20

mergentheim1mergentheim2Definitivní konec řádového panství v Pobaltí přinesla luteránská reformace. Velmistr Albrecht Hohenzollernský přestoupil roku 1525 na luteránství, zbylá území pod vládou řádu v Prusku sekularizoval a přijal jako své léno. V Livonsku se řád udržel do roku 1561. Také v českých zemích zanikly poslední zbylé komendy v Plzni a Opavě. Tu v roce 1540 koupilo spolu s farním kostelem město Opava a ke kostelu pak dosazovalo luteránské kazatele. Řád německých rytířů udržel svá panství pouze v zemích západní Evropy, jeho hlavním sídlem byl od roku 1525 Mergentheim. Někteří rytíři v Durynsku, Sasku a Utrechtu přijali luteránství a kalvinismus, aniž by provedli sekularizaci statků. Řád byl tedy v druhé polovině 16. století trikonfesní, jeho představitelé museli respektovat zásady náboženské tolerance.

maximilianObrat v situaci řádu přinesl roku 1585 vstup příslušníka vládnoucího císařského rodu Habsburků arcivévody Maxmiliána (1558–1618) mezi členy Řádu německých rytířů. Stal se nejprve koadjutorem velmistra, později sám velmistrem. pannamariaJeho plány na získání polské koruny v letech 1587–1588 byly spojeny s plány na obnovu řádového panství v Pobaltí, proto mu řád na to poskytl značné půjčky peněz. Maxmiliánovo tažení do Polska však skončilo porážkou v bitvě u Byczyny 24. ledna 1588. V dalších letech se uplatnil jako vojevůdce v bojích s Turky, většinou neúspěšný. Roku 1606 prosadil reformu řádových statut s důrazem na boj rytířské složky řádu proti Turkům a patřičné vzdělávání kněžské složky. Na úhradu svých závazků z let 1587–1588 odkázal řádu roční plat od svého rodu ve výši 10.000 zlatých rýnských nebo kapitál 200.000 zlatých rýnských.