jsem slyšel zprávu, že tam řád udělá školu a že ho zavře. Ne, nezměnilo by se nic. Zrovna v Bruntále totiž budou s takovým objektem jen problémy. Kdyby stál v Praze, může mít tisíce využití. Ale v Bruntále? Bude tam dál muzeum.

- V prohlášení, v němž jste oznámili podání žádosti o navrácení majetku, uvádíte, že v nejbližší době podáte žádosti i o movitý majetek. Kdy se tak stane? Co konkrétně budete chtít zpět?

Většinou půjde o inventáře a vybavení domů, které jsme dříve měli, a pak také o naše archivy.

- Počítáte s tím, že ty majetky získáte?

Samozřejmě.

- Kdy odhadujete, že se tak stane?

Kdyby to bylo na základě zákona o církevních restitucích, tak můžeme za rok hovořit o tom, že se nám tyto majetky vrátí. Na druhou stranu jsme realisté. Takže pokud půjdeme do soudních procesů, tak odhadujeme, že se minimálně deset let budeme soudit. Minimálně.

---

Část Sovince, která je v troskách, by se v podstatě znovu postavila. »

FAKTA Řád německých rytířů Řád byl založen v roce 1190. Od roku 1204 započal na pozvání českého krále Přemysla Otakara I. působit i na území současné České republiky. Mezi 1. a 2. světovou válkou rozvíjel řád vzdělávací a charitativní činnost. Provozovali například školy, školky, starobince, nemocnice či farnosti.

Spousta lidí stále podléhá politické rétorice a ideologické propagandě, která často s realitou nemá nic společného. »

Už jsem slyšel zprávu, že na Zámku Bruntál řád udělá školu a že ho zavře. Ne, nezměnilo by se nic. »

Benešovy dekrety a my? To je jedna z velkých ideologických zkratek, které nemají oporu v realitě. »

Foto: Sovinec Německýc řád má nemalé plány také s Hradem Sovinec. I u něj slibuje, že by jej nechal otevřený veřejnosti.
Foto: archiv

Foto: Vikář velmistra Metoděj Hofman působí jako vikář velmistra Německého řádu. Přiznává, že v boji o někdejší majetek, do něhož spadají i Lázně Karlova Studánka, dokáže řád setrvat dlouhou dobu.
Foto: Petr Janeček, MAFRA

Mutace - Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj



12. Není možné pokračovat v rétorice KSČ

Skóre:

0.40

Název:

Není možné pokračovat v rétorice KSČ

Zdroj:

Mladá fronta Dnes

Datum:

21.11.2013

Str.:

2

Mutace:

Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj

Zpracováno:

21.11.2013 04:33:26

Náklad:

246620

Číslo:

271

Rubrika:

Kraj Olomoucký

Autor:

Michal Poláček

Odkaz:

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp

ISSN:

1210-1168

Jazyk:

cz

Oblast:

Celostátní deníky

Zkratka oblasti:

DC

Zkratka zdroje:

DCMF

Identifikace:

DCMF20131121140004

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

Německého, řádu

Minimálně deset let.
To je odhad jednoho z nejvyšších představitelů Německého řádu, vikáře velmistra Metoděje Hofmana ohledně toho, jak dlouho se jeho řád bude soudit o navrácení majetku. Základní pravidlo, že co bylo ukradeno, má být i vráceno, bohužel s největší pravděpodobností u případného soudu nebude hrát hlavní roli. Nastoupí proti sobě spíše nejrůznější právní a historické výklady či desítky let staré dokumenty a svědectví.
Perspektiva celého desetiletí bojů a tahanic u soudů by se mohla zdát děsivá. Páter Hofman ovšem MF DNES popsal, co rytíře žene vpřed:
"Jestliže jde o prosazení spravedlnosti a očištění jména našeho řádu, tak musíme vyvinout veškeré úsilí, aby to nastalo. Protože není možné neustále pokračovat v něčem, co je rétorikou nástupu komunistické strany na konci čtyřicátých let."

Foto:

O autorovi: Michal Poláček, redaktor MF DNES

Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj


13. Cisterciácký řád je majetku blíž

 

Skóre:

0.64

Název:

Cisterciácký řád je majetku blíž

Zdroj:

Právo

Datum:

23.11.2013

Str.:

3

Zpracováno:

23.11.2013 04:04:05

Náklad:

129924

Číslo:

273

Rubrika:

Zpravodajství

Autor:

Oldřich Danda

Odkaz:

http://pravo.novinky.cz/

ISSN:

1211-2119

Jazyk:

cz

Oblast:

Celostátní deníky

Zkratka oblasti:

DC

Zkratka zdroje:

DCPR

Identifikace:

DCPR20131123010008

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řád (2), Německý, německých, rytířů

Ve vydávání církevního majetku se objevil další zlom. V jednom případě se objevil důležitý dokument - a to ve prospěch cisterciáckého řádu ve Vyšším Brodě. Naopak v kauze maltézských rytířů sílí pochyby pozemkového úřadu, zda majetek vydat.
Pochybnosti o tom, jestli byl maltézskému řádu majetek konfiskován ještě před 25. únorem 1948 na základě Benešových dekretů, by měla rozptýlit, nebo utvrdit speciální státní komise.
Vyšebrodským cisterciákům se podařilo nalézt důležitý dokument, který zřejmě dokazuje, že byli po únoru 1948 vlastníky 3500 hektarů lesů a dalších nemovitostí. Podle ředitele SPÚ Petra Šťovíčka cisterciáci předložili dokument, který změnil zatím odmítavý postoj úřadu. "Cisterciáci dodali doklad, že po druhé světové válce požádali o vracení majetků. Jestli je ten dokument autentický, tak to pro ně vypadá pozitivně a dalo by se to pustit," řekl Právu. Dokument by znamenal, že cisterciáci byli vlastníky požadovaných majetků.
Cisterciáci z Vyššího Brodu přišli o svůj klášter, další nemovitosti, lesy a např. i o velice vzácný vyšebrodský oltář (o ten teď žádají Národní galerii) za druhé světové války kvůli výrazně protinacistickému postoji. Po válce se do kláštera vrátili, ale postupně byli vyhnáni nastupujícími komunisty.
Doposud pro ně nevypadaly restituce příliš nadějně, protože nebylo jasné, zda se skutečně po válce stali znovu vlastníky svého majetku.
O žádostech Suverénního řádu maltézských rytířů mají ale na SPÚ stále pochybnosti, úřad už naznačil, že nemůže zatím vydat pozemky v Březiněvsi u Prahy. Tady řád žádá vrátit 160 hektarů půdy, které mohou mít až dvoumiliardovou hodnotu.

Je započtený dluh náhradou?

Potíž je v tom, že konfiskační výměr ministerstva zemědělství na tyto pozemky byl podepsán 24. února 1948. Podle zákona o majetkovém narovnání by měly majetek získat zpět církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, pouze pokud jim byl zabrán až po 25. únoru 1948. SPÚ otálí i u dalšího majetku tohoto řádu, který celkově chce 1800 hektarů lesů a půdy.
Šťovíček se proto rozhodl vytvořit komisi odborníků, kteří mu v tomto případě pomohou najít správné rozhodnutí.
"Po dohodě s panem ministrem jsme udělali expertní poradní skupinu," poznamenal. Členy týmu by měli být ústavní právník Václav Pavlíček z Právnické fakulty UK, Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd, zástupci z ministerstva kultury, z katastrálního úřadu a předseda senátního výboru pro hospodářství a zemědělství Jan Hajda z ČSSD.
"Nejde o to, abychom si kryli záda, ale aby se to podrobilo širší diskusi, abychom se na to nedívali pouze my," poznamenal Šťovíček. Skupina by měla poprvé zasednout příští týden.
"Na programu budou maltézští rytíři a ještě jeden problém, s kterým se setkáváme," řekl šéf SPÚ.
Podle zákona o majetkovém narovnání má být vydán pouze majetek, za který nebyla čs. státem vyplacena finanční náhrada.
"Narazili jsme na případy, kdy nebyla sice vyplacena náhrada, ale umazával se dluh, který měly církve u státu. Budeme řešit, zda započtení dluhu nepočítat za náhradu," uvedl Šťovíček. Poznámky o započtení dluhu jsou podle něj zapsány v pozemkových knihách. Pozemkovému úřadu se minulý týden na stůl dostal i další složitý případ. Německý řád, bývalý řád německých rytířů, požádal o vrácení 13 500 hektarů lesa na severu Moravy a také o hrady Sovinec, Bouzov, zámek Bruntál či lázně Karlova Studánka.
Řádový majetek byl od roku 1946 předmětem konfiskací. Podle představitelů řádu ale konfiskaci zarazil ještě před 25. únorem 1948 soud.
Šťovíček však zopakoval, že v případě majetku dotčeného Benešovými dekrety budou velmi obezřetní. "Ať byli konfiskovaní, nebo nebyli, tak v roce 1948 nebyli vlastníkem. A pokud se tam neobjeví úplně zásadní důkaz, který by nás zlomil, tak budeme trvat na svém," uvedl. Již dříve dal úřad najevo, že v případě pochybností raději kauzu přenechá soudu.
---
Jestli je dokument cisterciáků autentický, vypadá to pro ně pozitivně Petr Šťovíček, šéf pozemkového úřadu

Církev: Úřady jsou pomalé
Církve mohou požádat o navrácení majetku do konce roku 2013. Již požádaly o 30 tisíc parcel, polí a luk a 27 tisíc lesních parcel. O tom, že bude majetek vydán, zatím úřady rozhodly jen ve 300 případech. Podle katolické církve je to málo a úřad by měl zrychlit. "Mají na to státní úřady většinou šest měsíců. Nesplňují ty lhůty, které jsou v zákoně," řekl v ČRo generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Podle Šťovíčka to není pravda. "To jsou neoprávněná očekávání církví, protože ještě neskončila lhůta pro podávání výzev a my už vydáváme," uvedl.

Foto: Pohled do vyšebrodského cisterciáckého kláštera v době, kdy se tu prováděl archeologický výzkum.
Foto ČTK – David Veis


 


14. Hluboký stín za katolickou církví

Skóre:

0.40

Název:

Hluboký stín za katolickou církví

Zdroj:

Haló noviny

Datum:

23.11.2013

Str.:

5

Zpracováno:

23.11.2013 04:02:05

Číslo:

273

Rubrika:

Názory/Polemika

Autor:

František HOFFMAN

Odkaz:

http://www.halonoviny.cz/

ISSN:

1210-1494

Jazyk:

cz

Oblast:

Celostátní deníky

Zkratka oblasti:

DC

Zkratka zdroje:

DCHA

Identifikace:

DCHA20131123010021

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řád, německých, rytířů

Dá se bez nadsázky říct, že v současné době jsou pro římskokatolickou církev v naší zemi tou hlavní věcí podivné restituce. Bezohledně se dožadují majetku, který této církvi většinou nepatří. Především hlavní představitele této církve nezajímá katastrofální ekonomický stav v této zemi, jen když katolická církev bude mít plné kapsy a truhly. Její hamižnost přesahuje veškeré meze slušnosti.
Nečas s Kalouskem jí rozdali vše, co církev požadovala, aniž by to někdy bylo jejím vlastnictvím. Copak jim za to církev slíbila? Že by za tento čin rovnou vstoupili na nebesa? Můžu s klidem říct, že stupeň nepravosti překročil kardinál Vlk. Jeho kořistí se měl stát chrám sv. Víta, který církvi nikdy nepatřil a církev ho jen bezplatně užívala. Výstavbu tohoto chrámu platili čeští králové a česká šlechta. Jeho dostavbu ve dvacátých letech minulého století financovala Československá republika. Církev stála v této souvislosti opět mimo, asi měla hluboko do kapsy.
Sám Tomáš Garrigue Masaryk, věřící, nejednou v řadě případů církev kritizoval. Především napsal, a to nejednou, že se »církve organizují a snaží se vést společnost vedle státu, a tak se stává poměr státu k církvi velkým problémem politickým«. V této souvislosti věnuje T. G. M. velkou pozornost kritice křesťanských vyznání, poměru náboženství k mravnosti a protikladu mezi vědou a teologií. Nemůžeme být lhostejní k tomu, co dnes provádí katolická církev pod taktovkou kardinála Duky, což ubližuje celému našemu státu.
Mezi občany se dnes hovoří mimo jiné i o referendu, a to v souvislosti s tzv. majetkem církví. Je nanejvýš nutné urychleně vypracovat zákon o referendu k církevnímu majetku. Není možné, aby česká vláda jednala v tak závažné věci bez souhlasu občanů-voličů. Obzvlášť v tom případě, k němuž se hlásí mezi »postižené« bývalý řád německých rytířů.
Československá republika zabrala řádu majetek v roce 1946. Najednou se v jeho rukách objevil dokument z 2. února 1948, že na rytíře se dekrety nevztahují. Tento tzv. nový fakt je nanejvýš zarážející. Prý byl tento rozsudek doručen v roce 1950 ministru zemědělství.
Bývalý ministr kultury Pavel Dostál ukazoval na základě historické expertizy, že poslední předválečný velmistr řádu byl znám svým nekompromisním němectvím, schvaloval anšlus Rakouska a velkou slavností mší přivítal nacistická vojska po obsazení českého pohraničí.
Jako právník mám názor, že je třeba zákon o církevních restitucích zrušit, ale je nutné jej nahradit jinou normou, která svým způsobem bude akceptovatelná pro většinu české společnosti, a nikoliv jenom pro klér. Cožpak je možné, aby zemědělští restituenti dostali čtyři koruny za metr půdy a církev má dostat 44 korun? Zrovna tak špatně byla vyjednána inflační doložka, která umožňuje církvím výrazným způsobem zvýšit devětapadesátimiliardovou sumu náhrad církvím?
Tady se v plné kráse odkrývá nekřesťanská chamtivost římskokatolické církve v plné parádě. Prostě řečeno, tato církev se neřídí Desaterem božích přikázání a odkazem Ježíšova učení, který pracoval ve prospěch lidí, a to bez nároku na jakýkoliv majetek. Katolická církev se chová nabubřele a vůbec nevnímá problémy občanů této země. Především by si měla zamést před vlastním prahem a zamyslet se nad tím, že jí drtivá část této země nevěří.

---

Církev se neřídí Desaterem božích přikázání a odkazem Ježíšova učení, který pracoval ve prospěch lidí, a to bez nároku na jakýkoliv majetek.

Foto:


 


15. Dopisy čtenářů

Skóre:

0.40

Název:

Dopisy čtenářů

Zdroj:

Nedělní Blesk

Datum:

24.11.2013

Str.:

51

Zpracováno:

25.11.2013 03:53:07

Náklad:

230933

Číslo:

47

Rubrika:

Dopisy

Odkaz:

http://www.blesk.cz

ISSN:

1210-8774

Jazyk:

cz

Oblast:

Časopisy - společnost a životní styl

Zkratka oblasti:

CZ

Zkratka zdroje:

CZNB

Identifikace:

CZNB20131124010053

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

Řád, německých, rytířů

SVÉ DOPISY NEBO FOTOGRAFIE POSÍLEJTE NA: E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo poštovní adresu: Komunardů 42, 170 00, Praha 7

Bugár tančí

Dopis: Psali jste o Bugárovi, jak si vede ve StarDance. Já si myslím, že perfektně. Na nic si nehraje, je bezprostřední a upřímný, i když na svoji partnerku trochu přerostlý. Ocenil jsem, že v hovoru s vámi ze sebe nedělal celebritu. Je to normální chlap a obyčejní lidé mu fandí.
Ivan Janda, Přelouč Odpověď: Naprostý souhlas, je to výborný člověk

Rytíři

Dopis: Řád německých rytířů chce Sovinec, Bouzov, tisíce hektarů pozemků a lesů. Prý to všechno využijí jako v minulosti, jak teď říkají - k charitě. To jako že budou vařit chudým dětem polévku na Vánoce, jako za první republiky? Chudé děti už jsou, i jejich rodiče, ale že by od toho řádu něco uviděli, hluboce pochybuji.
Jana Malá, Olomouc Odpověď: Jezinky též...

Chci vládu!

Dopis: Chci vládu z ANO, ČSSD, Úsvitu i KSČM. Lidovce škrtám, dali se vždycky tam, kde jim něco kynulo. Třeba prospěch. Čtyři rozhodující strany by měly mít poměrné zastoupení na ministerstvech i v parlamentních funkcích. A ať jednají, jak slibovaly před volbami! Tehdy měly ve svých programech hodně společného.
A. Vlček, Cheb Odpověď: Vývoj jde dál


 


16. Německý řád na cestě za majetkem

Skóre:

0.72

Název:

Německý řád na cestě za majetkem

Zdroj:

bruntalsky.denik.cz - main page

Datum:

24.11.2013

Zpracováno:

24.11.2013 01:00:20

Odkaz:

http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/nemecky-rad-na-ceste-za-majetkem-201311...

Jazyk:

cz

Oblast:

WWW - Domácí zprávy

Zkratka oblasti:

WD

Zkratka zdroje:

WD_D

Identifikace:

WD_D20131124010019

ProfilID:

ISA

Klíčová slova:

řád (16), Německý (14), řádu (9), Německého (5), Německému (3), německých (3), rytířů (3)

http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/nemecky-rad-na-ceste-za-majetkem-20131124.html

Německý řád na cestě za majetkem Hrad Sovinec. Připadne hrad Německému řádu, když je v majetku kraje, a ne státu, který je jediným oprávněným k vydávání církevních restitucí? Hrad Sovinec. Připadne hrad Německému řádu, když je v majetku kraje, a ne státu, který je jediným oprávněným k vydávání církevních restitucí? Autor: DENÍK / Karel Janeček včera 00:00 Region - Hrad Bouzov a Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova Studánka, další nemovitosti a okolo třinácti a půl tisíce hektarů pozemků, to požaduje v rámci církevních restitucí navrátit Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě, známější jako Německý řád nebo též Řád německých rytířů. Požadavky na navrácení majetku vznáší řád opakovaně od roku 1989. Řád existuje už více než osm století, vznikl během křižáckých tažení v roce 1190 v Akkonu (Palestina) a na postu velmistra se za tu dobu vystřídalo pětašedesát osob. Velmistr sídlil v Akkonu, na Sicílii, na Kypru, v Benátkách, na hradu Malbork v Polsku a také v Bruntále. Na Bruntálsku řádu patřily rozsáhlé pozemky, vyvíjel zde rozsáhlou humanitární, zdravotní a sociální činnost, provozoval nemocnice, domovy důchodců, školy. Otázka navrácení majetku řádu je sporná, prolomila by se totiž hranice 25. února 1948, a to je podle zákona nemožné. Německému řádu byl majetek po válce zabaven podle Benešových dekretů. Řád zase argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud. Jestli řád ve svých požadavcích uspěje, není vůbec jisté. Německý řád požaduje navrácení majetku Získá Německý řád zpět bruntálský zámek, hrad Sovinec nebo lázně Karlova Studánka? O navrácení tohoto majetku a také rozsáhlých pozemků požádal Německý řád. V rámci církevních restitucí by Německý řád rád získal i miliardové majetky v bruntálském regionu. Získá ale řád veškeré nemovitosti, na které vznáší nárok? Do církevních restitucí by měl patřit pouze státní majetek, a ne majetek kraje. „Kraj není osobou povinnou k vydávání majetku," upozornila ředitelka bruntálského muzea Hana Garncarzová, které spravuje zámek Bruntál i hrad Sovinec. „To platí pro bruntálský zámek i pro hrad Sovinec, které podle restitučního zákona státním majetkem nejsou," řekla ředitelka, podle níž řádu tyto nemovitosti ze zákona o církevních restitucí nenáležejí. Bruntálský zámek Bruntálský zámek je na tom v případě restitucí podobně, jako hrad Sovinec. foto: Deník/Karel Janeček Slova ředitelky bruntálského muzea Garncarzové potvrdila mluvčí odbor kanceláře hejtmana Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Petra Špornová: „Ano, je to tak. I když zmíněné stavby jsou naším majetkem, nejsme oprávněnou osobou k jejich vydání. Tou je pouze stát." Jiná situace panuje ve státním podniku Státní léčebné lázně Karlova Studánka. I když se ředitel Státních lázní Karlova Studánka Radomír Maráček o další osud neobává. Spíše čeká, jak se to se žádostí Německého řádu na vydání lázní vyvine. „Pokud se prokáže nárok řádu, stát bude muset lázně vydat. Nemyslím si, že by zanikly. Řád je chce dál provozovat, i když ke změnám by zřejmě došlo. Uvidíme," uvedl Maráček. Podobného názoru je Radka Chudová, která je starostkou Karlovy Studánky. „Není žádným překvapením, že si Německý řád lázně v naší obci nárokuje. Je to dlouhodobá záležitost, která snad udiví jen málokoho," prohlásila starostka Chudová. V případě vydání lázní v restituci si sama starostka nemyslí, že by se v jejich chodu něco změnilo, natož k horšímu. „Německý řád slibuje lázně v celkové podobě dlouhodobě zachovat," mínila starostka. Pro chod obce a život jejích obyvatel by se také nemělo případným vydáním lázní změnit vůbec nic. „Pro obec by to neznamenalo žádný návrat někam. Zhoršit se nemá co," ujistila starostka. Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů, požádal 13. listopadu o vydání okolo 13 500 hektarů pozemků, přál by si i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. Zájem má řád i o vydání movitých věcí. Kromě Bouzova, Sovince a lázní Karlova Studánka chce řád Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál. Historie Německého řádu Řád německých rytířů (dnes Německý řád, celý název: Řád bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě) byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky. Dnes v tuzemsku provozuje Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého řádu v Bruntále. Vývoj kauzy majetku Německého řádu1938 až 1939 … Úřady třetí říše nejprve v roce 1938 společně s dalšími spolky Německý řád zrušily a zakázaly v Rakousku. O rok později i v Československu. Jeho majetek nacisté zkonfiskovali. Tehdejší velmistr byl internován po celou dobu války pod dozorem gestapa. Dvanáct členů řádu se účastnilo bombového atentátu na Hitlera, za což byli popraveni. 1946 až 1948 … Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš zahájil konfiskaci majetku Německého řádu. Představitelé řádu se proti ní úspěšně bránili u soudu. Ještě v prosinci 1948 vydal Nejvyšší správní soud ČSR závazné rozhodnutí, které bylo pro Německý řád příznivé. Nikdy ale nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. 1989 ................ Řád znovu začíná být činný i na území ČR. 1991 ................ Československý stát vrací Německému řádu menší část majetku. 1997 ................ Vláda přijala usnesení, v němž byl bývalý majetek řádu zahrnut do připravované restituce. 2000 ................ Nejvyšší soud vynesl doporučující rozsudek, na jehož základě podal Německý řád devatenáct určovacích žalob na svůj někdejší majetek u příslušných okresních soudů. Většina procesů se táhla několik let. 2007 až 2009 … Německý řád zastavil veškeré určovací žaloby a soustředil se na církevní restituce. listopad 2012 … Prezident Václav Klaus podepsal zákon o církevních restitucích. listopad 2013 … Přestavitelé řádu požádali v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chtějí i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. Autor: Dalibor Otáhal, Karel Janeček

 

Čtěte více na: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/nemecky-rad-na-ceste-za-majetkem-20131124.html