17

Na velmi tenký led se pustil pan Jiří Jurok, autor článku „Německý řád podporoval Henleina i Hitlera" uveřejněný 7. ledna tohoto roku v deníku Právo. Autor, který sám sebe označuje za českého historika, se podobných lživých tvrzení dopouští s železnou pravidelností od začátku devadesátých let. Jako člen ČSSD a místní komunální politik se tak zřejmě snaží upoutat na sebe pozornost, jelikož z historického hlediska tato jeho tvrzení neodpovídají skutečnosti, jsou silně zavádějící a působí spíše jako propaganda z poloviny minulého století. Jako „historik" totiž zcela neobjektivně prezentuje události, u kterých zamlčuje zásadní skutečnosti a v některých případech vysloveně lže.
Tvrzení o kolaboraci Německého řádu, dříve Řádu německých rytířů v době okupace Československa je v přímém protikladu s historickými fakty. V prvé řadě byl Řád Hitlerem 22.10.1938 v celé Evropě rozpuštěn a byl mu zabaven veškerý majetek. Řada členů Řádu se pak podílela na zahraničním a tuzemském odboji proti nacistické moci a tuto odbojovou činnost zaplatilo několik řádových bratrů a sester životem. Další skončili v koncentračních táborech. Je s podivem, že se zde „český historik" Jurok nepozastavil nad jistou nelogičností svého tvrzení o podpoře Henleina i Hitlera.
Dále pak označovat posledního předválečného velmistra Řádu Roberta Schäzkého za nekompromisního Němce, který neuznával státní moc a vylučoval české děti z řádových německých škol, je v rozporu se skutečností, že Řád se těsně před druhou světovou válkou významnou měrou podílel na snahách o zachování celistvosti Československé republiky a velmistr poskytl prezidentu republiky Dr. Edvardu Benešovi 15 miliónů korun na dostavbu pohraničního opevnění a souhlasil s vybudováním palebných průseků v řádových lesích.
Podobným způsobem by bylo možné argumentovat proti ostatním nařčením, která výše zmíněný článek pana „historika" Juroka obsahuje. Ať již se týkají kolaborace, či podle jeho mínění neoprávněného nárokování původního majetku Řádu. Za zmínku snad stojí jen jeho tvrzení, že řádový majetek v Československu byl již jednou zřejmě vyrovnán a zaplacen v rámci státního vyrovnání mezi Československem a Rakouskem v roce 1974. Tento nesmysl by zřejmě nenapsal, kdyby nahlédl do smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o vypořádání určitých finančních a majetkoprávních otázek ze dne 19.12.1974. Tato smlouva se vztahuje pouze na fyzické osoby, které měly rakouské státní občanství ke dni 27.04.1945 a na právnické osoby, které měly sídlo na území Rakouské republiky k témuž dni. Je však třeba podotknout, že právním nástupcem Německého řádu na území ČR je Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, která nikdy neměla sídlo na území Rakouské republiky.
Podobné útoky na Německý řád jsou v jistých obměnách v posledních dvaceti letech poměrně časté a přicházejí vždy v momentech, kdy se vede diskuse o církevních restitucích. Záludnost podobných nařčení tkví především v rozdmýchávání nenávistných předsudků, které zaseli komunisté v době socialismu a ukotvili v myslích mnoha obyvatel České republiky. Zástupci Německého řádu věří, že díky současnému působení v českých zemích, kde provozují školy a zdravotnická zařízení, podobné excesy postupně vymizí. Ale dokud se tak nestane, je nutné se podobným útokům důsledně bránit.

vikář velmistra Německého řádu Metoděj Hofman